Revitalizace vodních toků

Význam revitalizací

Vlivem lidské činnosti docházelo v minulosti (na území České republiky především v období po 2. světové válce) z různých důvodů k napřimování vodních toků. Revitalizace vodních toků je proces, při kterém dochází k obnově toků do jejich původní, přírodě blízké podoby. Cílem revitalizací je obnova ekologické rovnováhy vodních ekosystémů, zvýšení biodiverzity a obnova přírodní funkce toků. Revitalizace mohou zahrnovat různá opatření, ale především dochází k obnovování přirozeného koryta toku. Opatření mohou mít zároveň pozitivní dopad na ochranu proti povodním, zlepšení kvality vody či posílení ekonomického potenciálu oblastí s revitalizovanými toky.

Bačetínský potok

Bačetínský potok je drobný vodní tok, který pramení nad obcí Bačetín. Odtud pokračuje západním směrem až k obci Křovice, kde se vlévá do Brtevského potoka. Bačetínský potok byl na počátku 70. let minulého století upraven melioračními betonovými tvárnicemi. V letech 2009-2010 proběhla na potoce revitalizace, v rámci které bylo vytvořeno nové koryto stabilizováné příčnými objekty, tři vodní nádrže se zemní hrází a bylo nutno založit břehový doprovodný porost.

Potok Rozkoš

Revitalizací Rozkošského potoka, kterou provedlo povodí Labe v místě zaústění do Domkovské zátoky jižní nádrže VD Rozkoš, došlo k zasypání napřímeného původního koryta a k vybudovaní meandrujícího korytem. Pro stabilizaci nivelety dna bylo použito lokálních pokácených kmenů stromů. Zřízeny jsou zde i čtyři různě hluboké a různě osluněné neprůtočné tůně.

Zákolanský potok

Revitalizace Zákolanského potoka byla součástí revitalizace rybníka Pod Panskou, která byla vyvolána potřebou zamezit opakovaným povodním po přívalových deštích. Současně bylo řešeno vytvoření příznivých životních podmínek pro kriticky ohrožený druh raka kamenáče (Austropotamobius torrentium). Původní napřímený tok Zákolanského potoka, protékající středem současného rybníka Pod Panskou, byl přeložen do nově vytvořeného, meandrujícího koryta, které vytváří životní podmínky pro raka kamenáče a současně slouží jako součást regulačního systému průtoku vody.

Datová struktura

Sběr dat v terénu probíhal na základě předem vytvořené struktury databáze. Databáze je tvořena třemi vrstvami: polygonovou vrstvou potoku, bodovou vrstvou prvků na toku a polygonovou vrstvou vodních ploch. V opodstatněných případech bylo pro zjednodušení sběru dat v terénu využito domén. Mezi tabulkami jednotlivých vrstev je také vytvořen relační vztah.

Závěr

Tato webová mapová aplikace bude součástí diplomové práce, zabývající se problematikou revitalizací vodních toků a jejich popularizací. V době zpracovávání této předběžné verze byla nasbírána data z 5 úseků vodních toků. Do konce roku 2023 je však plánováno zmapovat dalších minimálně 13 úseků (Žlebský potok, Jedlový potok a potok Hučina na Šumavě, Šárecký potok, potok Botič a potok Rokytka v Praze). Webová aplikace bude proto postupně doplňována o tyto úseky a další doplňkové informace.