Moravská Ostrava - Mährisch Ostrau

Dalším významným průmyslovým centrem byla Moravská Ostrava (Mährisch Ostrau) na Moravě. Také ona se stala předmětem plánů na dalekosáhlou architektonickou a urbanistickou proměnu. Již krátce po vzniku první republiky se projevila na Ostravsku potřeba prostojového plánování v širším mířítku, jelikož ale tehdy nebyla zřízena nadřízená plánovací organisace, odehrávalo se plánování pro oblast ostravskokarvinskou na lokální bázi. Ke zřízení censtrálního plánování pro celou oblast došlo až po okupaci a v režii nacistů. Důležité bylo, že Beier zařídil povýšení Moravské Ostravy na statutární město. V roce 1941 bylo k Moravské Ostravě připojeno dvanáct slezských a moravských sídel, čímž vznikla tzv. velká Ostrava. Toto sjednocení ostravských obcí do jednoho města bylo inspirováno nejen snahou o lepší plánování dalšího rozvoje Ostravy, ale bylo také krokem, který Beierovi umožnil rozpustit česká zastupitelstva nyní integrovaných obcí a převzít nad nimi kontrolu. Z prvorepublikového Regulačního sboru ostravského vznikl za okupace plánovací úřad. Ač fungoval jako úřad města Ostravy, byl organizačně zapojen do zemského plánování (Landesplan) a v Ostravě došlo ke zřízení expositury „Landesplanungu" a Ostrava tak plně zapadala do celkového organisace protektorátního plánování a zohledňovala nový návrh pro Dunajsko-odersko-labský průplav, plánování těžkého průmyslu, jakož i potřebu nového letiště a většího nádraží. Urbanistické plánování šlo v tomto případě zjevně ruku v ruce s germanizačními snahami a nové bytové kolonie měly být určeny především pro německé obyvatelstvo. Metropole severní Moravy byla sídlem oberlandráta Dr. Karla von Rumohra (1900–1967) a jeho úřad byl odpovědný za městské úřady Moravské Ostravy, Frýdku a Místku. Také Ostrava dostala svého německého vládního komisaře: V červenci 1939 byl do tohoto úřadu jmenován Josef Hinner (1899–1951). V roce 1940 ho nahradil SS-Sturmbannführer Emil Beier (1893-1985), který byl do té doby starostou Opavy (Troppau).