Vysočinou za přírodou (fotosoutěž)

Údolí Brtnice

Území se rozkládá na území katastrů Brtnice, Dolní Smrčné, Přímělkova, Komárovic a Panské Lhoty. Jedná se o kaňonovité údolí s meandrující říčkou Brtnice o délce asi šest kilometrů před místem, kde se vlévá do řeky Jihlavy. Na- jdeme tu přírodovědně velmi cenné stráně se skalními výchozy, jež jsou biotopem celé řady ohrožených a regionálně vzácných druhů rostlin a také bezobratlých živočichů. Území je vyhledávaným cílem turistů i díky zřícenině hradu Rokštejn. Nejvýznamnějšími zástupci jsou vřetenuška ligrusová, modrásek černoskvrnný, modrásek komonicový a okáč voňavkový a kostřavový.

Borecká skalka

Drobné území najdeme severozápadně od obce Borek při okraji bývalého hadcového lomu. 

Specifické vlastnosti hadcového substrátu, především vysoký obsah hořčíku, a naopak nedostatek dusíku a fosforu, podmínily vznik charakteristických rostlinných společenstev skalních štěrbin hadců, jež přecházejí k rozvolněným suchomilným trávníkům mělkých půd na silikátových podkladech a smilkovým trávníkům. 

Z obvyklých druhů vázaných na hadcový podklad se zde vyskytuje v relativně početné populaci kapradina sleziník hadcový, který roste především na drobných obnažených skalkách.

Čermákovy louky

Přibližně devět kilometrů jihovýchodně od Pelhřimova nedaleko osady Sázava pod Křemešníkem leží přírodní rezervace Čermákovy louky. 

V centru lokality se rozprostírá bažinná olšina, samovolnou sukcesí vzniklé porosty převážně listnatých dřevin s převládající olší lepkavou. Severozápadním směrem olšina přechází v mokřadní křoviny vrb v podrostu s rákosem. Bažinná olšina a mokřadní křoviny jsou obklopeny mozaikou společenstev minerotrofních rašelinišť, vysokých ostřic a pcháčových luk s vysokou druhovou rozmanitostí. V méně zamokřených částech louky přecházejí až k acidofilním travinným společenstvům. 

V cenných společenstvech se vyskytuje řada vzácných rostlinných i živočišných druhů: jedná se například o vrbinu kytkokvětou neboli bazanovec kytkokvětý, všivec lesní, prstnatec májový, vachtu trojlistou, bekasinu otavní a bramborníčka hnědého.

Hájky

Jedná se o souvislý lipový háj spolu s přirozeným hájovým podrostem bylin a keřů. Nachází se u obce Šebkovice na severním svahu vrchu Brdo. 

V křovinném patře roste například jalovec obecný a lýkovec jedovatý a žijí zde běžnější druhy patřící do listnatého a smíšeného lesa – strakapoud velký, brhlík lesní či šoupálek dlouhoprstý.

Horní Mrzatec

Lokalitu tvoří průtočný rybník s nízkým obsahem živin nedaleko obce Lhotka u Mrákotína. 

Rybník je významný zejména výskytem kriticky ohrožené pobřežnice jednokvěté, což je drobná jitrocelovitá rostlina vyskytující se na obnaženém dně a v mírně hluboké čisté vodě. Kromě toho jde o významnou lokalitu pro obojživelníky. Z významnějších druhů se zde vyskytují skokan ostronosý a blatnice skvrnitá, čolek obecný a horský. 

Z důvodu výskytu vegetace s výskytem pobřežnice jednokvěté je území zároveň i evropsky významnou lokalitou (Natura 2000).

Jalovec

Přírodní památka byla vyhlášena z důvodu ochrany jalovce obecného a zbytků přirozených podhorských pastvin s výskytem hořečku nahořklého, hořečku brvitého, pcháče bezlodyžného a hořečku mnohotvarého českého, který zde roste na své absolutní areálové hranici směrem k východu. Nachází se na lyžařské sjezdovce u Číchova.

Jankovský potok (část EVL)

Evropsky významná loklaita Natury 2000 Jankovský potok tvoří přibližně patnáctikilometrový úsek stejnojmenného potoka od jeho pramene u osady Chaloupky u Vyskytné až ke Kletečné (místní části města Humpolce). Části evropsky významné lokality Jankovský potok jsou od roku 2018 chráněny též jako přírodní rezervace Prameniště Jankovského potoka (36,1 ha) a přírodní rezervace Meandry Jankovského potoka (4,5 ha).

V údolní nivě přirozeně meandrujícího Jankovského potoka se zachovala pestrá mozaika převážně mokřadních lučních společenstev, kterou tvoří především krátkostébelná ostřicovo-mechová společenstva, společenstva pcháčových luk, vysokých ostřic a vzácně také fragmenty přechodových rašelinišť. V sušších polohách nalezneme druhově bohaté smilkové louky. Nevyužívaná místa zarůstají terestrickými rákosinami, chrasticovými porosty a roztroušenými skupinami vrb a olší.

Ze zoologického hlediska byl nejvýznamnější výskyt zbytkové populace kriticky ohrožené perlorodky říční, která je však těsně před vymřením a jejíž naděje na obnovu není reálná. Ze skupiny bezobratlých se vyskytují některé vzácné druhy pavouků. Z obratlovců zde žijí například čolek horský, ropucha obecná, skokan krátkonohý a mihule potoční. Charakteristická je ptačí fauna vlhkých luk, mokřadů a čistých vodních toků. Na území se vyskytují ledňáček říční, skorec vodní, konipas horský, bramborníček hnědý, bekasina otavní, moták pochop a řada dalších. Ze savců na potocích pravidelně zastihneme například rejsce vodního či vydru říční.

Přírodní rezervace Prameniště Jankovského potoka se nachází na hranici okresů Pelhřimov a Jihlava mezi obcemi Jankov, Opatov a Vyskytná. Prameniště Jankovského potoka je tvořeno samotným prameništěm s mozaikou vlhkých pcháčových a nízkostébelných rašelinných luk v nivě potoka, které na sušších místech přecházejí do druhově pestrých, nízkostébelných smilkových trávníků. Cenným biotopem jsou také ručně pravidelně udržované stružky, které pro svou existenci potřebuje silně ohrožená zdrojovka hladkosemenná potoční.

Přírodní rezervace Meandry Jankovského potoka se nachází v údolí mezi obcemi Zachotín a Mysletín. Chráněn je především přírodě blízký meandrující tok Jankovského potoka se společenstvy oligotrofních vod s navazujícími vlhkými pcháčovými, nízkostébelnými rašelinnými a suššími, druhově bohatými smilkovými loukami a populace chráněných druhů vrby rozmarýnolisté, všivce lesního, ostřice blešní, škardy měkké čertkusolisté, bekasiny otavní, mihule potoční a vydry říční.

Vzhledem ke stálému výskytu evropsky chráněné vydry říční byl Jankovský potok v úseku od pramene až po obec Kletečná zařazen do soustavy evropsky významných lokalit.

Javorův kopec

Přírodní památka Javorův kopec se nachází na jižním úbočí kóty Javorový kopec. 

Jedná se o svahovou prameništní louku, kde podmáčené plochy přecházejí v sušší porosty smilkových trávníků. Můžeme se zde setkat s typickou květenou prameništních luk, jejímiž zástupci jsou prstnatec májový, vemeník dvoulistý, prvosenka vyšší, suchopýr úzkolistý, vítod obecný a kozlík dvoudomý. Zaznamenány jsou zde také běžnější druhy hmyzu jako kobylka hnědá, zelenáček šťovíkový, modrásek jehlicový, okáč bojínkový, okáč poháňkový či rudopásník menší.

Jedlový les a údolí Rokytné

Chráněné území je součástí rozsáhlého lesního komplexu smíšených lesů, jež obklopují střední tok Rokytné pod obcí Příštpo při hranici Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. 

Smíšené listnaté porosty dubu a habru s řadou vtroušených dřevin jsou zčásti věkově i prostorově diferencovány. V druhově pestré dubohabřině roste početná populace sněženky podsněžníku a řada dalších význačných druhů rostlin i živočichů.

Kvůli jedinečným přírodním stanovištím a druhům na ně vázaným je území zároveň evropsky významnou lokalitou.

Jezdovické rašeliniště

Drobné rašelinné prameniště na okraji lesního komplexu u obce Jezdovice. 

Lokalita byla historicky poškozena těžbou rašeliny i pokusy o odvodnění. Předmětem ochrany je relativně zachovalý zbytek ceněných ostřicových luk s řadou vzácných a chráněných druhů, jako je rosnatka okrouhlolistá, kruštík bahenní, ostřice blešní, bařička bahenní nebo zábělník bahenní. Typickým mechorostem je rašeliník Warnstorfův a vlasolistec vlhkomilný.

Kamenný vrch u Heraltic

Kamenný vrch je louka na okraji lesa při silnici Heraltice – Nová Brtnice na východním okraji zalesněného masivu vrchu Čertice, kde se vyskytuje kriticky ohrožený hořeček mnohotvarý český. Z dalších druhů zde lze nalézt například vemeník dvoulistý, hvozdík kropenatý a kručinku barvířskou.

Území je biotopem kupříkladu ťuhýka obecného, budníčka menšího a pěnice černohlavé. Zároveň je území evropsky významnou lokalitou s předmětem ochrany druhově bohatých smilkových luk na silikátových podložích v horských oblastech.

Klučovský kopec

Jedná se o drobnou loučku a mez na jižním svahu Klučovské hory u obce Klučov. Byla vyhlášena z důvodu ochrany společenstva suchomilných trávníků s výskytem silně ohroženého koniklece lučního na okraji jeho moravského areálu rozšíření. Z dalších druhů je zde možné spatřit sesel sivý, mochnu písčitou či bedrník obecný, z plazů například ještěrku obecnou.

Kobylinec

Přírodní památku představuje menší travnatý pahorek nedaleko obce Trnava, jenž byl v minulosti využívaný jako pastvina. 

Předmětem ochrany je polopřirozená vegetace kostřavových pastvin s koniklecem velkokvětým. Z dalších významnějších rostlinných druhů se zde vyskytují smil písečný, sesel sivý a roční a lomikámen cibulkatý. Z fauny je možné spatřit například užovku hladkou nebo otakárka fenyklového. 

Z důvodu výskytu koniklece velkokvětého je území zároveň evropsky významnou lokalitou.

Kocoury

V případě přírodní památky Kocoury jde o listnatý remíz a luční lada na severozápadním svahu kóty Vrchy s výskytem významných druhů rostlin, a především populací zvláště chráněné sasanky lesní a dalších druhů, jako je prvosenka jarní, hořec brvitý, bradáček vejčitý, kruštík širolistý, lýkovec jedovatý a vítod chocholatý. Výskyt neobvyklé druhové pestrosti rostlinných druhů v malém remízku je podmíněn vložkou krystalického vápence.

Koupaliště u Bohuslavic

Koupaliště u Bohuslavic představuje jednu z regionálně nejvýznamnějších populací čolka velkého. 

Kromě čolka velkého se zde vyskytují i čolek obecný a horský. Čolci se objevují v dosti hojném počtu v betonovém koupališti, kde se i rozmnožují. Součástí území je rovněž část nivy nad koupalištěm a pod ním. Podle leteckého snímku z roku 1954 byly v nivě původně louky pouze s několika rozptýlenými stromy. Dnes je v území vybudovaný povalový chodník, z nějž je možné pozorovat život nejen ve vodní nádrži, ale také v nově vytvořených tůních. 

Z důvodu výskytu čolka velkého je území zároveň evropsky významnou lokalitou.

Mrázkova louka

Přírodní památka Mrázkova louka se nachází v úvalovitém údolí mezi obcemi Horní Bory a Rousměrov na Velkomeziříčsku. 

Jedná se o relativně malou rašelinnou lesní louku s populací silně ohrožené rosnatky okrouhlolisté a výskytem řady dalších zvláště chráněných druhů rostlin, například prstnatce májového, tolije bahenní, a také živočichů – čolka velkého, čolka horského, ropuchy obecné a skokana krátkonohého.

Na Oklice

Unikátně zachovalý komplex svahového rašeliniště a zbytek přechodového údolního rašeliniště patří mezi nejcennější rašeliništní lokality Českomoravské vrchoviny. Nachází se jihozápadně od samoty Na Oklice severně od obce Milíčov. 

Spolu s mokrými loukami a smilkovými trávníky, jež mají místy až charakter vřesovišť s jalovci a roztroušenými dřevinami, představuje jedinečně zachovalý krajinný prvek. Výjimečnost lokalitě dodává nedotčený vodní režim. Vegetace je proto velice pestrá – s ostřicemi i rašeliníky a výskytem kriticky ohrožených druhů, například hrotnosemenky bílé, bahničky chudokvěté a suchopýru štíhlého. Po loukách létají podle výzkumů stovky druhů motýlů, hlavně píďalky, a žije tu i čolek horský, hnízdí bekasina otavní, strnad rákosní, moták lužní a čejka chocholatá.

Protože se tu vyskytuje rovněž plž vrkoč Geyerův a drobný mechorost srpnatka fermežová, je území zároveň zařazeno jako evropsky významná lokalita.

Na podlesích

Přírodní rezervace leží v pramenné oblasti bezejmenného pravostranného přítoku říčky Brtnice nedaleko Hrutova. 

V potoční nivě jsou zastoupeny fragmenty vlhkých a zrašelinělých luk s ostřicovo-mechovými společenstvy, s vysokou druhovou diverzitou a s výskytem řady chráněných druhů rostlin, například prstnatce májového, kruštíku bahenního a tolije bahenní. Velmi pestré je druhové spektrum ostřic.

Nad Koupalištěm

Přírodní památka Nad Koupalištěm je výslunná travnatá stráň s ovocným sadem se suchomilnými travinobylinnými společenstvy a výskytem několika druhů vstavačovitých rostlin, například vstavače kukačky a vstavače osmahlého, to vše nedaleko osady Olešnička na Svratecku. Z dalších významnějších druhů lze nalézt pavinec modrý, pryskyřník hlíznatý a lomikámen zrnatý.

Niva Doubravy

Lokalita se nachází na levém břehu řeky Doubravy nedaleko Sobíňova v prostoru ploché říční nivy, která je rozčleněna mírnými oblými pahorky a místy vystupujícími skalkami odolnějších hornin. 

Vegetaci území tvoří relativně pestrý soubor náhradní nelesní vegetace, vzniklé intenzivní činností člověka zemědělce. Ve sníženinách nacházíme především vlhké pcháčové louky s dominujícím rdesnem hadím kořenem a ne zcela vegetačně vyhraněné biotopy, které se nejvíce podobající aluviálním psárkovým loukám, v nichž převládá medyněk měkký, krvavec toten a čertkus luční. Velmi cenná jsou územně nevelká luční prameniště s charakteristickými ostřicovo-mechovými společenstvy. Místy jsou vyvinuta společenstva krátkostébelných smilkových trávníků. V území se vyskytuje řada pozoruhodných druhů rostlin, například hladýš pruský, všivec lesní, ostřice Davallova, ostřice Hartmanova, vachta trojlistá, prstnatec májový, tolije bahenní, vemeník zelenavý a škarda měkká čertkusolistá. Z několika desítek denních druhů motýlů je možné jmenovat alespoň některé, jež jsou vázané na mokřadní společenstva – modráska bahenního, hnědáska rozrazilového a batolce duhového. Bylo zjištěno pravidelné hnízdění například lindušky luční, bramborníčka hnědého, chřástala polního, bekasiny otavní, hýla rudého a motáka pochopa. 

Lokalita byla zařazena do seznamu evropsky významných lokalit z důvodu výskytu evropsky chráněného stanoviště smilkových luk.

Opatovské zákopy

Jedná se o jeden z posledních existujících komplexů pravidelně kosených zrašelinělých luk na Třebíčsku. 

Nachází se západně od obce Předín a je zároveň hodnotným územím z hlediska krajinářského. Vyskytují se zde například rosnatka okrouhlolistá, tolije bahenní, všivec lesní, zábělník bahenní a dále také mravenec rašelinný.

Údolí Chlébského potoka

Přírodní rezervace Údolí Chlébského potoka kopíruje hluboce zaříznutý přirozeně meandrující Chlébský potok na Svratecku, kde se dochovala vegetace potočních olšin s významným výskytem chráněné bledule jarní na východním okraji jejího rozšíření. Dále se zde vyskytují pcháčové louky a řada zajímavých druhů rostlin a živočichů – prvosenka vyšší, lýkovec jedovatý, jaterník trojlaločný, plicník tmavý či pcháč potoční.

Předmětem ochrany evropsky významné lokality jsou lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích; bučiny asociace Asperulo-Fagetum; chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů a extenzivní sečené louky nížin až podhůří.

Urbánkův palouk

Urbánkův palouk se nachází u silnice z Brtnice do Nové Brtnice. Jedná se o podmáčenou louku s výskytem druhů vázaných na mokřadní biotopy. Především se zde vyskytují kozlík dvoudomý, starček potoční, dále hnědásek rozrazilový, linduška luční a bekasina otavní.

V Lisovech

Nachází se u obce Jihlávka. Předmětem ochrany jsou rašeliniště, rašelinné louky a mokřady v okolí tří rybníků, jež hostí význačná prameništní a rašelinná společenstva s výskytem řady vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. 

Patrně nejpozoruhodnější rostlinou je třtina přehlížená, která se zde nachází na jedné ze dvou lokalit v ČR a která zde byla objevena až v roce 1996. Nejvýznamnější část tvoří porosty v okolí prostředního rybníka zvaného Kačerák. 

Díky kvalitě biotopů a výskytu plže vrkoče Geyerova a drobného mechorostu srpnatky fermežové je území zároveň evropsky významnou lokalitou.

Velká a Malá olšina

Při severním okraji Kraje Vysočina tři kilometry západně od obce Leština u Světlé najdeme přírodní rezervaci Velká a Malá olšina. 

Lokalita je nejkrásnější v brzkém jaru, kdy ji téměř celou pokrývají bílé květy chráněné bledule jarní. Přírodní rezervaci tvoří enklávy zachovalých prameništních a potočních olšin obklopené rozsáhlými kulturními porosty smrčin Chraňbožského lesa. Nevýrazným plochým terénem protéká Chlumský potok, díky čemuž jsou místy vytvořeny zamokřené pramenné plochy. Na prameništích je hojná řeřišnice hořká, škarda bahenní či rozrazil horský. V bylinném patře lze kromě bledule jarní zahlédnout též čarovník alpský, kozlík výběžkatý a kozlík dvoudomý. Z obratlovců byly v lokalitě a jejím okolí zaznamenány druhy střevle potoční, skokan hnědý, kulíšek nejmenší a čáp černý.

Vírská skalka

Přírodní rezervaci Vírskou skalku představují lesní porosty na skalách a skalnatých srázech s výskytem přírodě blízkých společenstev lesní a skalní vegetace s fytogeograficky významnými druhy, jež znamenají pozoruhodnou výspu teplomilné květeny v údolí řeky Svratky u obce Vír pod vodárenskou nádrží Vír. Hluboce zaříznuté údolí řeky představuje nejhlubší údolní zářez na Českomoravské vrchovině, kde převýšení místy dosahuje až 300 metrů. Na nejvýraznější ostrožně byla pro veřejnost obnovena vyhlídka. Z významných druhů zde najdeme kostřavu sivou, tolitu lékařskou, konopičku širolistou, rmen barvířský, oman ohnivák, krvavec menší, výra velkého nebo užovku hladkou.

Zaječí skok

Naleznete jej na území katastru Jihlava – Horní Kosov. 

Zaječí skok je vůbec první rezervací na Českomoravské vrchovině. Tvoří ji příkré skály v hluboce zaříznutém údolí řeky Jihlavy. Jedná se o pozoruhodnou botanickou lokalitu, kde na poměrně malé ploše rostou druhy různého geografického původu a s rozdílnými nároky na stanoviště. Nejvýznačnějším druhem rezervace je arkticko-alpinský relikt, drobná kapradinka skalní osidlující štěrbiny skal a balvanů. Významná je i populace dvouhrotce zeleného a arktické játrovky Asterella gracilis. Skalní výchozy tvoří pět samostatných skalisek, jež jsou od sebe oddělena úžlabinami; skály dosahují výšky až třiceti metrů. Rezervací vede turisticky značená cesta. K pozoruhodnému skalnímu útvaru se váže místní pověst o špatném konci zlého rytíře.

Z důvodu výskytu evropsky významného druhu dvouhrotce zeleného je území zároveň evropsky významnou lokalitou.

Hrnečnice

Lokalitu chráněnou v první zóně chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy najdete u Nového Města na Moravě. Přímo u zdejšího koupaliště se rozkládala zarůstající podmáčená louka. V letech 2013-2014 proběhla v rámci projektu  "Přírodní  u čebna Pod Koupalištěm"  místního pozemkového spolku Sdružení Krajina revitalizace spočívající v kácení náletových dřevin, vybudování dvou větších a dvou drobných tůní. Dnes tu najdete poutavé naučné panely, hmyzí hotely i jednoduchá zimoviště. V tůních můžete zahlédnout čolka horského, čolka obecného, skokana hnědého, skokany zelené i krátkonohé či ropuchu obecnou. Aby území znovu nezarostlo, pravidelně se kosí Spolu se Sdružením Krajina o lokalitu pečuje také ekotým při I. ZŠ v Novém Městě na Moravě.

Babín

Evropsky významná lokalita Babín se rozkládá u obce Budeč v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. K území vede ze Žďáru nad Sázavou naučná stezka a z obou směrů také cyklisticky sjízdné trasy.

Lokalitu tvoří plocha zachovalého rašeliniště nad Velkým Babínským rybníkem, rybník Velký Babín a plocha po vytěženém rašeliništi pod rybníkem. Výhled na zachovalé rašeliniště je od turistického pramene řeky Oslavy. Samotná plocha je nepřístupná. Hostí vzácná rašelinná společenstva v čele s rosnatkou okrouhlolistou, bazanovcem kytkokvětým a suchopýrem úzkolistým. Na hladině rybníka se od června do konce srpna bělají květy leknínu bílého Pod hladinou je hojná řasa skleněnka křehká, indikující velmi čisté vody. Do pobřežních mělčiny s rákosinami kladou svá vajíčka například skokan ostronosý a čolek horský.

V ploše vytěženého rašeliniště bylo pro vodomilnou biotu a za účelem obnovy vodního režimu vybudováno několik desítek tůní. Celá plocha se pravidelně kosí a vyřezávají se tu náletové dřeviny. V tůních nejčastěji potkáte skokana krátkonohého, zahlédnout ale můžete i vlajkový druh lokality, vážku jasnoskvrnnou. Z rostlin tu roste například od června do září žlutě kvetoucí vodní masožravá rostlina bublinatka jižní. V okolních loukách na jaře vzácně narazíte na fialově kvetoucí orchidej prstnatec májový nebo všivec lesní.

V první polovině devadesátých letech 20. století vznikla oddělením hrází od Matějovského rybníka Tálinská zátoka. Díky nízké rybí obsádce a bohatým břehovým porostům je rájem pro obojživelníky, v čele se skokanem ostronosým, i vyhledávaným stanovištěm vodního ptactva. Na lovu tu zahlédnete oba druhy volavek, čápa černého a pravidelně tu hnízdí pár labutě velké. Dřeviny na březích pilně obhospodařuje bobr evropský.

Přírodní učebna v Křižánkách

Na začátku obce Křižánky ve směru od Sněžného je po pravé straně nenápadný březový háj. Těžila se tu hlína, proto nese lokalita název Hliníky. Po ukončení těžby tu vznikla skládka všeho možného a místo dlouho leželo ladem. V roce 2018 si lokalitu vyhlédl pozemkový spolek Sdružení Krajina a ve spolupráci s obcí Křižánky provedl rozsáhlou revitalizaci. Nejprve byly vyřezány náletové dřeviny, aby byl prostor dostatečně osluněn a poskytoval tak vhodné podmínky pro růst rostlin a život živočichů. Následně bylo vyhloubeno 7 nových tůní pro obojživelníky a další vodní živočichy. Odvezen byl odpad, který zde byl roky skládkován. Na konečné úpravě lokality se podílely i děti z místní základní školy. Dnes je místo osazeno informačními panely, najdete tu hmyzí domek, hadník i zimoviště pro obojživelníky a můžete pozorovat čolka horského, čolka obecného, ropuchu obecnou i skokany zelené. Narazit ale můžete i na užovku obojkovou, zmiji obecnou nebo ještěrku živorodou.

Přírodní učebna je součástí nejmladší přírodní rezervace CHKO Žďárské vrchy Meandry Svratky u Milov. Ta je nepřístupná, ale výhledy do území se naskýtají na okolních cestách a silnicích. Přirozené meandry řeky, která tu na jaře a v období dešťů bohatě vybřežuje, i na ni navazující nivní louky jsou zásobárnou vody i životním prostorem mnoha vzácných rostlin a zejména živočichů. Významná je zdejší populace hýla rudého.

Cihelna u Chlumětína

Drobná lokalita u obce Chlumětín je součástí I. zóny CHKO Žďárské vrchy. Je cenná především díky výskytu zvláště chráněných druhů obojživelníků Až do poloviny 20. století se tu těžila hrnčířská hlína. Tím vznikla řada prohlubní, které přirozeně zadržovaly vodu. Bez péče však postupně zarůstaly a zazemňovaly se. V roce 2019 tu z iniciativy obce Chlumětín a s finanční podporou Ministerstva životního prostředí, Programu péče o krajinu, proběhla revitalizace. Tůně byly obnoveny a místo bylo opatřeno naučnou tabulí. Pozorovat tu můžete čolka obecného a horského, hned několik zástupců našich žab a celou řadu druhů vodního hmyzu. Za slunných dnů tu jde zahlédnout nápadného tmavého motýla – babočku osikovou. Na okrajích tůní roste červeně kvetoucí mochna bahenní. Vzácnou rostlinou vyskytující se na této lokalitě je hruštička menší. Najít se tu dá i nenápadná orchidej s žlutozelenými květy - kruštík širolistý.