Pevnost nad průsmykem, orchideje a kamenné gule
Pojďte s námi do přírody
Na východním okraji chráněné krajinné oblasti Beskydy, nad rušným jablunkovským průsmykem, najdete nečekaně zajímavou a pestrou krajinu. Pojďte se projít, nebo projet na kole po česko-slovenském pomezí, z "gorolských" Mostů do slovenské Milošové. Uvidíte zbytky protiturecké pevnosti ze 17. století, na pestrých loukách stovky orchidejí, kamenné koule a zdálky i Malou Fatru.
Výlet - Beskydy - Geopark Megoňky - Šance
Osmikilometrová trasa je nenáročná, vhodná pro seniory i kočárky a cyklisty. Část trasy vede Slovenskem. Pro překročení státní hranice je nezbytné mít u sebe doklady. Pokud by byla hranice (léto 2020) uzavřena, je samozřejmě možné absolvovat jen část trasy na našem území. Přijdete sice o kamenné koule, nikoli o pevnost či krásné louky. Během vašeho putování nevstupujte, prosíme, na louky před posečením, ztěžuje to kosení.
Zapomenuté louky
Filůvka je jednou ze samot přímo u hranic se Slovenskem. Stejnojmennou přírodní památku tvoří cca 7 ha luk a pastvin s mozaikou podmáčených a rašelinných ploch, jaké byly v minulosti běžnou součástí podhorské krajiny Beskyd. Zatímco okolní krajina a její využívání se podstatně změnily, Filůvka zůstala jakoby zapomenuta. Díky tomu je stále malebným koutem, který potěší každého kolemjdoucího. Jedním z hlavních důvodů, proč je od roku 2016 chráněna, je až masový výskyt některých vzácných rostlin, jako je třeba silně ohrožený všivec lesní , masožravá rosnatka okrouhlolistá či mokřadní orchidej, prstnatec májový . O zdejší louky pečují vlastníci pozemků s finanční podporou Agentury ochrany přírody a krajiny ČR .
Přírodní rezervace Filůvka
Autor snímku: František Šulgan

Dálnice pro medvědy
Jedním z fenoménů našich karpatských pohoří je blízkost slovenských hor. Ta přináší nejen neopakovatelné výhledy na dramatická panoramata oravských Beskyd, Malé Fatry, Západních a Vysokých Tater či Strážovských vrchů. Příroda nezná hranic, a tak dlouhé karpatské hřebeny odedávna slouží jako „zvířecí dálnice“. Po nich putují např. vlci či medvědi při hledání nových teritorií.
Výhled na Malou Fatru
Autor snímku: František Šulgan

Byly to šance
V polovině 16. století, v době tureckých nájezdů, byla na hranici těšínského Slezska budována opevnění, tzv. šance. K jejich obraně byli z okolních vesnic vybíráni zdatní muži. Říkalo se jim vybraňci. Ti za své služby na neklidné hranici užívali určitých výsad, podobně jako třeba Chodové. Šance zažily boje třicetileté války i pozdější nájezdy uherských povstalců. Byly dobývány, bořeny, opouštěny a znovu opravovány.
Nejvýznamnější opěrným bodem byly Velké Šance, které měly od roku 1672 statut zemské pevnosti. Ta později dostala paprskový půdorys, uvnitř valů byla kasárna, skladiště a další budovy. Valy a zákopy byly zpevněny kamenným zdivem. Počátkem 19. století byla pevnost opuštěna a kameny postupně místními rozebrány pro stavby a opravy domů či nedaleké kapličky.
Letecký pohled na zaniklou pevnost Velká Šance
Zdroj: Mapy.cz, Seznam, a.s.

Pohádkové křoví
Desítky let po opuštění pevnosti sloužily její travnaté valy pravděpodobně jako obecní pastvina. Na přelomu tisíciletí již byly valy z velké části zarostlé křovinami – jako zámek Šípkové Růženky. Až v posledních letech se náletové křoviny začaly vyřezávat a pro oko návštěvníků se znovu vylouply nejen pozůstatky opevnění, ale i řada zajímavých rostlin. Botanici zde objevili dokonce několik druhů orchidejí. V křovinách hnízdí vzácný ťuhýk obecný .
Louky na Šancích s kvetoucími mečíky střechovitými
Autor snímku: František Šulgan
Orchideje nerostou jen v pralesích
Orchideje jsou pro mnohé z nás symbolem divokosti a vzácnosti. Někdo si představí velké atraktivní květy z dalekých pralesů, jiný zas skromnější, ale neméně krásné ozdoby vyhlášených bělokarpatských orchidejových luk. Pokud se po naší trase vydáte od druhé poloviny května do června, možná vám neujde, že třeba nachově kvetoucí vstavače mužské lze najít leckdy i v příkopech kolem cest. Tato jinak vzácná orchidej je totiž v Beskydech ještě poměrně hojná.
Vstavač mužský
Autor snímku: František Jaskula
Kamenné koule na Megoňkách
Ve stěně bývalého kamenolomu lze vidět několik pískovcových koulí. Jde o opravdu ojedinělý projev tzv. kulovité odlučnosti usazených hornin, typických pro tuto část Karpat. Tento přírodní poklad byl objeven při těžbě až v roce 1988. Původně tu byly asi tři desítky těchto kamenných útvarů. Jejich velikost byla různá - od 0,3 do 2,6 metru, což je největší známá kamenná koule na Slovensku a pravděpodobně i v Evropě. Řada z nich byla odvezena jako rarita na různá místa v okolí. Od roku 2003 má lokalita statut přírodní památky. Po objevu koulí se v kraji rozšířily různé pověsti o jejich původu a vlastnostech. Objevily se i názory, že kamenné gule jsou památkou na návštěvu mimozemšťanů.
Bývalý lom Megoňky
Autor snímku: František Šulgan
Do přírody se s námi můžete vydat i jinam. Stačí si vybrat.
Jaký výlet zvolit vám napoví přehledová mapa nebo přehledný seznam . Zajímavé tipy na výlet nebo akce v chráněných územích i mimo ně zde navíc budou přibývat.
Tento a mnoho dalších výletů si můžete prohlédnout a naplánovat také na portálu KAM po Česku .
Výlety a akce - přehledová mapa
Výlety do přírody pro vás připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody a dalšími neziskovými organizacemi.