Dovolená v Londýně

Na počátku bylo slovo. Nechci hloubat daleko do historie ale zhruba před rokem mi bratr řekl, že kdybych chtěl, mohl by mi zařídit brigádu v Londýně. Nějak jsem nad tím tou dobou neuvažoval, ale byla to zajímavá nabídka. Nikdy jsem sám necestoval a zažít si něco podobného jsem vždycky chtěl.

Uplynulo pár měsíců, mezitím přišla maturita, kterou jsem úspěšně absolvoval a pak si řekl "co teď?". V ten moment mě napadlo, o čem se mi tenkrát bratr zmiňoval, a tak jsme se domluvili. V Londýně totiž bydlel a pracoval ex přítel od jeho (v tu dobu už) ex přítelkyně, čímž vznikla celkem zajímavá situace, každopádně jsme se nějak domluvili.

Přípravy mně a mojí přítelkyni trvali zhruba 3 týdny. Nejtěžší je sehnat ubytování, plán byl, zůstat zde alespoň 2 měsíce. Disponovali jsme určitou částkou peněz, ale na oba měsíce by to určitě nestačilo, tudíž jsme jeli hlavně vydělat.

V těch dvou týdnech jsme:

• sbalili věci
• koupili jízdenky, protože autobusem to bylo nejlevnější a měli jsme studentské slevy
• kontaktovali kluka, pod kterým jsme měli dělat
• přítelkyně našla ubytování v Londýně přes facebookovou skupinu od jedné slovenské paní, která tam bydlela a pronajímala
• koupili drogerii

Poznávat nové kraje za skly autobusu je kouzelné, můžete si akorát domýšlet, jak lidé v městech, které míjíte, asi žijí. Kdyby mě ze sezení nebolely záda a nohy, díky málo pohybu, cestu bych si opravdu užíval. Zarážející bylo projíždět Belgií a vidět odpadky na ulicích.

Potom, co jsme přijeli do stanice metra s názvem Blackhorse Road jsme šli pěšky kolem 10 minut do našeho bytu, který s námi sdíleli 3 Češi a jedna Slovenka.

Udivovaly mě kliky jejich otočné kliky, kohoutky a vypínače na světlo.

Nemohli jsme moc prolézat okolí, jelikož jsme byli domluveni s manažerem, že se musíme sejít. Každopádně okolí Walthamstow je krásné a při okolním zkoumání jsme objevili uličku plnou obchodů. Snad je to díky vysoké koncentraci migrantů právě v této oblasti.

Jednalo se o práci v McDonald´s, a když přeskočím náš rozhovor, jelikož to byl Čech a uvítal nás vřele, dostanu se do bodu, kdy jsme se měli hlásit v práci den před nástupem, ale Čech bohužel odjel pryč na dovolenou, ačkoliv nám měl naplánovat směny, zbylo to na mládence, který byl nejspíš původem Bělorus. Moc jsme se nedohodli a vznikly určité komplikace, chtěl, abychom jeli na půlnoční šichtu, což nebylo úplně ideální na prvních pár dnů v Londýně.

Den nástupu se neuskutečnil, neboť se v ten den se konal Pride v Londýně za práva menšin. V metru, cestou do práce, jsme se tísnili s několika desítkami lidí, vlak se na chvíli zastavil v tunelu a z některých stanic, ve kterých pak zastavoval, byl slyšet řev. To byl první důvod. Další důvod byl, že přítelkyně onemocněla a já dostal tzv. culture shock, trochu jsem znervozněl a chtěl jsem domů.

Tím, že jsme nenastoupili do práce zbylo hodně času na to projít si Londýn a jeho památky. Taky jsme nakoupili nějaké suvenýry z cest pro příbuzné a po dvou týdnech v Londýně jsme odjeli zase zpátky domů.

Pobyt v Londýně mi přinesl hodně, i přesto že jsem to v podstatě velice rychle vzdal. Naneštěstí při našem odchodu se mi vůbec nechtělo opouštět to krásné město, i když mi ze začátku přišlo velice špinavé a hnusné. Rád bych se sem vrátil, je to město kultury, barev, chutí a hlavně vůní.

Pro příště se lépe připravit na: