Vozový park v obcích ČR

Osobní automobily se staly v dnešní době nezbytnou součástí každé domácnosti po celém světě. Vlastnictví automobilu umožňuje jednotlivcům a rodinám snadný a pohodlný přístup k různým místům, jako jsou práce, školy, nákupní centra nebo lékařská zařízení. Automobil poskytuje svobodu pohybu bez omezení veřejnou dopravou a umožňuje lidem řídit svůj čas a plánovat své aktivity individuálně. V prvním díle seriálu se podíváme na to, jaký byl vývoj počtu aut v ČR, jaké jsou regionální rozdíly a jaké faktory počty aut ovlivňují.

V článku se budeme primárně zabývat osobními automobily (tj. do 3,5 t). Na otázku, kolik je v ČR aut, nám dokáže odpovědět i Český statistický úřad, který přebírá data z Centrálního registru vozidel od Ministerstva dopravy. Bavíme se o vozidlech zaregistrovaných v České republice.

V roce 2022 (k 31.12.) bylo v ČR zaregistrováno 6 305 934 osobních aut.

Jak je již zmíněno v grafu - data o vozovém parku jsou od roku 2013 evidována v Centrálním registru vozidel, který spravuje Ministerstvo dopravy.

V České republice máme 6 254 obcí (šedou barvou jsou zobrazeny vojenské újezdy). Osobních aut je celkem 6 329 940. Z toho vychází průměrně 1 012 aut na jednu obec. Pokud bychom brali v úvahu počet obyvatel celkem (Sčítání lidu, domů a bytů 2021), tak bychom se dostali na průměrně 601 osobních aut na 1 000 obyvatel ČR.

Pokud jste si všimli nesouladu mezi počty osobních aut (graf versus text), tak ten bude vysvětlen v dalším díle.

Centrální registr vozidel (ve veřejné části) nabízí data do úrovně obcí. Pro zobrazení rozdílů v území použijeme index automobilizace, tj. počet aut na 1 000 obyvatel dané obce. Dostaneme tak relativní metriku, prostřednictvím které lze porovnávat všechny obce v ČR. Jak to dopadlo?

Pojďme se proto podívat na tyto obce s nejvyšším počtem aut na počet obyvatel. Jak je možné, aby bylo v obci se 434 obyvateli 6 149 registrovaných vozidel? Stejně tak se můžeme ptát, proč je v Nebřehovicích se 166 obyvateli 448 vozidel? Co mají tyto obce společného?

Obecně se dá říci, že na Moravě je méně aut než v Čechách (viz níže). Zároveň se zde projevují aspekty velkých bariér v území, jako jsou zejména vojenské prostory. U těchto oblastí je vůbec nejvyšší koncentrace obcí s nejméně auty.

DOPLNĚNO: Obce při vojenských újezdech byly obnoveny (znovuvznikly) v letech 2013-2016 v souvislosti s redukováním území vojenských újezdů - proto i počet aut v nich je mnohem nižší.

Vraťme se ale ještě k rozdělení automobilizace v rámci obcí ČR. Medián – čili střední hodnota celého souboru, je 636 aut na 1 000 osob. Když se podíváme znovu na Českou republiku z hlediska počtu aut v obcích, na první pohled jsou patrné rozdíly mezi Čechami na jedné straně a Moravou a Slezskem na straně druhé. Do mapy níže je přidána historická hranice českých zemí.

Pokud rozdělíme soubor na 2 poloviny dle mediánové hodnoty indexu automobilizace (636 aut na 1 000 osob), dostaneme obce rozdělené nad a pod touto hranicí.

Celý soubor je tedy rozdělen na 2 poloviny zobrazené ve dvou odstínech barvy (oranžové - zobrazují nad 636) a šedé (pod 636). Když tuto klasifikaci ještě zjednodušíme na 2 kategorie, dostaneme tento výsledek. 

Výslednou interpretaci nelze omezit na rozdělení Čechy vs. Morava (a Slezsko), nicméně je to ten nejviditělnější rozdíl. Čím by tento rozdíl mohl být daný?

• Velikostní strukturou obcí.
• Kvalitou a službami veřejné hromadné dopravy.
• Narativem "bohaté Čechy, chudá Morava" známým také jako "blízkost Západu", který však nebudeme v článku dále zkoumat.

Pro potvrzení první hypotézy je potřeba ověřit, zda jsou na Moravě obce větší. Předpokládáme, že i občanská vybavenost v nich bude tím pádem vyšší – pak zde není tolik nutné používat auto pro dojížďku do škol, zaměstnání či službami, jelikož se tyto funkce v obci větší velikosti zpravidla vyskytují. Často jsou v takových obcích například i pošta, obchod, či lékařské služby. Na rozdíl například od Čech – pokud se v nich nachází vyšší podíl spíše menších obcí, potřeba využít auto pro dojíždění může být vyšší. 

Obce byly proto rozděleny do dvou souborů dle procházející historické hranice mezi Čechami a Moravou (viz obr. výše). Kategorie velikostí obcí byly převzaty ze souboru  velikostní struktura obcí ČR od ČSÚ.  Obce byly následně rozděleny do těchto velikostních kategorií. Jak je vidět v tabulce, v Čechách jsou četněji zastoupeny kategorie “méně než 200” a “200 - 499” obyvatel (o 5,5 p.b. respektive 5,8 p.b. oproti Moravě). V dalších kategoriích již převládá Morava & Slezsko. Velikost obce jako faktor tedy tuto premisu podporuje.

Počet aut v dané obci je do značné míry ovlivněn i dalšími dopravními alternativami, které jsou v dané obci k dispozici (druhá hypotéza). Kvalita systémů veřejné hromadné dopravy hraje důležitou roli. Účastníka přepravy zajímají nejvíce komparační výhody, které daný typ dopravního prostředku nabízí. Zde hraje roli čas, za který se dostane do potřebného místa, četnost spojů, cena přepravy a kvalita služeb.

V České republice máme několik integrovaných dopravních systémů (IDS), jejichž prostorová působnost a nabízené služby jsou téměř totožné s úrovni krajů (s většími či měnšími přesahy).

Z několika analýz (VESELSKÁ, 2019; DOKOUPIL 2021), jež se komparacemi jednotlivých IDS zabývaly, vyplývá, že nejkvalitnějšími IDS jsou IDS JMK (Jihomoravský kraj) a PID (Středočeský kraj). Tímto způsobem se dá odůvodnit relativně menší počet aut v dobře dopravně obsloužených obcích v zázemí Prahy i Brna.

Výše počtu aut vůči počtu obyvatel nám ukazuje odlišné vzorce chování obyvatel a rozdílnou funkční strukturu jednotlivých oblastí. Vyšší počet aut se zpravidla vyskytuje v hůře dostupných územích (pohraničí, vnitřní periferie, horské oblasti) a hůře obsloužených územích z hlediska četnosti a kvality spojů veřejné hromadné dopravy. Výjimkou jsou oblasti při vojenských újezdech, kde je počet aut sám o sobě velmi nízký. Příčiny by si zasloužily podrobnější analýzu.

Samostatnou kapitolou je pak rozdíl v počtu aut v rozdělení na Čechy, Moravu a Slezsko, kterou jsme do jisté míry vysvětlili velikostní strukturou a s tím spojenou občanskou vybaveností obcí.

V další části naší analýzy se podíváme, jaká data obsahuje Centrální registr vozidel, jaké jsou v nich chyby a co se z nich dá (krom výše uvedeného) zjistit.