Veřejná správa v Česku 2020

Veřejná správa v Česku 2020 představuje zajímavé statistiky ze světa veřejné správy. Níže uvedený výběr ukazuje přívětivou formou rozsah aktivit české veřejné správy a její meziroční vývoj.

Pokud by Vás zajímaly podrobnosti, podívejte se do  výročních zpráv o stavu veřejné správy České republiky .

V roce 2020 se konaly jednak doplňující volby do Senátu ve volebním obvodě č. 32, ale zejména podzimní volby do krajských zastupitelstev a do třetiny Senátu. Všechny se konaly za zpřísněných hygienických opatření. Byl také vymyšlen a realizován způsob, jak hlasování umožnit i občanům v karanténě nebo v izolaci (např. tzv. Drive-in stanoviště).

Jaká byla volební účast? A jak se po volbách měnilo zastoupení žen a mužů?

Pandemie covidu-19 dopadla do mnoha činností veřejné správy a jí sledovaných oblastí. Poprvé po dlouhé době například v souhrnu meziročně klesl počet obyvatel České republiky a nezabránila tomu ani vcelku standardní migrace.

Nouzový stav znamenal také omezení provozu úřadů. Aby nedocházelo k rizikové koncentraci osob na úřadech, bylo přistoupeno k prodloužení správních lhůt, prodloužení platnosti řidičských průkazů nebo k rozvoji elektronických podání.

Specifická situace globální pandemie se výrazně podepsala například na nízkém zájmu občanů o cestovní doklady. Naopak ani prodloužení platnosti nezabránilo vysokému zájmu o výměnu řidičských průkazů.

Velmi znatelně zasáhla pandemie do agendy matričních úřadů. Oproti předchozím rokům značně ubylo sňatků a méně bylo i narození. Naopak úmrtí se vyhouplo do neobvyklé výše, kdy museli zaměstnanci matričních úřadů zapsat o téměř 17 tisíc úmrtí více než v předchozím roce.

Pandemie postihla také stavební agendu. Meziročně došlo k poklesu stavební produkce a tím i k poklesu vydaných stavebních a územních povolení (cca o 12 %).

Lehce překvapující může být, že pandemie nezabránila růstu počtu podnikatelů a vydaných živnostenských oprávnění. Podnikatelů bylo na konci roku 2020 již nejvíce v historii České republiky a celkový počet živnostenských oprávnění se blížil rekordnímu roku 2007. Rok 2020 se však nevyznačoval ani vysokou mírou přerušené činnosti nebo ukončených živností. Naopak šlo v obou oblastech o nejnižší počty v poslední dekádě.

Rok 2020 znamenal další rozvoj digitálních služeb veřejné správy. V jistém smyslu byla nápomocná i pandemie covidu-19, která vytvořila tlak na bezkontaktní elektronický styk.

Během roku došlo k  14% nárůstu v počtu založených datových schránek a 16% nárůstu v počtu odeslaných datových zpráv. Největšími odesílateli datových zpráv ovšem zůstávají orgány veřejné moci, které ačkoli tvoří necelé 1 % z celkového počtu zřízených datových schránek, odesílají téměř 75 % datových zpráv. Roční počet elektronických podání datovými zprávami dosáhl v roce 2020 již téměř 33 milionů, což je v meziroční srovnání nárůst téměř 20%.

Zájem rostl také o Portál občana. Ke konci roku 2020 v něm bylo registrováno skoro 72 tisíc uživatelů s 384 998 přihlášeními.

Rozjela se (či pokračovala) i celá řada dalších projektů eGovernmentu – Chytrá karanténa, prodej elektronických dálničních známek, rozvoj systému MOJE daně, eNeschopenka a v neposlední řadě byl schválen záměr digitalizace stavebního řízení.

 Jelikož je agend veřejné správy velké množství, je pro jejich kvalitní zajištění potřeba adekvátní počet zaměstnanců.

Ačkoli v posledních letech klesal počet zaměstnanců ve služebních úřadech státu, kterých je 234, v roce 2020 došlo k drobnému navýšení počtu zaměstnanců těchto centrálních úřadů (o 414 osob).

Aktuálním tématem je stárnutí zaměstnanců veřejné správy. Podíl státních zaměstnanců starších 50 let vzrostl oproti minulým letům na 43 % (42 % v roce 2019 a 38 % v roce 2018) a podíl zaměstnanců služebních úřadů mladších 30 let se snížil na 8 % (9,0 % v roce 2019 a 10,5 % v roce 2018). Zaměstnanci ve věku od 40 do 59 let tvořili 62 % všech zaměstnanců.

Co se týká zaměstnanců obcí a krajů, v nich naopak počet zaměstnanců lehce klesl, přičemž ovšem výdaje na platy vzrostly. Obce a kraje zaměstnávají přes 76 tisíc osob.

I na těchto úrovních se veřejná správa potýká se stárnutím zaměstnanců. Věková struktura zaměstnanců obcí a krajů ukazuje, že 44,5 % zaměstnanců je starších 50 let věku. Čtyřicátníci tvoří dalších 30 %. Podíl zaměstnanců do 40 let věku je pouhých 25,5 %.

Rok 2020 zásadně zasáhl do hospodaření veřejné správy. Vláda ČR proto spustila celou řadu podpůrných finančních programů. I z tohoto důvodu státní rozpočet skončil se schodkem 380 mld. Kč, což byl nejvyšší schodek v historii České republiky. Na konci roku navíc došlo k zásadním daňovým změnám (zrušení superhrubé mzdy, úprava rozpočtového určení daní).

Meziročně navíc pokles hrubý domácí produkt (HDP) o 5,6 %. Vývoj HDP byl v Česku poznamenán zejména poklesem domácí poptávky, která byla zapříčiněna šetřením domácností. Nejhůře se pandemie podepsala na službách, které byly v rámci protiepidemických opatření opakovaně uzavírány. Český statistický úřad uvádí meziroční pokles tržeb ve službách o 11,7 %.

Hospodaření územních rozpočtů (obcí a krajů) bylo v roce 2020 také poznamenáno dopady covidu-19 a souvisejícími vládními opatřeními, jejichž cílem bylo zamezit šíření nákazy. Tato skutečnost se promítla mimo jiné zejména snížením celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických a právnických osob, a tedy poklesem daňových příjmů obcí a krajů.

I přesto pokračoval trend meziročního růstu rozpočtových příjmů obcí i krajů. Hospodaření územních rozpočtů v roce 2020 skončilo s přebytkem v celkové výši 14 mld. Kč, a to již devátým rokem po sobě. Přebytek byl vykázán na úrovni rozpočtů obcí a dosáhl 19 mld. Kč. Kraje hospodařily se schodkem 5 mld. Kč. Dobrovolné svazky obcí ukončily hospodaření s mírným schodkem ve výši 0,1 mld. Kč a Regionální rady regionů soudržnosti velmi nízkým přebytkem.

Obce a kraje dosáhly kladného salda hospodaření. Přebytek hospodaření byl v roce 2020 dokonce vyšší než v letech 2014 a 2018. Došlo k meziročnímu růstu celkových příjmů o 5,4 % na 631,3 mld. Kč. Poprvé od roku 2013 došlo k poklesu daňových příjmů o 5,8 %, tj. o 18,5 mld. Kč, kdy tento pokles byl však několikanásobně kompenzován růstem přijatých transferů, a to o 21,3 %, tj. o 49,1 mld. Kč. Oproti roku 2013 došlo k růstu příjmů o 59,8 %, tj. o 236,3 mld. Kč, a to především v důsledku růstu daňových příjmů (o 44,7 %, tj. o 93,2 mld. Kč) a transferů (o 91,1 %, tj. o 133,4 mld. Kč).

Rekordní byl celkový objem příspěvku na výkon státní správy. Ten byl v roce 2020 pro rok 2021 stanoven na výši 13,1 mld. Kč.

Obcím (a hl. m. Praze) bude v roce 2021 vyplaceno 11,37 mld. Kč. Příspěvek byl pro obce valorizován oproti roku 2020 o 4,28 %. Celková průměrná míra valorizace u krajů ve srovnání s minulým rokem dosáhla 11,59 %. Krajům (bez hl. m. Prahy) bude vyplaceno 1,66 miliardy korun. Krajům se tedy na financování přenesené působnosti vydá o 172 mil. Kč více než v roce 2020. Pro rok 2021 se navýšil objem příspěvku na výkon státní správy pro obce i kraje o více než 600 mil. Kč.