Miniaturní raně středověká sekerka zdobená ptáčky

Na jaře roku 2019 byla nedaleko obce Bašnice (okr. Jičín) nalezena raně středověká bradatice. Sekera tohoto typu je považována za charakteristickou zbraň velkomoravského bojovníka z 9. století. Nalezený předmět je však unikátní! Drobná bradatice je jedinečná svým miniaturním provedením a použitím stříbrné výzdoby s motivy ptáčků, křížku a hvězd. Není divu, že "ptačí" sekerka vzbudila všeobecné nadšení. Známe další podobné sekerky? Jakou cestu prošla od svého nalezení až po vystavení v muzeu? Jak a proč byla vyzdobena? Kdo byl jejím majitelem? Odkud se k nám dostala? Než zodpovíme tyto otázky, podíváme se, co se v té době dělo v Čechách...

Období je na Moravě a Slovensku označováno jako doba velkomoravská. Celé 9. století je pro Čechy spojeno se střídajícími se boji a spojenectvím s Franskou a Velkomoravskou říší. Do vzniku přemyslovského státu v 10. století žily v české kotlině, jak kronikář Kosmas uvádí, slovanské kmeny známé jako Pšované, Doudlebi, Lemuzi, Zličané – na území východních Čech pak Charváti. V této době byl již vlivem společenských změn dokončen proces vzniku elitní vrstvy drobných knížat. Tyto vládce obklopovaly menší družiny jízdních a pěších bojovníků, většina obyvatel však byli zemědělci a malou skupinu tvořili i otroci. Lidé obývali chráněné polohy – hradiště (např. Libice nad Cidlinou, Stará Kouřim, Češov). Byly to časy přechodu od žárového pohřbu (v nádobě do mohyl) ke kostrovému pohřbívání. Změnu zaznamenal také náboženský systém, kdy se vedle původního slovanského náboženství pozvolna prosazovalo i křesťanství.

Z území východních Čech máme z této doby v muzejním depozitáři zejména keramiku - střepy z v ruce dělaných nádob, které bývají zdobené vlnovkou nebo vpichy. Jsou zde však uloženy i předměty vzácnější. Francké kopí je významný import (dovoz) z počátku 9. století dokládající přítomnost franckých vojsk na našem území. V případě náušnice z 10. století jde o jediný doklad tohoto typu v Evropě, který je vyroben ze zlata namísto běžného provedení ve stříbře, a odkazuje na velkomoravské prostředí.

K těmto významným předmětům přibyla v královéhradeckém muzeu i "ptačí" bradatice. Odkud pochází a kde jich archeologové našli nejvíc? Nejčastěji jsou nalézány na Moravě, kde je známo více jak 200 exemplářů. Válčili s nimi velkomoravští bojovníci, takže je můžeme datovat především do 9. století. Největší počet jich pochází z kostrových pohřebišť nebo mohylníků (uskupení více mohyl). Jsou však známy i z hromadných nálezů. Do hrobů byly dávány jako milodar společně s další výbavou. Zdobení bradatic nebývalo zvykem.

Kromě Moravy jsou nálezy bradatic doloženy i z Čech, Slovenska, Rakouska, Polska a Maďarska. Z Čech je dosud publikováno jen pár kusů, které pochází z pohřebišť nebo se jedná o ojedinělé nálezy. Bradatice jsou převážně nalézány v kostrových hrobech, kde spolu s dalšími předměty (např. meč, ostruhy, kopí, nůž) představují bojovnický atribut a obecně pak společně s ostatní hrobovou výbavou (např. gombíky, náušnice) prezentují na pohřebištích velkomoravský vliv.

Pozornost poutají nálezy malých sekerek. Některé drobné sekerky však svým tvarem bradatice pouze připomínají. S nálezy miniaturních zbraní (seker a ostruh) se v raně středověkých Čechách setkáváme u dětských elitních hrobů. Do této kategorie můžeme zařadit i naši "ptačí" sekerku. Ta je navíc i zdobená.

Jako zjevení působil nález sekerky, kterou její objevitel našel v lese nedaleko obce Bašnice (okr. Jičín). Protože předmět vypadal neobvykle, předal ho královéhradeckým archeologům, kteří zpozorněli. Bylo jasné, že se jedná o bradatici z 9. století, ovšem velice malých rozměrů a navíc i zdobenou! Vydali se na místo, aby zjistili, zda se v okolí nenachází další cenné artefakty. Sekera byla totiž nalezena nedaleko slovanských mohyl.

Abychom se o sekerce dozvěděli co nejvíce, bylo nutné ji nejprve odeslat na konzervátorské pracoviště, kde prošla důkladnou očistou a konzervací. Proměna byla veliká! Po tomto procesu se ukázala v celé kráse. Zjistili jsme, že je opravdu v porovnání s běžnými bojovými bradaticemi malá – měří pouhých 10,8 cm. Ani zdobení nebývá u těchto seker obvyklé, ale povrch bradatice z Bašnice byl téměř celý pokryt výzdobou.

Potvrdilo se, že sekerka byla vyrobena ze železa a zdobena technikou tauzování a plátování. Provedené analýzy navíc prokázaly, že při výzdobě bylo použito téměř čisté stříbro s příměsí mědi, v malém množství bylo zaznamenáno i olovo a zlato.

K "ptačí" bradatici z Bašnice neznáme ve střední Evropě žádnou přímou obdobu, což velice znesnadňuje pátrání po jejím původu. Tradice výzdoby seker byla na Velké Moravě prakticky neznámá a nalezené miniaturní sekerky z dětských hrobů zdobení taktéž nemají. Všechny výrazněji zdobené bradatice tedy pocházejí z území mimo Moravu – převážně se jedná o rytou výzdobu. Tauzování se na raně středověkých nálezech vyskytuje také, je však typičtější až pro 11.–12. století.

V Čechách je nám pro toto období znám stříbrem plátovaný čakan z knížecího hrobu ve Staré Kouřimi. Ze slovenské Bojné pochází nejen zdobená sekera, ale i stříbrem tauzované kování pochvy meče. Vedle stříbrné výzdoby se však u seker v 9. až 10. století objevilo i zdobení zlatem. Například sekera z hrobu 22 na pohřebišti v Klecanech měla na krčku dva zlacené proužky.

Při hledání původu miniaturní bradatice z Bašnice je důležité všímat si nejen předmětů zdobených stříbrem nebo tauzií, ale i výzdobných motivů, které byly na sekerce ztvárněny. Nejvýraznějšími jsou ptáčci a hvězdy. Zobrazování ptáků má velice dlouhou tradici. U Slovanů symbolizoval pták duši. Tato představa se promítla i v křesťanském umění. Pták byl oblíbeným motivem na velkomoravských špercích (např. gombících), ale i obecně na raně středověkých předmětech.

Hledání původu není jednoduché. Sekerka je středoevropský unikát! Musíme vycházet z informací, které se nám o ní podařilo zjistit. Jisté je, že pochází z raného středověku – s největší pravděpodobností z 9. století. Tehdy ji, poblíž dnešní obce Bašnice, mohl někdo ztratit. Nedaleko odtud se totiž rozkládalo veliké hradiště Ostroměř. Mohla však být i součástí výbavy kostrového hrobu, protože v blízkosti místa jejího nálezu je oblast slovanských mohyl. Zřejmě patřila chlapci nebo mladému muži, poněvadž takto malé sekerky bývají připisovány právě jim. Stříbrná výzdoba sekerky naznačuje, že šlo o symbolický předmět zdůrazňující vysoké společenské postavení svého majitele. A odkud pocházela? Její původ nehledejme u severských Vikingů, ale spíš na východ od nás. Tvar sekerky a výzdobný motiv ptáčků, kteří jsou na sekerce znázorněni, nás odkazují na širší území ovládané Velkomoravskou říší.

Zdroje obrázků: archiv autorky, Martina Žohová (francké kopí), Muzeum východních Čech v Hradci Králové