Kvalita života na regionální úrovni v Česku

Projekt Systém hodnocení a srovnávání kvality života obyvatel České republiky v regionální dimenzi je vědecko-výzkumným projektem, který byl podpořen Technologickou agenturou České republiky (TA ČR). Jedním z cílů projektu je vytvořit systém indikátorů pro měření objektivní kvality života v českém prostředí na regionální úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP).

Kvalita života je obtížně uchopitelný koncept, což potvrzuje i skutečnost, že ani v dnešní době neexistuje jeho jednoznačná nebo přesněji řečeno všeobecně akceptovaná významová interpretace. Mezi základní charakteristiky konceptu kvality života patří:

• komplikovanost, aneb co vše a jak ovlivňuje náš život a jeho kvalitu?
• dualita, aneb spolu souvisí to, jak žijeme (objektivní) s tím, jak to vnímáme (subjektivní)?
• multidimenzionalita, aneb v různých ohledech jsme na tom různě
• interdisciplinarita, aneb vidí to lékař, sociolog, ekonom či geograf stejně?
• časová a prostorová variabilita, aneb jak se kvalita života mění v čase a prostoru?

Návrh měření kvality života na regionální úrovni vychází z Veenhovena (2000) modelu čtyř kvalit života, kdy kvalitu života v určitém regionu chápeme ve smyslu vnější kvality dané životní úrovní prostředí (obr. 1).

Kvalita života na regionální úrovni je měřena v rámci deseti dimenzí vycházejících z národního strategického rámce Česká republika 2030 (Úřad vlády České republiky 2015, viz obr. 2). Mimo využívaných deset dimenzí vymezuje tento dokument navíc dimenzi Osobní pohoda. Na tu lze v souladu Veenhovenovým (2000) pojetím kvality života nahlížet jako na tzv. subjektivní (také hédonickou) pohodu (Blatný 2016). Subjektivní pohoda (subjective well-being) zahrnuje hodnocení celkové životní spokojenosti, spokojenosti s jednotlivými oblastmi kvality života (zdraví, vzdělávání aj.) a také hodnocení prožívaných nálad a emocí (Blatný 2016, Diener 1984, Veenhoven 2000). Takto chápaná osobní pohoda, představující celý čtvrtý kvadrant Veenhovenova modelu a není ze své podstaty objektivní kvalitou života. Z tohoto důvodu nebyla do našeho výzkumu zahrnuta.

Uchopení výše zmíněných dimenzí částečně odráží národní strategii Česká republika 2030 (Úřad vlády České republiky 2015), ale vzhledem k odlišnosti sledované regionální úrovně bylo nutné pojetí dimenzí a tím i volbu vhodných indikátorů k jejich měření modifikovat. Pro účely tvorby uceleného a významově vyváženého systému indikátorů pro měření objektivní kvality života na regionální úrovni došlo nejprve k rozdělení dimenzí na dvě až tři subdimenze, které přesněji vymezují obsahovou náplň jednotlivých dimenzí (viz obr. 3).  Rozdělení na subdimenze vedlo k neopomenutí různých aspektů často širokého pojetí jednotlivých dimenzí a také pomohlo při následném výběru vhodných indikátorů a jejich systematizaci.

Při tvorbě systému indikátorů se vychází z koncepčního pojetí celé dimenze a jejího rozdělení na subdimenze. Snahou bylo nalézt co nevhodnější dostupné indikátory pro sledovanou regionální úroveň SO ORP. Při výběru jsme vycházeli zejména z odborných prací a strategií, které sledují a hodnotí sledované dimenze a subdimenze kvality života na regionální úrovni Česka. Při tvorbě systému indikátorů bylo zároveň využito odborných konzultací s experty, kteří se tématy spojenými s kvalitou života v jednotlivých dimenzích dlouhodobě vědecky či analyticky zabývají.

Systém indikátorů pro měření kvality života na regionální úrovni je tvořen tak, aby výsledné indikátory splňovaly následující požadavky:

• relevance z hlediska podchycení regionální diferenciace kvality života na úrovni SO ORP
• vyváženost z pohledu naplnění jednotlivých dimenzí, resp. subdimenzí kvality života na regionální úrovni
• dostupnost na regionální úrovni SO ORP
• možnost aktualizace

Celkem bylo k měření kvality života na regionální úrovni využito 63 indikátorů rozdělených do 10 dimenzí (viz obr. 3). Největší počet indikátorů naplňuje dimenze Zdraví a Vzdělávání (9 indikátorů), nejmenší počet dimenze Příjem a bohatství, Slaďování soukromého a pracovního života, Životní prostředí a Bezpečnost (5 indikátorů).

Snahou bylo získat data ve dvou časových horizontech, což by umožnilo hodnocení změn v objektivní kvalitě života na regionální úrovni. U 39 indikátorů z celkových 63 se toto povedlo, přičemž jsou data dostupná nejčastěji k roku 2011 (vazba na Sčítání lidu, domů a bytů jako důležitý zdroj informací) a k roku 2019 (nejaktuálnější dostupná data). V případě nízkého výskytu jevu v jednom roce na úrovni SO ORP nebo vysoké meziroční fluktuaci hodnot bylo přistoupeno k využívání víceletých průměrů (dle dostupnosti dat a vhodnosti dvou-, tří-, čtyř- či pětileté průměry).

Z pohledu dostupnosti a přípravy dat lze indikátory rozdělit do tří typů:

• standardní veřejně dostupné indikátory zpracovávané veřejnými institucemi, které poskytují data volně či na žádost (například v rámci dimenze Zdraví indikátory Naděje dožití mužů a žen)
• převzaté speciální indikátory, které byly konstruované pro účely jiných výzkumů a nejčastěji tvořily výstupy výzkumných projektů (například v rámci dimenze Zdraví indikátory Dostupnost praktického lékaře, dětského lékaře a zubaře)
• nově zkonstruované indikátory v rámci projektu (například v rámci dimenze Zdraví indikátory Nadměrná konzumace alkoholu a Kouření u mužů a žen)

K jednotlivým dimenzím kvality života na regionální úrovni SO ORP byly zpracované soubory mapových aplikací, které obsahují mapové aplikace zobrazující regionální diferenciaci indikátorů kvality života v daných dimenzích a doplňující informace o datech a metodice.

•  Mgr. et Mgr. Lenka Formánková, Ph.D.  (Sociologický ústav Akademie věd ČR) – dimenze slaďování soukromého a pracovního života
•  doc. Ing. Aleš Kocourek, Ph.D.  (Katedra ekonomie, EF TUL) – dimenze příjem a bohatství (subdimenze reálný peněžní příjem)
•  doc. RNDr. Viktor Květoň, Ph.D.  (Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, PřF UK) – dimenze zaměstnanost
•  RNDr. Michala Lustigová, Ph.D.  (Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, PřF UK) – dimenze zdraví
•  doc. RNDr. Miroslav Marada, Ph.D.  (Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, PřF UK) – dimenze slaďování soukromého a pracovního života (subdimenze časová dostupnost práce), dimenze vzdělávání (subdimenze dostupnost vzdělávání)
•  RNDr. Tomáš Matějček, Ph.D.  (Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, PřF UK) – dimenze životní prostředí
•  RNDr. Roman Matoušek, Ph.D.  (Agentura pro sociální začleňování, MMR – vedoucí oddělení inovací a tvorby sociálních politik a expert pro oblast bydlení) – dimenze bydlení a dimenze příjem a bohatství
•  doc. RNDr. Jana Straková, Ph.D.  (Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání, PedF UK) – dimenze vzdělávání
•  RNDr. Luděk Šídlo, Ph.D.  (Katedra demografie a geodemografie, PřF UK) – dimenze zdraví

• BLATNÝ, M. (2016): Psychologie celoživotního vývoje. Karolinum, Praha.
• DIENER, E. (1984): Subjective Well-Being. Psychological Bulletin, 95, 3, 542–575.
• ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY (2015): Shrnutí závěrečných zpráv expertních skupin pro identifikaci relevantních indikátorů kvality života.  https://www.cr2030.cz/strategie/wp-content/uploads/sites/2/2018/05/01_Kvalita-%C5%BEivota-shrnut%C3%AD.pdf 
• VEENHOVEN, R. (2000): The Four Qualities of Life. Journal of Happiness Studies, 1, 1, 1–39.