Historie Říčan

Říčany jsou malebné město s více než 800letou historií, které leží na jihovýchodním okraji Prahy. Díky své unikátní poloze, dopravnímu spojení, okouzlující okolní přírodě a bohatému společenskému dění nabízí vysokou kvalitu života.

Město se, z několika domů okolo náměstí, rozrostlo do současné podoby za posledních 150 let. Dnes si neumíme představit, jak byli obyvatelé Říčan v minulosti závislí na úrodě svých polí a sadů, nebo na využití okolních lesů. Nahlédněme tedy oknem do minulosti prostřednictvím archeologických nálezů, starých map a vyobrazení. Můžeme si odnést větší pochopení, úctu, respekt a inspiraci z díla a všedního života našich předků.

Stopy po nejstarším osídlení nacházíme podél vodních toků: Říčanského potoka, u Pitkovického potoka a na ostrohu nad říčkou Výmolou. Lidé si vybírali místa s dostatkem vody, usazovali se často na vyvýšených místech nad vodou se strmými svahy, odkud byl rozhled do okolí.

Kamenné nástroje nalezené u Uhříněvsi a Pacova pochází z mladší doby kamenné (neolitu), tedy z 6. až 4. tisíciletí př. Kristem.

Říčansko bylo osídleno i v době bronzové (nálezy ze Strašína) a ve starší době železné (halštatské, cca 800 – 500 př. n. l.). Z této doby pochází  hradiště   v Březí  s dochovanými valy nad potokem Výmolou. V mladší době železné (laténské) bylo okolí Říčan osídleno velmi řídce, z této doby se nám dochovaly ojedinělé doklady osídlení. V okolí Říčanského potoka bylo menší keltské sídliště v Říčanech (v místě pozdějšího germánského osídlení) a Jažlovicích bylo odkryto sídliště v místě dnešní dálnice v blízkosti Pitkovického potoka.

Po přelomu letopočtu oblast osídlili Germáni. Unikátní nález více než 30 pecí na tavení železa z tohoto období učinili archeologové na místě dnešní nedostavěné věznice (viz mapa dole). Železná ruda byla pravděpodobně získávána z usazenin železitého bahna v okolí Říčanského potoka. Jak se zpracovávala?

Úkol: Najděte v místních zajímavostech místo u Říčanského potoka, kde se v době římské hutnilo v pecích železo.

V době Slovanů bylo Říčansko neosídlené území s neprostupnými lesy. Důležitější sídla začala vznikat v blízkosti obchodních cest.

Během 6. století po Kristu přicházejí do našich zemí Slované. Dnešní území Říčanska leželo na východním okraji původního knížectví kmene Čechů a dále na východ se táhl pomezní hvozd. Zbytky tehdejších hlubokých lesů se dodnes rozprostírají mezi Říčany a Kostelcem nad Černými lesy (který je po nich i pojmenován) a táhnou se až k Sázavě.

Od 10. století střežilo hranice přemyslovského knížectví  hradiště U sv. Markéty v dnešních Kralovicích  a  Lštění nad   Sázavou . Procházely tudy významné cesty: cesta z Prahy na hradiště Kouřim a o něco jižněji pak z Prahy k Sázavskému klášteru. V blízkosti Říčan, za místem dnešního hřbitova, vedla od pravěku jedna z nejdůležitějších dálkových obchodních cest, tzv. Linecká solná stezka.

Osídlení se začalo koncem 12. století rozšiřovat, byly zakládány vesnice na kraji hlubokých lesů, o čemž svědčí jejich názvy – Dubeč, Doubravčice, Březí.

Úkol: Která místní jména blízkých obcí jsou odvozena od hlubokých lesů? Najděte v místních zajímavostech ulici Solná stezka.

Říčany vznikly jako sídlo střežící obchodní cesty na vyvýšeném místě, chráněném mokřady a dvěma rybníky. Kromě šlechty byla významným vlastníkem zemědělské půdy církev.

V druhé polovině 13. století byl vystavěn pány ze Všechrom říčanský hrad. Postavili ho na strategickém místě, skalním ostrohu s výhledem daleko do kraje. Kvůli ochraně hradu byly na Říčanském potoce vybudované dva rybníky. Mlýnský rybník existuje dodnes, Lázeňský byl vypuštěn na konci 18. století. Silnice z náměstí (dnešní ul. Rooseveltova) vede v místě jeho hráze.

K založení Říčan došlo nejspíše kvůli lepší ochraně cesty z Prahy do nově založeného královského města Kouřimi. Směrem k Praze cesta procházela přes Uhříněves, kde sídlil řád templářů, později majetky převzal řád johanitů.

Úkol: Proč bylo podle Tebe městečko pojmenováno Říčany? Najděte na mapě místních zajímavostech místo, kde býval Lázeňský rybník.

Pánům z Říčan (původně ze Všechrom) náležely i vesnice v okolí – Velké Popovice, Kunice, Průhonice a Čestlice, Křížkový Újezdec, Jirčany a Tehov. Řadu vesnic ale vlastnila církev.

Úkol: Najděte v mapě místních zajímavostí, která nejvzdálenější obec patřila pánům z Říčan?

V době založení hradu vzniklo i městečko v předhradí. Jeho půdorys byl jednoduchý: jednalo se vlastně jen o náměstí obklopené domy. Uprostřed stál kostel sv. Petra a Pavla s hřbitovem.

Na rozdíl od hradu se kostel dochoval a slouží dodnes, hřbitov se přesunul na kraj města a při dalším rozšiřování města byl přestěhován znovu. Ačkoli byl kostel později mnohokrát přestavován, i dnes můžeme zvenku vidět na jižní straně lodi zazděné okno s lomeným gotickým obloukem.

Zdejší kostel byl sídlem děkana. Říčanské děkanství se skládalo z 31 farností. Jeho působnost sahala až k hradbám Prahy. Směrem na severovýchod a východ tvořily hranici děkanství lesy, které probíhaly lesem u Březí a lesem u dnešního Vojkova. Na jihu tvořily přirozenou hranici lesy kolem Sázavy, proto nejzazšími farnostmi zde byly Kamenice a Jílové. Odtud směrem na východ se rozprostíral až k Vltavě, kde pod něj patřily farnosti ve Vraném a v Modřanech.

Kostel sv. Mikuláše v Oticích byl součástí říčanského děkanátu. Podobně jako jiné původně románské kostely v okolí prošel barokní přestavbou.

Úkol: Na mapě místních zajímavostí najděte hranice říčanského děkanátu – duchovní správy. Proč asi děkanát nesahal za Jílové a Vrané?

Před husitskými válkami náležela církvi na Říčansku odhadem více než polovina zemědělské půdy.  

Díky změnám vlastníků říčanského panství po husitských válkách se dozvídáme o existenci obcí, které dnes buď zanikly, nebo se staly součástí dnešních Říčan.

Říčany a okolí byly v majetku pánů z Říčan až do roku 1420, kdy byl hrad 4. prosince dobyt husity. Lidová tradice vypráví, že Žižkova děla střílela na hrad z místa, kterému se dnes říká „U Dubu“.

Úkol: Najděte v místních zajímavostech místo s památnými duby na mapě ze současnosti. Běžný dostřel husitských děl byl 100-500 metrů. Odhadněte vzdálenost od dubů k zřícenině hradu. Na serveru mapy.cz můžete využít funkci „Změřit vzdálenost“.

Říčanské panství si po skončení husitských válek zakoupil kališnický rod Trčků z Lípy. Ze zápisů víme, že k Říčanům, které se skládaly z hradu, městečka a panského dvora, patřily ještě Radošovice, Přestavlky, Nesvačily, Předčice (dnes zaniklé vsi v katastru Říčan), Otice a Zděbrady. V okolí Říčan se počátkem 16. století údajně dolovalo zlato, doly byly jižně od města při lese u Světic.

Říčany se díky právu konat trhy stávají hospodářským centrem rozlehlého panství rodu Smiřických, s městskou lázní, mlýnem a pivovarem.

V 16. století se staly Říčany částí uhříněveského panství, kterému patřilo rodu Smiřických sídlících v Kostelci nad Černými lesy. Uhříněves byla tehdy správním střediskem, ale hospodářským centrem s právem konat trhy zůstalo městečko Říčany. Zde byli usazeni specializovaní řemeslníci, sem přicházeli sedláci, aby na zdejším tržišti prodali úrodu a nakoupili potřebné zboží.

Díky zápisu do zemských desek víme, že v roce 1565 tu stálo 41 poddanských domů. Kromě měšťanských domů se připomíná ve městě lázeň, kovárna, pivovar se sladovnou a spilkou, obecní mlýn a špitál.

Úkol: Spilka je část pivovaru, kde probíhá kvašení. Bývala ve sklepě a pivo se tam chladilo ledem z rybníka. Najdete v místních zajímavostech ulici Na Spilce?

Lesy se v tomto období využívaly nejen jako zdroj dřeva, ale také pro pastvu dobytka. Pásli se tu nejen krávy z okolních vesnic, ale také stáda zvířat, která hnali kupci na trh do Prahy. V Urbáři z roku 1564 je psáno u obce Vyžlovka: “Item také tady mimo touž ves honí se voli z Uher a berani valašské a platí z každého sta volův 20 grošů a z jednoho sta capů neb beranů po 7 groších…“.

Říčany lehly popelem a zcela zmizely z map. Trvalo 50 let, než se sem opět vrátil život, ale některé vesnice zcela zanikly.

Říčany byly za třicetileté války součástí lichtenštejnského panství. Švédové, kteří táhli na Prahu v letech 1645 a 1648, vypálili Říčany do základu. Vzkvétající městečko se úplně vylidnilo. Roku 1650 se dokonce píše, že nikdo již neví, kde Říčany dříve ležely. Zcela zničeny byly i vesnice v těsném okolí Říčan, Nesvačily a Přestavlky a nebyly už nikdy obnoveny. Zanikly také Lehovice (u dnešního rybníka Marvánek) a Vojkov (okolí Vojkovské hájovny). Říčany tak doplatily na svou polohu u hlavní cesty k Praze.

Úkol: Najděte na mapě z roku 1783 místo, kde stávala vesnice Přestavlky (psáno německy Przestawlk). Kde byste dnes našli přestavlcké údolí?

Z naprosté zkázy se městečko vzpamatovávalo celkem rychle. Roku Po odchodu Švédů se do zničeného města jen pozvolna vracel život. Podle „Soupisu poddaných podle víry“ z roku 1651 zde žilo 20 dospělých lidí včetně rychtáře a šenkýřky. V Radošovicích byl ale v té době pouze jediný rolník! Vše nasvědčuje tomu, že šlo o zcela nové rodiny, které dříve v Říčanech nebydlely. Do Pacova se přistěhovaly rodiny z lichtenštejnského panství na Lanškrounsku, musely zde vyklučit zcela zarostlá pole a postavit si nové domy. Na Černokostelecku nebyly na místech zarostlých lesem už vesnice obnoveny.

Ze Zlatého urbáře (1677) se dozvídáme, že od Louňovic táhly se k Vyžlovce „černý lesy jedlový a bukový, kde zvěř vysoká a černá se zdržuje“. Převažovala jedle (44 %) a buk (33 %). Habry, duby, borovice a ostatní druhy byly zastoupeny ve výrazně menším množství.

Mezi robotní povinnosti tehdy náleželo rytí a pletí na panských zahradách, robota s potahem a mlácení obilí. Pěstovalo se zejména žito a oves.

Roku 1653 byl obnoven úřad konšelů a začaly se opět konat trhy, v témže roce byl opraven i kostel, ale obnova města trvala ještě desítky let. Stávalo se, že zločinci byl prominutý trest, pokud se zavázal, že se ujme opuštěného gruntu a bude na něm hospodařit – a tedy odvádět platy vrchnosti. Z toho, že poddaní odmítli robotní povinnost česání chmele, usuzujeme, že se chmel přímo v Říčanech pěstoval.

K obnově říčanské fary došlo až roku 1707.V té době žilo v Říčanech asi 250 lidí. Byl tu mlýn, kovárna a hostinec „Na Růžku“, který patřil knížecí vrchnosti.

Úkol: Na mapě uhříněveského panství najděte mlýn. Jedná se o jedinou budovu za hrází Mlýnského rybníka.

Úkol: Najděte další dva rybníky, Lázeňský rybník je na místě dnešní Lázeňské louky. Všechny rybníky v mapě jsou označeny v mapě písmenem T (z německého Teich). Jaká budova stojí dnes na místě třetího rybníka Bezděkova, vpravo od cesty spojující Říčany a Radošovice?

Malebná venkovská krajina je pro nás spojena s věžemi vesnických kostelů, zvoničkami a křížky. Podobu krajiny i zvyky lidí ovlivnila zbožnost Marie Terezie Savojské. V rámci racionálního hospodaření byly v lesích vysazeny smrkové monokultury.

Vévodkyně Marie Terezie Savojská, rozená z Lichtenštejna, se zasloužila o rozkvět Říčan v 18. století. Po svém otci zdědila panství uhříněveské, kostelecké a další statky ve středních Čechách. Nechala roku 1719 v barokním slohu obnovit říčanský kostel sv. Petra a Pavla. Tato zbožná dáma se velmi zasloužila o obnovu a přestavbu řady kostelů v okolí Říčan například v Uhříněvsi, Kolovratech, Březí a Královicích. Dokonce nechala obnovit kostelík na Aldašíně, v místě zaniklé vesnice.

Po smrti manžela a jediného syna se Marie Terezie Savojská věnovala charitě, založila špitál pro nemocné a nadaci pro platy učitelů. Pro 30 vsí nechala na vlastní náklady odlít zvony, aby se při bouřkách mohlo zvonit v kostelech či ve zvoničkách. Také nařídila, že se do konce žní mají lidé při odchodu z polí modlit u kapliček a křížů. Nechala v krajině vystavět sochy sv. Donáta pro odvrácení neúrody. Když přesto propukl hladomor (1770-71), otevřela lidem panské sýpky.

Hladomor z roku 1770, kdy se v Tehově mrtvá těla pohřbívala do šachty vedle hřbitovní zdi, připomínají boží muka u památné lípy nad Tehovem. V Říčanech propukl hladomor roku 1771, kdy spousty sněhu na jaře zničily osení a letní deště způsobily 19 povodní. Lidé z nedostatku potravin jedli trávu. Po prožitém hladomoru začali lidé pěstovat a jíst brambory, které předtím dávali jen vepřům.

I sami říčanští měšťané dále zvelebovali své město. Protože stará přízemní radnice už nepostačovala, přestavěli ji roku 1736 na patrovou. Říčany měly svého kata, který sídlil pod městem u Mlýnského rybníka, v dodnes částečně zachované katovně. Šibenice patrně stála v blízkosti dnešního hřbitova v místě zvaném Na Spravedlnosti.

Úkol: Z roku 1706 pochází dům čp. 44, který si postavil na pozemku zvaném Mýto krejčí Václav Chmel. Najděte ho na mapě místních zajímavostí?

Podle mapy prvního Josefinského vojenského mapování z 60. let 18.století tvořily městečko jen domy kolem náměstí jako ve středověku. Jen nepatrně se rozšířilo o dnešní Širokou ulici. Ještě v této době bylo město obklopeno dvěma rybníky. Větší z nich, Lázeňský na jihu, byl vypuštěn na přelomu 18. a 19. století. Mlýnský rybník má jen o málo menší rozlohu. Původní rybník Marvánek byl na místě dnešních tenisových kurtů Oázy Říčany. Vpravo od cesty spojující Říčany a Radošovice byl rybník Bezděkov, který zabíral místo, kde se říká Na Fialce. Dnešní silnice 17.listopadu dodnes vede po jeho bývalé hrázi.

V průběhu 18. století byly v říčanských lesích vysazeny modříny a zejména smrky, které v dnešní době převažují.

Městečko bylo na Müllerově mapě Čech zobrazeno i s rybníky jako významné centrum ve srovnání s malými vesničkami v okolí. Na mapách jsou všechna místní jména zaznamenána německy. Porovnejte s dnešní mapou a zjistěte, co které dnešní obce jsou Patzdorf nebo Swietitz.

 „Item také tady mimo touž ves honí se voli z Uher a berani valašské a platí z každého sta volův 20 grošů a z jednoho sta capů neb beranů po 7 groších…“.

Na počátku 19. století zasáhly naše země napoleonské války. V Říčanech pobývala ruská armáda po vítězné bitvě u Lipska, nemocní ruští vojáci byli pochováni spolu s jejich 40 francouzskými zajatci do společného hrobu na místě dnešního dopravního hřiště.

Město se rozrůstalo a modernizovalo, takže také náměstí měnilo svoji podobu. Potom, co v roce 1822 shořela celá východní strana náměstí, začaly se domy stavět místo ze dřeva z kamene. Ke stavbám byla používána také břidlice z rozpadajícího se hradu. V roce 1843 zde už bylo 135 domů, v nichž žilo 1009 obyvatel. Proto byla vystavěna (1844) nová patrová škola. V této době byl zrušen hřbitov kolem kostela a za městem založen nový, který až do počátku 50. let 20. století stával na místě dnešního Parku poručíka Koreše.

Úkol: Najdi v místních zajímavostech dopravní hřiště a Park poručíka Koreše. Znáš ještě jiný bývalý hřbitov? Co je dnes na jeho místě?

Podle popisu z roku 1843 tu byl kostel s farou, škola, radnice, městský panský dvůr, městu patřila i kovárna a masné krámy naproti radnici. Stavěly se nové domy hlavně z cihel vyrobených v cihelně, která patřila lichtenštejnské vrchnosti.

Úkol: Najdi cihelnu. Na mapě je zobrazena jako jáma na cihlářskou hlínu. Připomíná ji dnešní jméno ulice V Hliníku. Z jakých stavebních materiálů jsou postaveny nejstarší domy v Říčanech?

Na náměstí se konaly ročně čtyři výroční trhy. Měšťané se živili zejména zemědělstvím, v menší míře řemesly. Významný byl zejména ševcovský cech, domky ševců byly v Podskalí.

Venkované na Říčansku sepisovali řadu petic, v nichž mimo jiné žádají zrušení roboty, odevzdávání chmelu vrchnosti bez náhrady a obnovení zrušených rybníků. Roku 1848 bylo zcela zrušeno poddanství. Lichtenštejnským knížatům však i nadále patřily zámky, hospodářské dvory, rybníky a lesy. A to až téměř do poloviny 20. století. V lesích bylo páleno dřevěné uhlí, jak napovídá například místní název Uhlíř nad Tehovem. Na místě pasek byly vysazovány hlavně smrky.

Po bouřlivém roce 1848 se Říčany staly centrem oblasti, sídlil tu nově soud i berní úřad v budově na náměstí postavené v roce 1864. Klíčové pro rozvoj města bylo zavedení železnice, která spojovala Prahu s Lincem, odkud pokračovala do Vídně, hlavního města monarchie. Železnice vycházela z dnešního pražského Hlavního nádraží a přes Říčany pokračovala na Benešov, Tábor a dále do Rakouska. Provoz na ní byl zahájen roku 1874. 

Až do vypuknutí I. světové války, zažily Říčany velký rozkvět – hospodářský, kulturní i stavební. Na kraji města byly postaveny parní mlýn firmy Bartoš, který mlel obilí okolních sedláků. Vodu bral z potoka, který přitékal od Fialky. Dnes je potok zatrubněný, ale na jeho koryto můžeme usuzovat podle dosud stojících vrb. Mlýnský rybník i okolní pozemky byly majetkem uhříněveského cukrovaru. Říčansko totiž i přes průmyslový rozvoj svého centra zůstalo zemědělskou oblastí, která zásobovala potravinami hlavní město.

Byly založeny různé spolky, např. sbor dobrovolných hasičů (1874), Pěvecký spolek Jablonský (1881), Sokol (1896), Okrašlovací spolek (1901), Sportovní klub (1901), který se věnoval kopané.

Úkol: Okrašlovací spolek v Říčanech působí i dnes. Pečuje např. o alej směrem do Březí nebo o Srnčí palouček. Najdi tato místa na mapě místních zajímavostí.

Další významnou stavbou byla vychovatelna manželů Olivových, tzv. Oliveum, která vznikla v roce 1896 u lesa u Vojkova. Ústav sloužil původně dětem bez domova, později jako ozdravovna. Patřily k němu pole a louky, kde děti pracovaly, a také sáňkovací dráha a koupaliště v lese. Ve stejném roce byly při cestě na Tehov založeny tzv. Thomayerovy školky. Byly to rozsáhlé zahrady, sloužící k pěstování okrasných rostlin, zejména dřevin. Jejich majitelem byl významný pražský zahradní architekt František Thomayer, (bratr významného českého lékaře Josefa Thomayera), který budoval parky a zahrady jak v několika českých městech, tak i na zámcích po celé rakouské monarchii i v zahraničí.

Úkol: Najdi v mapě z roku 1913 Olivovnu a vysvětli, proč si podle Tebe vybrali manželé Olivovy pro účely vychovatelny právě tento pozemek?

Říčany se rozrůstaly do všech stran a pozvolna splývaly s blízkými Radošovicemi. Nová zástavba vznikal na místě polí, luk a pastvin. Roku 1908 byla postavena nová dvoupatrová školní budova, v níž kromě obecné školy sídlila i škola měšťanská. Do měšťanky docházely děti z okolních obcí ze vzdálenosti 6 km i větší, z Pacova většinou jezdily na kole. Kromě toho měly vlastní školu Radošovice. Roku 1908 bylo založeno řídícím učitelem Aloisem Mudruňkou také říčanské muzeum.

Úkol: Najdi v místních zajímavostech rybníček, který sloužil původně k zavlažování Thomayerových školek. K čemu slouží dnes?

Na moderním koupališti se v době mezi válkami mohli potkat barrandovský filmový herec, bývalý legionář, politik z agrární strany, úřednice pracující v Praze i děvečka z říčanského statku. Okolí Říčan bylo vyhledávaným cílem výletníků, kteří přijížděli z Prahy za klidem a čerstvým vzduchem do zdejších lesů.

Po 1.světové válce a vzniku samostatné republiky byly v Říčanech postaveny domy mnoha bývalých legionářů. Tito vojáci bojovali v zahraničních oddílech (legiích) proti Rakousku-Uhersku a tím se zasloužili o vznik Československa. Proto zde dostali přednostní právo na koupi pozemků. Názvy ulic jako Bachmačská a Zborovská připomínají bitvy 1. světové války, kterých se legionáři účastnili.

Radošovice, kdysi jen nepatrná vesnička u Říčan, se staly vyhledávaným cílem pražských výletníků, kteří jezdili do pěti místních hotelů nebo si tu začali stavět letní byty. 

Později si tu postavili domy příslušníci střední třídy (např. lékaři, advokáti nebo ministerští úředníci). Radošovice vyrostly v moderní vilovou čtvrť. Ve městě fungoval biograf – Bio Sokol, působila zde řada ochotnických divadelních spolků v čele se spolkem Tyl, který funguje dodnes.

V 30. letech bylo v Radošovicích zbudováno moderní koupaliště s věhlasnou restaurací „Na Jurečku“ (podle pana Jurečka, který ji měl v nájmu). Také Říčany měly své koupaliště, obnovený rybník Marvánek s kapacitou dva tisíce lidí.

Rekreanti sem přijížděli, aby si užívali klid a čistý vzduch v místních lesích. Využívali vlakového spojení, kdy kromě 14 pravidelných spojů jezdilo v létě o nedělích navíc 5 mimořádných vlaků, svážejících tisíce pražských výletníků. Autor popisu Radošovic z roku 1938 si stěžuje, že kvůli výletníkům ubývají z lesů jarní květiny jako je plicník, jaterník, kopytník nebo žluté sasanky. Také uvádí, že „v potocích je dosti raků, ale lidmi nejsou šetřeni“.

V panském lese se pěstují hlavně smrky, jedle, duby a modříny, v městském lese také borovice a břízy. Za to, že lesy nebyly vykáceny a rozparcelovány pro další výstavbu, vděčíme aktivitě říčanských a radošovických občanů ve 30. letech. Obávali se, že přijdou o vodu ve studních a že bude v Rokytce málo vody pro koupaliště Jureček. Opakovaně psali poslaneckým klubům a jednali se zemským prezidentem: „Nemáme tu nic, jen ty krásné lesy a dopustíte-li jejich zničení, bude kraj přeměněn v suchopárnou bezvýznamnou poušť.“ Ke kácení sice zčásti došlo, ale většina lesů byla zachována dodnes.

Pro stavbu domů se těžila žula z městského lomu u Marvánku, v Radošovicích pak z lomu nad Rokytkou. V několika lomech (např. na Fabiáně, na Kavčí skále) byla těžena břidlice hlavně pro štěrkování silnic. Většina silnic nebyla ještě vydlážděna, jezdily na nich povozy tažené koňmi nebo dobytkem. V roce 1935 bylo v Říčanech hlášeno 160 automobilů. Říčany byly od roku 1918 stále těsněji svázány s Prahou díky dobrému železničnímu spojení. 

Pro místní sedláky bylo výhodné, že mohli po železnici dodávat potraviny do Prahy. Na půdě v katastru Říčan hospodařilo ještě v roce 1938 60 selských rodin. Zájmy selského stavu v této době nejlépe prosazovala agrární strana, která tu tedy měla řadu příznivců. Za říčanský okres opakovaně kandidoval za poslance Antonín Švehla, který tuto stranu vedl a byl v období první republiky několikrát předsedou vlády.

Přímo v Říčanech klesla kvůli zástavbě výměra zemědělské půdy z 53% v roce 1915 na 36% v roce 1930. Na polích se pěstovala hlavně pšenice, brambory a cukrovka, zpracovávaná v uhříněveském cukrovaru. Poměrně velká část polí sloužila pro pěstování krmiva pro dobytek – krmné řepy, krmné mrkve, jetele, ovsa a vojtěšky. Podle Popisu školního okresu říčanského (1938) tu bylo chováno v Pacově 115 dojných krav, v Říčanech 230 kusů dobytka a v Kuří 236 kusů. Na polích byli běžní zajíci, králíci, koroptve a bažanti a jako škůdci byli vnímáni sysli a křečci.

Úkol č. 1: Najděte v místních zajímavostech park Ant. Švehly a zjistěte, kde byla po celou dobu komunismu ukrytá jeho socha.

Úkol č. 2: Najděte Jureček a Marvánek. Kde je podle vás lepší kvalita vody pro koupání a proč? Podívejte se, odkud sem voda přitéká.

Úkol č. 3: Najděte ulici Legií – kdo to byli legionáři a proč jim bylo umožněno kupovat si přednostně pozemky v Říčanech?

Úkol č. 4: Najděte místa, kde se objevila zástavba za 1.republiky. Co na těchto místech bylo na mapě z roku 1841?

Aplikace pro porovnání období Stabilního katastru a 50. let 20. století, viz tlačítko níže.

V Říčanech se na konci války postavily nacistům stovky lidí, někteří v bojích zemřeli a jejich statečnost nám připomínají pomníky. Důležitou roli mělo ovládnutí železniční trati.

Důležitými osobnostmi protinacistického odboje byli starosta Jindřich Hofta a jeho bratr Otakar. Za protektorátu odbojáři vydávali a distribuovali protinacistické tiskoviny, které se sem dostávali po železnici. Schovávali dokonce zbraně v kabinách koupaliště na Marvánku.

Na Říčansku se ukrýval generál Vojtěch Luža, který připravoval celostátní ozbrojené povstání. Mělo vypuknout tehdy, až se přiblíží spojenecké armády. Jeho pobočníkem byl poručík Josef Koreš z Říčan. Oba odešli potají z Říčan, ale při přestřelce s četníky u Přibyslavi byl generál Luža zabit a raněný Josef Koreš se zastřelil.

Úkol: Kde byste našli pomník připomínající poručíka Koreše?

Na jaře 1945 se k Říčanům stále více přibližovala válečná fronta. Po vypuknutí povstání v Praze 5. května sehrály právě Říčany klíčovou roli při boji s německými jednotkami, přisunovanými proti hlavnímu městu po železnici z jihu. Z výcvikového prostoru SS na Sedlčansku a Neveklovsku se totiž snažili nacisté přepravit po železnici tanky do Prahy. V okolí dráhy došlo k bojům mezi vojáky a říčanskými povstalci, které zablokovaly trať až do konce bojů. Boj připomíná pomník u mostu 5. května. Říčanští povstalci stavěli také barikády na Černokostelecké silnici, po níž se valily německé oddíly. K bojům došlo zejména na Vojkově, kde se podařilo nacisty zastavit.

Úkol: Najděte na mapě místních zajímavostí most 5. května a Rýdlovu ulici. Zjistěte, kdo to byl Jan Rýdl.

Povstání se na Říčansku účastnilo 1711 osob. Padlo 45 lidí, 43 bylo zraněno. Do příchodu Rudé armády shromáždili povstalci v Říčanech 8000 německých zajatců! Rusové vstoupili do našeho města 9. května a převzali kontrolu nad zdejším zajateckým táborem, který se nacházel na místě dnešního fotbalového hřiště.

Úkol: Najděte fotbalové hřiště. Vyhledejte, co bylo na tomto místě v roce 1841.

Pomníky lidí zavražděných za nacistické okupace jsou umístěny na náměstí u budovy Staré radnice. V koncentračních táborech zahynulo 35 osob židovského původu z Říčan. Do dlažby před jejich domy jsou umísťovány Kameny zmizelých (Stolpersteine).

Ve jménu větší produktivity zemědělství se rozoraly meze a pole se zcelila ve velké lány. Vlastníci zemědělské půdy byli komunisty donuceni vstoupit do jednotného zemědělského družstva. Přišli o svá pole, krávy, koně a zemědělské stroje. Krajina se změnila z domova v továrnu na potraviny. Kvůli hnojení a používání jedovatých postřiků z krajiny začal mizet hmyz i polní ptáci.

Komunisté začali vyvlastňovat majetek, zemědělce nutili ke vstupu do družstev. Na Říčansku, kde byl selský stav tradičně silný, se zpočátku zemědělci proti kolektivizaci bránili. Nicméně komunistům se podařilo neuvěřitelně rychle zlikvidovat jak odpor, tak sedláky jako takové. Kdo neuposlechl, byl bez milosti zatčen a uvězněn nebo nuceně vysídlen do pohraničí. Lipany, obec na půl cesty mezi Říčany a Kolovraty, byla kolektivizací postižena nejvíce. 3 otcové od rodin, sedláci, byli uvězněni a pan  Rudolf Řehák  byl poslán na nucené práce do uranových dolů do Jáchymova. Byl obviněn ze sabotáže, totiž z toho, že neplní předepsané dodávky potravin a ohrožuje tak zásobování obyvatel. Syna Bohumila poslali komunisté na vojnu k pomocným technickým praporům (PTP). 

V rámci likvidace celého selského stavu byla také odstraněna socha A. Švehly. Jednotné zemědělské družstvo (JZD) vzniklo v Říčanech v roce 1951 a poté vzniklo JZD i v Radošovicích.

Úkol: Kde dnes stojí socha Antonína Švehly? Přečtěte si v popisu místních zajímavostí její příběh.

Úkol: Porovnejte velikost polí na současné mapě a mapě z 50.let před kolektivizací. Zaměřte se na oblast mezi Říčany a Lipany - obcí, která byla nejhůře zasažena kolektivizací.

V poválečných letech byl pociťován nedostatek potravin, proto byl kladen důraz na možnosti pěstování zeleniny přímo v Říčanech. Byla zprovozněna rychlírna zeleniny a v roce 1960 byly založeny školní zahrady.

Venkovská krajina Říčanska se od 50. let výrazně změnila. V zemědělství se začaly intenzivně využívat stroje a hnojiva. Zanikla mozaika menších polí, mezí, polních cest, alejí a sadů. V důsledku toho začali mizet ptáci otevřené krajiny, jako jsou koroptve polní, chocholouši obecní nebo chřástali polní. Některé druhy jako skřivani polní, křepelky polní nebo čejky chocholaté se sice dosud na některých místech ozývají, ale mají výrazně horší podmínky pro hnízdění. Pokles počtu ptáků je důsledkem používání chemických látek (pesticidů) na ochranu pěstovaných plodin, které hubí hmyz a plevele, jimiž se ptáci živí. Zanikla hustá síť polních cest, některé spojnice byly vyasfaltovány, staré úvozové cesty zůstaly bez návaznosti jako vzpomínka na minulou krajinu.

Na úkor vlhkých luk v okolí potoků se rozšířily vodní plochy. Byly vybudovány rybníky Srnčí, Rozpakov nebo Pacovský rybník. Vznikly v místech, kde dříve meandrovaly potoky a kde se ještě v 80. letech vyskytovali raci říční.

V lesích byly vysazovány smrkové porosty. V údolí Rokytky byly nezalesněné rozkvetlé plochy plné motýlů. Podle záznamů ze sbírek z 50. letech na Říčansku žilo 78 druhů denních motýlů. A podle pamětníků jich na loukách uprostřed Říčan létaly tisíce modrásků, žluťásků a baboček.

Radošovice se oficiálně sloučily s Říčany v roce 1953. V 60.letech se rozrostly Říčany ještě o obce Voděrádky, Jažlovice a Nové Březí. Začalo budování průmyslového areálu na Černokostelecké ulici, byla postavena sportovní hala. Kvůli stavbě nekrytého zimního stadionu bylo přesunuto koryto potoka a zmizeli přitom odtud poslední raci říční. Byla zprovozněna čistírna odpadních vod. Potoky ve městě byly regulovány, nebo dokonce svedeny pod zem. Na Fialce byla zavezena vodní plocha navazující na potok, kde žily stovky čolků. Stejně tak byla zavezena jezírka v lomu na Kavčí skále a na jeho místě vznikly bytové domy a domov pro seniory.

Všechny tyto stavby samozřejmě zabíraly pole, louky nebo jiné přírodní plochy. V 70. a 80. letech došlo k dalšímu záměrnému ničení krajinné mozaiky, pole byla spojována ještě do větších celků a zanikaly poslední drobné mokřady nebo louky v nivách potoků. Spolu s intenzivním používáním hnojiv a chemických látek v zemědělství to zasáhlo všechny živočichy a rostliny otevřené krajiny.

V blízkosti Říčanského potoka začala být budována obrovská stavba věznice, která měla sloužit pro 3000 vězňů. Archeologický výzkum zde odhalil významné naleziště s pecemi na železo z doby římské[JEI1] . Věznice nebyla po roce 1989 dostavěna, celý areál zarostl a stal se novou divočinou v blízkosti města.

Úkol: V místních zajímavostech najděte bývalý lom na Kavčí skále. Jak místo vypadá dnes? Podle čeho můžeme dnes poznat na Fialce, že tudy tekl potok?

Říčany se staly významným centrem oblasti, kam se přistěhovala řada nových obyvatel, které lákalo bydlení v blízkosti přírody, hlavně zdejších lesů. Většina z těchto rodin si postavila domy „na zelené louce“ daleko od centra obce. Lidé se dopravují auty a vyžadují výstavbu nové infrastruktury. V posledních letech se snaží vedení města pomocí územního plánování stavby více regulovat.

Po roce 1989 se Říčany začaly znovu rozrůstat, nová zástavba se rozšiřovala směrem k okolním obcím (Pacov, Strašín), které s městem splynuly. Reálně žije v Říčanech odhadem 17 000 obyvatel, část nově přistěhovalých si nezměnila trvalé bydliště a proto nejsou do oficiálních statistik zahrnuti.

V okolních obcích se téměř zdvojnásobil počet obyvatel, vznikaly celé nové čtvrti v Pacově, Tehově (Hačalka, Lada), Světicích, Nupakách nebo Kolovratech. To vedlo k narůstajícím nárokům na infrastrukturu – stavbu nových škol, silnic a obchodů. Územní plán z roku 1998 počítal se zástavbou v oblasti nad Marvánkem a zřízením železniční zastávky Říčany jih. V roce 2014 byl schválen  nový územní plán , který výstavbu více reguloval a v oblasti nad Marvánkem navrhuje krajinný park.

Rodiny dnes obvykle vlastní dvě a více aut, takže podle studie z roku 2016 denně projíždělo náměstím průměrně 7400 aut a po Černokostelecké 17 000 aut. Ve městě se tak rozšiřují plochy určené autům, v okolí se projektují nové dopravní stavby.

V celém ORP Říčany (obec s rozšířenou působností) se zvýšil počet obyvatel z 40 655 v roce 2001 na 70 046 v roce 2018. Říčany vykonávají státní správu na území sahající od Čestlic po Stříbrnou Skalici. Toto správní území se z velké části překrývá s rozsahem říčanského děkanátu ze 14. století.

Krajina v okolí Říčan se výrazně změnila ve srovnání s dobou mapování stabilního katastru (1841). Při porovnání s mapou z roku 2013 je zřejmá ztráta orné půdy (pokles z 63,40 % na 38,69 %) a trvalých travních porostů (z 13,43 % na 1,76 %). Převážně na úkor zmizelé orné půdy a trvalých travních porostů se rozšířila zastavěná plocha z 0,76 % na 10,42 %. Spolu s rozšířením zastavěných ploch došlo také k rozšíření ploch městské zeleně, tedy parků. Další rozšíření zastavěných ploch je navrženo v  územním plánu .

Úkol: Jaká místa byla zastavěna obytnými domy nově v roce 1995 oproti stavu v 50.letech? Jaké pozemky (les, orná půda, louky, sady) byly nejčastěji využívány pro novostavby?

Úkol: Jaké stavby vznikly v blízkosti dálnice a k čemu slouží?

V osmdesátých letech vznikly nové vodní plochy, a to převážně na loukách, např. rybníky Srnčí a Rozpakov nebo Pacovský rybník. Důvodem pro jejich výstavbu bylo zachycení vody při prudkých deštích, Vzhledem k tomu, že byly brzy zaneseny bahnem, tedy ornicí spláchnutou z nevhodně obhospodařovaných polí, nemohly tuto retenční (zadržovací) funkci plnit.

Lesy v okolí Říčan přešly po roce 1989 do správy různých vlastníků. Kromě městských a státních lesů byla část lesů navrácena rodu Lichtenštejnů, nebo Arcibiskupství pražskému. V roce 2012 byly městské lesy převedeny do kategorie, kde je důležitější jejich funkce rekreační než čistě hospodářská. Bylo plánováno postupné převedení porostů na smíšené. Lesy v okolí byly tvořeny zejména smrkem (44,5 %), dále byl zastoupen buk (25 %), habr (15 %) a dub (7 %). Smrky však byly dlouhodobě oslabovány letními suchy a napadeny václavkou smrkovou, takže se nemohly bránit přemnoženým kůrovcům a v letech 2018 a 2019 byly napadené porosty vytěženy. Nadějným příkladem pro lesní hospodáře je Polesí Klokočná. Je vzorovým územím pro přírodě blízké hospodaření, kde porosty nejsou těženy holosečemi, ale výběrově. Lesníci se tu spolehli na přirozenou obnovu lesa, daří se tu zejména jedli.

Po roce 1989 sice mohla být půda vrácena původním vlastníkům, ale pole byla zcelená v lány a meze a cesty rozorané. Málokdo měl odvahu začít po 40 letech hospodařit. Dnes pracuje na venkově v ČR na vlastních statcích jen zlomek rodin, nesrovnatelně méně než v sousedním Polsku nebo Rakousku. Většina vlastníků svou půdu pronajímá. V ČR hospodaří hlavně velké firmy, rodinné farmy obhospodařují pouze 13 % půdy. Na Říčansku hospodaří ZEA Světice a.s., farma INPLEM Tehov (ing. Petr Zajíček), Farma Voděrádky (ing. Vladimír Gärtner) a další menší rodinné farmy jako Pavel Kyncl v Pacově nebo Procházkovi v Kuří.

Úkol: Najděte na mapě místních zajímavostí sídla zemědělských podniků v Říčanech a v okolních obcích. Znáte osobně někoho, kdo na Říčansku hospodaří?

Porovnejte krajinu Říčanska v roce 1953 a 2013, viz tlačítko níže.

Dnešní obyvatelé obcí na Říčansku žijí moderním městským způsobem života, na pole nechodí pracovat, ale třeba venčit psa, nebo tudy projíždějí na kole na výlety do lesa. Vzniká tak tlak na stavbu nových asfaltových cyklostezek. Na mnoha místech se lidé snaží vracet do krajiny život. Vedení obcí a místní okrašlovací a jiné spolky obnovují polní cesty. V okolí Říčan jsou zakládány nové remízky, krajina začíná ožívat, úkryt tu nacházejí ptáci nebo například zajíci. 

Říčany se však stále rozrůstají. Přibývá rodinných domů, a proto jsou potřeba nové mateřské školy a další infrastruktura. V současné chvíli probíhá příprava na stavbu nové školy na Komenského náměstí a uvažuje se o nových plochách pro hřbitov. Areál nedostavěné věznice bude pravděpodobně sloužit jako zázemí dopravní policie pro chystaný Pražský okruh. Vedení města hledá možnosti, jak zklidnit dopravu ve městě. Zřizuje proto parkoviště v okolí centra a zavedlo bezplatné linky městské dopravy do vzdálenějších městských částí.

Úkol: Porovnejte mapy z roku 2013 a 2019. Co bylo původně na místě, kde dnes stojí volnočasové centrum Na Fialce, ZŠ Magic Hill a škola a sportoviště U Lesa? Kde má být postavena nová škola a školka (Komenského náměstí a na Větrníku)?

Po povodních v roce 2013 začaly investice do opatření na zadržování vody v krajině. Byla odbahněna řada rybníků a vytvořeny nové tůně. Pro zlepšení prostředí ve městě a okolí se plánuje vysadit tisíce stromů, které budou ochlazovat svoje okolí. Ve městě se záměrně ponechávají rozkvetlé plochy pro podporu opylujícího hmyzu. V lesích jsou po kůrovcové kalamitě vysazovány smíšené porosty dubů, javorů a jedlí.

V oblasti nad Marvánkem vzniká krajinný park, na ploše původně určené k výstavbě rodinných domů. Právě tady a na dalších místech určených pro rekreaci je omezeno používání chemických látek na ochranu rostlin, které mohou být nebezpečné pro zdraví lidí.

Doufejme tedy, že Říčany zůstanou jedním z nejlepších míst pro život i do budoucna.

Úkol: Najděte plochy nových remízků a nově obnovené polní cesty. Byli jste někdy na procházce mezi Říčany a Světicemi, nebo směrem z Radošovic na Březí?

Úkol: Najděte trasu cyklostezky „Do Prahy na kole“, která vede od Kolovrat přes Říčany směrem na Světice.

Porovnejte krajinu Říčanska v roce 2013 a 2019, viz tlačítko níže.

• Beneš, Jiří, Bláha, Jaromír a Skalík, Jan (2019): Jak vypěstovat odolnější lesy? Lesy na Klokočné jako reálná možnost, nikoliv nenapodobitelný zázrak. Informační list. Hnutí Duha. Staženo 29.4.2020 z ://zachranmelesy.cz/sites/default/files/ke-stazeni/2019/12/hd_-_infolist_o_hospodareni_v_polesi_klokocna_05.pdf
• Bělunková, Šárka (2016): Analýza a hodnocení krajinných změn katastrálního území města Říčany u Prahy. Diplomová práce. Česká Zemědělská Univerzita. Praha.
• Český statistický úřad (2019): Vývoj obyvatelstva ve městě Říčany. Staženo 29.4.2020 z https://www.czso.cz/documents/11240/17829520/Ricany.pdf/a04b9dc4-58db-46a4-8480-d1cd7564f345
• Mrvík, Jakub Vladimír (2016): Zahrada květná a melounice - Obraz českého venkova v raném novověku na příkladu středočeských lichtenštejnských panství. Ostravská univerzita. Ostrava.
• Štoll, Jan (2020): Říčany omezí používání nebezpečných postřiků ve svém katastru, za porušení bude pokuta. Náš region. Staženo 29.4.2020 z https://nasregion.cz/stredocesky-kraj/ricany-omezi-pouzivani-nebezpecnych-postriku-ve-svem-katastru-za-poruseni-bude-pokuta/
• Ředitelství silnic a dálnic (2016): Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti ČR za ro 2016 – mapový list Říčany. Staženo 29.4.2020 z  http://scitani2016.rsd.cz/pages/results/list/default.aspx?l=St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD%20kraj 
• Trnka, Gustav (2013): Město Říčany v minulosti i v přítomnosti. GARN, Brno (přetisk vydání z roku 1913)
• Učitelstvo národních škol, (2014): Popis obcí školního okresu říčanského. GARN, Brno (přetisk vydání z roku 1938)
• Žilková, Markéta (2019): Dějiny samosprávy města Říčany. Vydalo Město Říčany.

• ČUZK - SK, orto
• CENIA - 50. léta