Kvalita života v regionech: souhrnný pohled

Projekt Systém hodnocení a srovnávání kvality života obyvatel České republiky v regionální dimenzi je vědecko-výzkumným projektem, který byl podpořen Technologickou agenturou České republiky (TA ČR). Cílem projektu je vytvořit systém hodnocení objektivní kvality života v českém prostředí na regionální úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP). Ke splnění tohoto cíle je vytvořen systém indikátorů pro měření objektivní kvality života a zkonstruovány kompozitní indexy kvality života.

Vytvořený rozsáhlý systém 63 indikátorů pro měření kvality života na regionální úrovni se stal základem pro tvorbu kompozitních indexů hodnotících kvalitu života. Tyto kompozitní indexy byly konstruovány odděleně pro 10 sledovaných dimenzí kvality života, přičemž nebyly uvažovány pouze indikátory spadající do dané dimenze, ale i vzájemné vztahy mezi indikátory napříč vymezenými dimenzemi. Ke konstrukci jednoho souhrnného kompozitního indexu vzhledem k multidimenzionalitě hodnoceného konceptu kvality života přistoupeno nebylo.

Cílem agregace vstupních indikátorů a konstrukce kompozitních indexů je:

• snížit počet vstupních indikátorů;
• usnadnit interpretaci informací z velkého množství indikátorů;
• poskytnout komplexnější pohled na sledovanou problematiku;
• vyhodnotit celkovou úroveň kvality života ve sledované dimenzi;
• získat přehlednější výsledky vhodné pro reportování.

Konstrukce kompozitních indexů vychází z doporučení OECD a Joint Research Centre při Evropské komisi (OECD & JRC 2008) a lze ji rozdělit do deseti na sebe navazujících metodických kroků (viz tab. 1). Klíčovým krokem postupu, který je do jisté míry arbitrární a může výrazně ovlivnit získané výsledky, je stanovení vah a způsobu agregace (Hudrlíková 2013). Přístup hodnocení kvality života pomocí kompozitních indexů je proto vhodné kombinovat s přístupem založeným na vyhodnocení jednotlivých indikátorů kvality života zařazených do systému indikátorů. Oba tyto přístupy se vzájemně doplňují, a umožňují tak ucelený pohled na hodnocení kvality života na regionální úrovni.

Podrobné metodiky tvorby systému indikátorů a konstrukce kompozitních indexů:

Analýza regionální diferenciace kvality života ve sledovaných deseti dimenzích je provedena na základě kompozitních skóre souhrnných indexů. K analýze absolutní míry diferenciace jsou využity tři charakteristiky variability, které jsou nejčastěji používané k hodnocení regionálních rozdílů – variační koeficient, Giniho koeficient koncentrace a Theilův koeficient (blíže viz Netrdová, Nosek 2009). Nevýhodou bezrozměrného variačního koeficientu je skutečnost, že je závislý na průměru daného rozdělení, který není pro často asymetricky rozdělené sociálně-geografické jevy vhodným ukazatelem. Nezávislost na průměru a názorná interpretace je předností často používaného Giniho koeficientu koncentrace, který je odvozen z Lorenzova oblouku. Theilův index má kromě nezávislosti na průměru oproti Giniho koeficientu koncentrace výhodu v tom, že je beze zbytku rozložitelný na meziskupinovou a vnitroskupinovou složku měřené variability. Pro všechny míry variability platí, že čím je větší jejich hodnota, tím jsou rozdíly mezi regiony větší.

Na obrázku 1 jsou znázorněny hodnoty všech tří použitých měr variability, které vypovídají o úrovni regionální diferenciace kompozitních indexů na úrovni SO ORP. Dimenze kvality života jsou seřazeny vzestupně podle úrovně regionální diferenciace měřené Giniho koeficientem korelace, přičemž toto pořadí zcela odpovídá hodnotám variačního koeficientu a kromě dvou odlišností také Theilovu koeficientu.

Nejnižší úroveň regionální diferenciace dosahuje kvalita života v dimenzi Bezpečnost následovaná dimenzí Slaďování soukromého a pracovního života. Naopak nejvyšší úroveň regionální diferenciace dosahuje dimenze Příjem a bohatství, která ostatní dimenze kvality života v tomto ohledu výrazně převyšuje.

Na obrázku 2 jsou znázorněny hodnoty rozkladu regionální diferenciace kompozitních indexů, konkrétně Theilova koeficientu na meziskupinovou a vnitroskupinovou složku variability. Meziskupinová složka odpovídá rozdílům mezi kraji, zatímco vnitroskupinová složka odpovídá rozdílům mezi jednotlivými SO ORP uvnitř krajů. Čím vyšší je meziskupinová složka variability, tím jsou si z pohledu úrovně kvality života SO ORP v rámci jednoho kraje podobnější a jednotlivé kraje navzájem rozdílnější. Dimenze kvality života jsou seřazeny sestupně podle úrovně meziskupinové složky variability.

Největší význam krajské úrovně na regionální diferenciaci má kvalita života v dimenzi Bydlení. Více než 60 % celkové variability mezi SO ORP lze v této dimenzi přičíst rozdílům mezi kraji. U dimenzí Příjem a bohatství a Občanská angažovanost a dobré vládnutí je to více než 50 %. Naopak nejmenší význam krajské úrovně na regionální diferenciaci má kvalita života v dimenzi Životní prostředí, kde se kraje podílí na celkové variabilitě z méně než 25 %.

K vizualizaci regionální diferenciace v jednotlivých dimenzích kvality života je využit lokalizační kvocient (LQ), který porovnává úroveň koncentrace jevu v územní jednotce oproti zastoupení jevu v celém území. V případě hodnocení kvality života do výpočtu lokalizačního kvocientu vstupují hodnoty kompozitních skóre souhrnných indexů odděleně pro sledovaných deset dimenzí kvality života. Územními jednotkami jsou SO ORP, jejichž úroveň kvality života je porovnávána vůči průměru Česka.

Výpočet lokalizačního kvocientu pro SO ORP i vychází ze vzorce:

LQ _i  = R _i  / R  

• R _i  – úroveň kvality života měřená pomocí kompozitního skóre souhrnného indexu v SO ORP i
• R – úroveň kvality života měřená pomocí kompozitního skóre souhrnného indexu v Česku

Výhodou lokalizačního kvocientu oproti standardnímu zobrazení kompozitních skóre souhrnných indexů je jednodušší interpretace významu regionální diferenciace jak při hodnocení úrovně kvality života v rámci jedné dimenze, tak při porovnávání úrovně kvality života v různých dimenzích. Pokud je lokalizační kvocient roven jedné, je úroveň kvality života v SO ORP stejná jako průměrná úroveň kvality života v celém Česku. Pokud jsou hodnoty lokalizačního kvocientu větší než jedna, je úroveň kvality života nadprůměrná, tedy vyšší než celorepublikový průměr. Naopak, pokud jsou hodnoty lokalizačního kvocientu menší než jedna, je úroveň kvality života podprůměrná, tedy nižší než celorepublikový průměr.

Získané hodnoty lokalizačního kvocientu pro jednotlivé dimenze kvality života jsou vizualizovány v deseti webových mapách pomocí metody kartogramu s rozdělením do pěti kategorií. Prostřední kategorie vymezuje SO ORP, které se úrovní kvality života blíží celorepublikovému průměru. Nejvyšší kvalitu života mají SO ORP s nejvyššími hodnotami lokalizačního kvocientu, které jsou v mapě zobrazeny nejtmavším barevným odstínem. Nejnižší kvalitu života mají SO ORP s nejnižšími hodnotami lokalizačního kvocientu, které jsou v mapě zobrazeny bílou barvou.  

Webová mapa zobrazující regionální diferenciaci kompozitního indexu kvality života v dimenzi Příjem a bohatství:

Webová mapa zobrazující regionální diferenciaci kompozitního indexu kvality života v dimenzi Zaměstnanost:

Webová mapa zobrazující regionální diferenciaci kompozitního indexu kvality života v dimenzi Bydlení:

Webová mapa zobrazující regionální diferenciaci kompozitního indexu kvality života v dimenzi Zdraví:

Webová mapa zobrazující regionální diferenciaci kompozitního indexu kvality života v dimenzi Slaďování soukromého a pracovního života:

Webová mapa zobrazující regionální diferenciaci kompozitního indexu kvality života v dimenzi Vzdělávání:

Webová mapa zobrazující regionální diferenciaci kompozitního indexu kvality života v dimenzi Mezilidské vztahy:

Webová mapa zobrazující regionální diferenciaci kompozitního indexu kvality života v dimenzi Občanská angažovanost a dobré vládnutí:

Webová mapa zobrazující regionální diferenciaci kompozitního indexu kvality života v dimenzi Životní prostředí:

Webová mapa zobrazující regionální diferenciaci kompozitního indexu kvality života v dimenzi Bezpečnost:

• HUDRLÍKOVÁ, L. (2013): Composite Indicators as a Useful Tool for International Comparison: The Europe 2020 Example. Prague Economic Papers, 22(4), 459–473.
• NETRDOVÁ, P., NOSEK, V. (2009): Přístupy k měření významu geografického rozměru společenských nerovnoměrností. Geografie, 114(1), 52−65.
• OECD & JRC (2008): Handbook on Constructing Composite Indicators: Methodology and User Guide. OECD Publishing, 162 s.