ZLÍN

Zlín je statutární město, které je zároveň jedním ze 14 krajských měst v České republice. Žije zde zhruba 75 tisíc obyvatel a řadí se tak na 11 místo v počtu obyvatel v ČR.

První písemná zmínka o Zlíně pochází z roku 1322 a v té době byl Zlín zejména řemeslnické středisko. Až do konce 19. století byl Zlín je maličké středisko, velikostí srovnatelné s Vizovicemi a počet obyvatel nepřesáhl 3000.

Počet obyvatel Zlína začal růst po roce 1894, kdy sourozenci Baťovi založili svou obuvnickou firmu "Baťa". V letech 1921–1930 se počet obyvatel dnešního území města zvýšil z 14 470 na 34 348. Tomáš Baťa vybudoval dnes již typické "Baťovy domky" pro své zaměstnance, aby nemuseli do práce dojíždět z daleka. Nicméně v roce 1932 Tomáš Baťa umírá a prudký rozmach města ustupuje.

Po roce 1968 začala výstavba největšího zlínského sídliště Jižní Svahy, kde dnes žije přes 26 tisíc obyvatel. V roce 1990 se stává Zlín statutárním městem s téměř 85 tisíci obyvateli. Od té doby začal počet obyvatel ubývat a některé okolní obce se od Zlína odtrhly. V roce 2011 ve Zlíně žilo už jen 75 tisíc obyvatel.

V posledních desítkách let probíhá ve Zlíně silný proces suburbanizace, zejména na severní periferii města. Konkrétně se jedná o lokality Jižních Svahů a dále na velmi lukrativních místech jako je Pasecký žleb nebo Mladcová. Na obrázku se překrývají dvě mapy z let 2003 a 2018, které zcela jasně ilustrují drastický úbytek zelené plochy. I přesto se Zlín rád prezentuje jako město "zeleně" :-)

Město Zlín leží v nadmořské výšce 230 m n.m. a leží v údolí nazývaném Zlínská brázda. Ve Zlíně je příjemné klima - v zimě občas nasněží, ale není obrovská zima a v létě jsou k dispozici přilehlé pahorkatiny pokryté hustými lesy, které poskytují skvělou ochranu před sluncem.

Krajina je v posledních letech čím dál více ovlivňována antropogenní činností. Stále je však Zlín obklopen lesy, které jsou minimálně narušeny lidskou činností a během pár minut se dá dostat z centra město do přírodní krajiny.

Město Zlín leží v geologické jednotce Západní Karpaty. Podloží Zlínské vrchoviny budují převážně flyšové horniny račanské jednotky mugurské skupiny příkrovů. Oblasti jižně a severně od Zlína budují pískovce a jílovce. Území na západě až severozápadě od Zlína pokrývají spraše, sprašová hlína a kamenitý sediment.

Převážnou část oblasti odvodňuje řeka Dřevnice. Údolní dno řeky Dřevnice pokrývá nivní sediment, který postupně přechází v písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment.

Kromě administrativní funkce je Zlín i průmyslově-podnikatelským a kulturním centrem regionu střední Moravy. V roce 2001 byla ve Zlíně založena Univerzita Tomáše Bati a momentálně disponuje 6 fakultami.

V kulturní sféře je Zlín vyhlášený hlavně svou filmovou tvorbou, zejména v Ateliéru Bonton v letech 1965 - 1991. Filmový duch ve Zlíně přetrvává dále díky filmovému festivalu, který se ve Zlíně každoročně koná v průběhu června.

Ve Zlíně se každoročně koná i motoristická soutěž evropského významu Barum rally Zlín, která vždy přiláká obrovské množství fanoušků rally ze všech koutů Evropy.

Jelikož je město Zlín velmi důležité administrativní, průmyslové a podnikatelské centrum, kvalitní dopravní infrastruktura je velmi důležitá. Naštěstí Zlín disponuje moderním železničním a autobusovým nádražím, které jsou již po desetiletí chloubou města a turisté do Zlína jezdí, jen aby se také mohly tou nádherou pokochat. Pro všechny hladovce, kteří mají chuť na 10 dkg vlašáku s rohlíkem, je na nádraží k dispozici socialistické občerstvení Tempo, kde se před cestou mohou nabažit své oblíbené pochoutky a jako bonus si u toho postojí. Byla by opravdu obrovská škoda u tuhle již kultovní parádu přijít.

Již Tomáš Baťa vybudoval v centru města průmyslové centrum Svit, které po jeho smrti v roce 1932 pomalu ztrácelo své uplatnění a nyní jsou budovy využívány převážně ke skladování obuvi přivezené z Číny. Avšak nevyužívané průmyslové budovy prochází revitalizací a život se zde pomalu navrací.

Centrum města je využíváno především pro administrativní a kulturní činnosti a nedávno prošlo značnou revitalizací a umožňuje tak svým občanům trávit svůj volný čas v nově zrekonstruovaných parcích, které jsou plné zeleně.

Převážná část obyvatel žije na sídlišti Jižní Svahy, které se stále více zastavuje obytnými jednotkami a pomalu vytlačuje přírodu do ústraní. Lidé se tak musí spokojit s minimálním množstvím přírody a naučit se radovat z maličkostí. V nedávné době bylo na Jižních Svazích vybudované koupaliště, které tak nabízí v podstatě jediné vyžití v jinak zastavěném sídlišti.

V plánu je rekonstrukce vlakového a autobusového nádraží, která již byla několikrát odložena, odsunuta a nikdo vlastně pořádně neví, kdy se začne s přestavbou. Odhadovaná cena nového terminálu je 900 milionů korun a stavět by se mělo další 4 roky. V plánu je také elektrifikovaná železniční trať do Otrokovic, která již byla "překvapivě" několikrát odložena, odsunuta a nikdo vlastně pořádné neví, kdy se začne s přestavbou.

V plánu je také výstavba zcela nové krajské nemocnice Tomáše Bati, která by měli vyrůst na zelené louce v Malenovicích. Nicméně tenhle plán si našel i své odpůrce, kteří by naopak preferovali modernizaci stávající nemocnice na Havlíčkově nábřeží. Momentálně se tak nacházíme uprostřed politické bitvy mezi bývalým hejtmanem Jiřím Čunkem (KDU-ČSL), který chce novou nemocnici a zástupci Pirátů a ODS, kteří chtějí modernizaci. Tak či tak je jasné, že nová nemocnice spolkne několik miliard korun, a že o takhle lukrativní záležitost se bude bojovat, a tvrdě. Zdravotníci si tak na novou nemocnici počkají a to ještě mnoho let.

V případě, že vyhraje přesun nemocnic do Malenovic, je připravená revitalizace Havlíčkova nábřeží. Velmi zajímavé bude sledovat, který z navrhovaných projektů se nakonec postaví a zda se toho vůbec dožijeme.