Pomístní jména – most k minulosti Ralska
Aneb o toponymech na území Geoparku Ralsko
Území Geoparku Ralsko dnes zahrnuje téměř celou oblast bývalého vojenského prostoru Ralsko – tedy město Ralsko, část města Doksy a Hamr na Jezeře. Krajina, která dostala název podle dominanty – kopce Ralsko s nepřehlédnutelnou siluetou zříceniny hradu pánů z Vartemberka, byla postupně osídlována od 11. století. Osídlení bylo vždy poměrně řídké, protože oblast byla v té době hustě zalesněná a chudá na vodu. První sídla se vytvářela podél říčních toků, ale v průběhu časů se oblast zalidnila a vytvořila se síť osad a obcí. Historický ráz kulturní krajiny byl narušen až událostmi druhé světové války a zřízením vojenského výcvikového prostoru.
Dramatické události 20. století se otiskly do tváře krajiny pod Ralskem. Územím prošly tři armády. Na konci Druhé světové války oblast sloužila pro výcvik německých vojenských jednotek. V dubnu 1945 bylo vybudováno letiště v Hradčanech, v té době s travnatou přistávací dráhou. V letech 1946–7 proběhl násilný odsun německého obyvatelstva, z oblasti odešlo téměř 6 tisíc obyvatel a nebylo natrvalo dosídleno ani obyvatelstvo české. V letech 1947–1951 došlo k postupnému zřízení vojenského prostoru pro pozemní i letecký výcvik československé armády. Rok 1968 znamenal pro území další předěl poté, co zde byly umístěny jednotky sovětských vojsk. Izolovanost území se ještě posílila a přibyla zcela nová skupina obyvatel.
Vojenský prostor fungoval až do roku 1991. Během tohoto období zmizelo nenávratně přes 20 obcí a osad i s kostely a hřbitovy, naopak vyrostly stavby sloužící vojenským účelům. Území se uzavřelo okolnímu světu a místa, která vojska nechala ležet ladem, si příroda obratem vzala zpět. Odchodem obyvatel zmizel i hospodář, jenž by o krajinu pečoval, a byla zpřetrhána "paměť" krajiny. Dnes tuto paměť musíme hledat a znovu na ni navazovat. Zkoumání pomístních jmen v tomto prostoru je pro nás cestou, jak zapojit místní obyvatele - od pamětníků po mládež - a prohloubit jejich povědomí o přírodních a kulturních hodnotách regionu, o jeho minulosti.
Pomístní jména jsou názvy neobydlených objektů, například pozemků (polí, lesů, luk, pastvin), terénních útvarů (pohoří, hor, údolí), vod (řek, potoků, studánek, rybníků), komunikací (silnic, cest a stezek) a různých orientačních bodů (památných stromů, křížů, balvanů, božích muk). Na pomístní jména lze nahlížet z několika úhlů. Jedním z nich je hledisko historické - pomístní jména vždy vznikají v určité době a mohou odrážet konkrétní události nebo klima doby. Hledisko geografické odkazuje k tomu, že pomístní jména jsou pevně vázána na určitý objekt. Pomístní jména jsou také jazykovým vyjádřením poznávacích schopností člověka (hledisko jazykové). Zjednodušeně pomístní jména zachycují poměry přírodní nebo kulturní (tedy to, co souvisí s člověkem, s jeho prací, s jeho výtvory, s jeho duchovním životem).
Pomístní jména jsou pojítkem mezi minulostí a současností. V Geoparku Ralsko pomístní jména zachycují i společensko-kulturní proměny doby, především po jazykové stránce se v průběhu času střídají jména česká a německá, případně se české názvy poněmčují a naopak. Pomístní jména zachycují i způsob užívání krajiny. Na mnohých místech odkazují k určitému řemeslu nebo výrobě – Smolné pece, U železné hutě. V Ralsku se v pomístních jménech odráží i vojenská historie a příběhy zaniklých obcí. Dnešní cyklista možná nepochopí, proč se cyklostezce ke Stohánku říká Svébořická, dokud se nedozví, že v dnešním opuštěném prostoru kdysi stála výstavní obec se školou a poutním kostelem, která se jmenovala Svébořice. V pomístních jménech jsou ukryty příběhy, jejichž odhalování může být zajímavým badatelským zážitkem. Pojďte s námi prozkoumat příběhy ukryté v názvech v Geoparku Ralsko.
Agronynum
Hodonymum
Hydronymum
Oikonymum
Oronymum
Toponymum nerozlišené
Agronynum
neboli pozemková jména – vlastní jména jednotlivých pozemků nebo jejich seskupení, a to pozemku obdělávaného (zemědělský hon, pole, louka, pastvina, zahrada, vinice atd.), neobdělávaného nebo lesního (polesí, les, obora atd.). Příkladem může být lokalita U Papírny, která je připomínkou podniku, který zde stával v 18. století.
Hodonymum
vlastní jména dopravních cest, tj. jména silnic, dálnic, cest, tunelů, brodů, mostů, přívozů, železnic, lanovek atd. Příkladem může být hlavní silnice Stará generálská protínající bývalou dopadovou střelnici Židlov.
Hydronymum
vlastní jména vod, tj. jména moří, zálivů, průlivů, jezer, bažin, rybníků, přehrad, studánek, pramenů, řek, potoků, peřejí, vodopádů, průplavů atd. Příkladem může být řeka Ploučnice, jejíž původní jméno bylo Srní potok a později se užíval německý název Polzen Bach.
Oikonymum
název obydleného objektu, tedy názvy obydlených míst, měst a vesnic, hradů a zámků, včetně lokalit zaniklých. Tradičně k nim bývají řazena také vlastní jména samot. Příkladem může být zaniklá obec Jabloneček, německým názvem Gablonz bei Niemes (Jablonec u Mimoně).
Oronymum
vlastní jména tvarů vertikální členitosti zemského povrchu i mořského dna, tj. jména pohoří, vrchovin, jednotlivých hor, hřbetů, kopců, skal, údolí, dolin, průsmyků, sedel, propastí, nížin, rovin, tabulí, pánví. Dominanta regionu Ralsko (696 m n. m.) je jedním z příkladů oronyma.
Toponymum nerozlišené
vlastní jména balvanů, kapliček, božích muk, křížků, hřbitovů, pomníků, mohyl, lomů, dolů, rozhleden, trigonometrických bodů, ukazatelů cest atd. Příkladem může být křížek U Františka, který odkazuje k historii poměrně nedávné, ačkoli to tak nemusí působit.
Mapa pomístních názvů na území Geoparku Ralsko
Mapa pomístních názvů na území Geoparku Ralsko
Zde se můžete podívat na dosud zmapované lokality. Mapu průběžně doplňujeme a aktualizujeme podle toho, co se nám podaří dohledat nebo zjistit. Samozřejmě budeme rádi, pokud se sami zapojíte do vytváření mapy. Stačí vyplnit jednoduchý formulář na webu.
