Využití geolokačních dat mobilních operátorů o mobilitě

Geolokační data mobilních operátorů využívají údaje o pohybu/pobytu SIM karet v rámci sítě vysílačů (BTS). Každá SIM karta se pravidelně hlásí k nejbližšímu vysílači. Z toho je zřejmá informace, v dosahu kterého vysílače se SIM karta nachází. Na základě analýzy těchto záznamů v delším časovém období lze mapovat mobilitu celé populace a vysledovat základní rytmy dopravního chování populace.    

• data všech 3 provozovatelů mobilní sítě (T-Mobile, O₂, Vodafone)
• 4 nezávislá měření (podzim 2021, jaro 2022, léto 2022, zima 2022/2023)
• každé měření v délce 28 dní
• metodika sběru dat zohledňuje: vlastnictví více SIM karet, nevlastnictví SIM karet, podíl virtuálních operátorů, pouze SIM karty v mobilních telefonech.

Údaje představují zcela unikátní zdroj informací o mobilitě obyvatel Česka.

Každý sběr dat obsahuje 3 databáze:

1) údaj o počtu rezidentů obce a jejich charakteristika dle dopravního chování (kategorie: poč. rezidentů; poč. rezidentů bez SIM karty; poč. nevyjíždějících, vyjíždějících denně, intenzivně, občasně; druhé bydlení; nocující návštěvník; návštěvník)

2) meziobecní dojížďka (OD matice uvádějící počet osob cestujících mezi obcemi dle jednotlivých typů pohybu, tj. denní/intenzivní/občasná dojížďka, druhé bydlení, nocující návštěvníci a návštěvníci)

3) Počet přítomných osob v obci – 24 hod. 7 dní v týdnu (počet osob přítomných v obci v každou hodinu týdne; rozděleno dle rezidentů, denně/intenzivně/občasně dojíždějících, druhé bydlení, nocující návštěvníci a návštěvníci)

 ^{Získávání dat a jejich charakteristika jsou popsány v dokumentu Metodický postup řešení, který je ke stažení zde:} 

Využívání dat mobilních operátorů je zcela bezpečné z hlediska anonymity dat. Výsledné údaje jsou neztotožnitelné s jakoukoli osobou či její potenciální konkrétní cestou. Veškeré analyzované údaje byly již na straně operátorů anonymizovány a agregovány (časová i prostorová agregace). Navíc data prošla celou řadou metodických kroků (popsaných v metodickém postupu řešení), které znemožňují zpětné dohledání primárních údajů.  

Data mají široké využití napříč veřejnou správou, a to jak pro státní správu, její lokalizaci, organizaci a koordinaci, tak pro samosprávu na krajské i obecní úrovni.

Územní plán, územně analytické podklady (ÚAP), zásady územního rozvoje (ZÚR), metropolitní plány velkých měst, strategické plány rozvoje, územní a urbanistické studie –  mohou při svém zpracování vycházet z reálného počtu osob v obci či kraji, charakteru jejich každodenního dojížďkového chování a mohou zohledňovat celkovou vnitřní i vnější mobilitu daného regionu.

 Město Brno tyto údaje dlouhodobě shromažďuje a využívá pro své územní a strategické plánování.  Pří plánování rozvoje jednotlivých částí území tak kapacitně zohledňuje jejich současné a předpokládán budoucí využití samotnými občany.

Zastavitelné území obcí a jeho konkrétní využití může být plánováno s využitím údajů o reálném počtu osob vyskytujících se v obci během dne. Bytová výstavba, stejně tak i výrobní zóny budou respektovat absorpční schopnost území, zejména v podobě technické infrastruktury a občanskou vybavenost.

Data jsou vhodná především pro řešení problematiky dojížďkové a funkční provázanosti velkých měst se svým zázemím a metropolitních území. Umožňuje tak větší koordinaci a vzájemnou provázanost územního plánování mezi jednotlivými obcemi, tj. meziobecní spolupráce např. na úrovni SO ORP či na úrovni metropolitních svazků.

Data mobilních operátorů (meziobecní dojížďka/vyjížďka) představují reálnou poptávku po dopravě, která je občany každodenně vykonávána. Objem dojíždějících v konkrétních směrech indikuje potřebu zajištění přepravy individuální a hromadnou dopravou na dané trase. Údaje jsou navíc členěny dle intenzity/frekvence dojížďky a z denního chodu přítomného obyvatelstva lze modelovat objem dopravy, jež je nutné zajisti pro ranní či odpolední dopravní špičku v jednotlivých směrech.

S těmito znalostmi je pak možné efektivně koordinovat regionální dopravní obslužnost na úrovni kraje a  řídit integrované dopravní systémy hromadné dopravy. Obcím pak umožňují tvorbu dopravních plánů k zajištění dopravní dostupnosti pro sebe i své okolí, a to kombinaci různých dopravních módů.

Data mohou pomoci s plánováním dopravní obslužnosti, vedením jednotlivých linek hromadné dopravy a koordinaci jejich jízdních řádů např. v zázemí velkých měst, či přes hranice krajů. Údaje mobilních operátorů využívají ke koordinaci dopravy např.  pražský ROPID  či  město Brno . Rovněž existují veřejné aplikace monitorující intenzitu dopravy zatížení konkrétních dopravních tahů ( viz projekt RODOS )

Data o mobilitě lze využít k vymezení přirozených dojížďkových regionů. Pří úpravách územněsprávních jednotek státu je pak zapotřebí tuto přirozenou spádovost brát v potaz a úřady lokalizovat tam, kde se lidé přirozeně pohybují – "přibližovat úřady občanům, nikoli občany úřadům". Při vymezování území pro využití nástrojů ITI byly údaje o dojížďce získané od mobilních operátorů jedním z hlavních faktorů, jež definovaly výsledné  metropolitní oblasti/aglomerace. 

S využitím informací o koncentraci obyvatel a jejich mobilitě je tedy možné organizovat výkon konkrétních agend tak, aby služba byla dostupná pro občany. V ideálním případě by měl mít občan možnost spojit cestu za službami veřejné správy s jinými, pro sebe běžnými aktivitami.

Na základě dat mobilních operátorů jsou rovněž vytvářeny územní modely. Ty jsou zaměřeny zejména na predikci změn způsobených významnými investičními záměry typově: dálniční či železniční výstavba, bytová výstavba, energetické stavby, výstavba či rozšíření stávajících průmyslových zón či lokalizace významného zaměstnavatele. Takové modely predikují efekty/dopady na různé oblasti lidské činnosti : predikce vývoje pracovního trhu, trhu s bydlením, zatížení pozemních komunikací, změny dojížďkových poměrů, nároky na infrastrukturu aj. Právě tyto modely jsou pak základem pro zpracování dopadových studií k jednotlivým investičním záměrům.

Školy, lékařská zařízení, obchody, bankomaty, lékárny, kulturní, sociální či sportovní zařízení a služby aj. Každá z těchto služeb má určitá specifika pro svou lokalizaci. S využitím údajů o mobilitě lze vhodně distribuovat služby v území. Data pomohou zajistit dostupnost těchto zařízení a služeb pro občany. Z pohledu samotné služby pak zároveň zajistiti dostatek uživatelů pro její efektivní a rentabilní fungování.

Možnost vybrat lokality pro cílenou podporu určitých aktivit. Příkladem může být program pro podporu obchodní obslužnosti na venkově – díky těmto údajům je možné vytipovat lokality, kde je pro obslužnost venkova zásadní zachování dané služby i za cenu dotační podpory. Tento přístup je přenositelný i na ostatní služby (zejm. zdravotní a vzdělávací zařízení).

Data jsou dále využívána k plánování dostatečných kapacit technické infrastruktury vzhledem ke koncentraci osob v každé obci během dne – vodovody, kanalizace, elektrická síť, plynovody, vysokorychlostní internet, mobilní signál, ale i pozemní komunikace, parkoviště,  svoz odpadu, ČOV aj. 

Data poskytují informaci o reálném množství osob, které infrastrukturu využívají během dne a je tak nutné ji s ohledem na tyto údaje dimenzovat. Infrastruktura by měla kapacitně převyšovat maximální reálný počet uživatelů, který je dán počtem přítomných osob v obci, nikoli evidenčním počtem obyvatel.

Informace o průměrném počtu osob přítomných v každé obci v každou hodinu týdne  umožní nastavit procesy pro případnou ochranu obyvatel před požáry, povodněmi či jinými živelnými pohromami, šířením nemocí aj. Rovněž je možné na základě dat organizovat a plánovat kapacity výjezdních základen záchranné zdravotnické služby. Umožní předem např. připravit evakuační plány, realizaci jednotlivých opatření krizových plánů. Díky údajům lze dopředu predikovat, kolika osob se případná restriktivní opatření bude týkat a jaké změny v dojížďkových poměrech lze očekávat. Zejména ve vztahu k šíření onemocnění COVID-19 vznikla celá řada mapových aplikací a prediktivních modelů např. :  atlas mobility ,  mapa mobility obyvatel ČR ,  mapová aplikace pohybu obyvatel Prahy . Údaje mohou využívat jak obecní či krajská samospráva, tak i HZS, Policie ČR, hygienické stanice aj., a to na všech úrovních řízení.

Data poskytují jedinečné informace nejen o pravidelné, ale i nepravidelné mobilitě osob. Poukazuje tak na lokality častých jednodenních či vícedenních návštěv či pravidelných pobytů typu druhého bydlení a to za jednotlivá období roku. Údaje tak umožňují efektivní plánování v oblasti cestovního ruchu (destinační management), zohledňující sezónní proměnlivost nároků na služby v konkrétní destinaci.

V minulosti byly zpracovávány studie návštěvnosti a zatížení cestovním ruchem na základě dat mobilních operátorů v celé řadě území. Studie si nechali zpracovat např.  Jihomoravský ,  Jihočeský  a  Pardubický  kraj, dále např.  KRNAP  či Praha,  Brno,  Litomyšl nebo Děčín. Zároveň jsou volně přístupné i výstupy  měření turistické návštěvnosti  za celou ČR. Obce či kraje následně výsledky studií promítají do svých strategických dokumentů.

Rovněž mohou údaje přinést objektivní údaje o návštěvnosti lokality k opatřením řešícím tzv. overtourism aj. Zároveň je možné data využít pro modelování možností pořádání jednorázových eventů z hlediska absorpční kapacity území a kapacit jeho infrastruktury.

Ministerstvo vnitra v rámci svých analýz již zpracovalo některé výstupy z geolokačních dat mobilních operátorů o mobilitě v Česku. Ukázky z těchto analýz jsou k náhledu zde:

Geolokační data mobilních operátorů jsou dostupná bezplatně pro subjekty veřejné správy. Jsou poskytovány na základě licenční smlouvy. Pro bližší informace prosím kontaktujte Ing. Marka Jetmara, Ph.D. – marek.jetmar@mvcr.cz tel: 974 887 501