Co rozhodlo volby?

Letošní sněmovní volby přinesly několik nečekaných výsledků. Ještě počátkem roku byla důvěra ve vládu a vládní hnutí ANO premiéra Andreje Babiše na rekordním minimu. To souviselo se situací okolo pandemie COVID-19. Výraznou podporu v té době předvolební průzkumy přisuzovaly opoziční koalici Pirátů a STAN.

S pokračujícím tempem v očkování proti COVID-19 a nastupujícím uvolněním restrikcí však vládní hnutí podporu voličů opět získalo. Volební kampaň v létě jako by ztratila své téma. Nicméně s koncem prázdnin jednotlivé strany přitvrdily. Útoky byly jasně a přesně mířeny. Kampaň byla velmi ostrá, Andrej Babiš varoval před migranty, zdaněním bytů a krácením důchodů. Opozice varovala před zadlužováním státu a zvyšováním cen. Sociální sítě byly zahlceny tzv. fake news. Českou republiku zaplavily billboardy varující před Pirátostanem.

Tato kampaň ale měla nečekané důsledky. Přestože dle výzkumů  mobilizovala voliče ANO ,  na voliče Pirátů a STAN neměla vliv . Naopak se ukázalo, že nečekaně mobilizovala voliče třetího uskupení v pořadí, koalice SPOLU.

Možná dobrý výkon v debatách lídra SPOLU Petra Fialy, ale i dobře zacílená kampaň s hlavním tématem zdražování a bojem proti posunu České republiky dále na východ způsobila, že v předvolební den byl hlavní soupeř Andreje Babiše úplně někdo jiný, než Ivan Bartoš. Bylo těžké měnit strategii a varování, že hlas pro SPOLU je hlasem pro Piráty, fungovalo pouze částečně.

Mapa změny volební účasti ukazuje zcela jiný příběh. Přestože média hlásila vysokou účast v Praze a v jiných velkých městech, nakonec k volbám ve větší míře, než obvykle dorazili voliči z menších měst, zejména v krajích, kde se dobře žije a kde je dobrá životní úroveň. Jedná se o střední třídu, živnostníky a patrně učitele a pracovníky ve státní správě. Naopak nedošlo k výrazné mobilizaci oblastí v bývalých Sudetech. Jediná místa v České republice, kde došlo k absolutnímu poklesu volební účasti, jsou tzv. vnitřní periferie krajů. I proto Andrej Babiš nezískal tolik hlasů, kolik mu předvolební průzkumy přisuzovaly.

Hot spot analýza volební účasti pak dále ukazuje, že k jejímu nárůstu došlo tam, kde měl opoziční blok silné lokální lídry. To, že přišli obyvatelé menších měst, mělo vliv, že voliči vykroužkovali do sněmovny kandidáty STAN, respektive kandidáty KDU-ČSL na úkor koaličních partnerů.

Jedno z ponaučení voleb je tak to, že strany musí být zastoupeny na lokální a regionální úrovni – musí mít dobré starosty a krajské zastupitele.

Přepočet na mandáty ukazuje na pohodlnou vládní většinu dvou koalic. To však není ani tak zapříčiněno volebním úspěchem koalic jako spíše volebním neúspěchem koaličních partnerů Andreje Babiše. Negativní kampaň sice utvrdila vlastní voliče a mobilizovala voliče SPOLU, především však oslabila koaliční partnery ČSSD a KSČM. Oslabila i strana SPD Tomia Okamury.

Povolební vyjednávání budou složitá. Vše má v rukou prezident Miloš Zeman, který má právo navrhnout na premiéra kohokoliv z politických lídrů. Jakým způsobem se rozhodne? Bude respektovat dohodu dvou koaličních bloků? Pokud nám vznikne středopravicová vláda, bude zastupovat i ty občany, kteří koalice nevolili? V letošních volbách propadl i rekordní počet hlasů a není zastoupena tradiční levice. A jak se nová vláda vypořádá s prohlubujícími se nerovnostmi v rozvoji regionů? Na to již statistické analýzy odpovědět nedokáží.