Reforma seniorátů

Naše církev se nachází v procesu mnoha změn. Zvěst evangelia zůstává stejná (Žd 13, 8), ale mění se společnost, v níž žijeme, mění se způsob života. Změny vynucené okolnostmi jsou nepříjemné. Mnoho současných změn v církvi tak vnímáme. Návrh na reformu seniorátů však předkládáme ve snaze převzít iniciativu a nejednat jen ve vleku událostí, pod tlakem personální či finanční nouze a předpokládané redukce sborů a církevních aktivit. Stávající organizační struktura seniorátů není zcela funkční a leckde se stává čistě formální – církev slouží struktuře místo toho, aby struktura sloužila církvi.

Navrhované změny mohou být totiž také dobrým využitím možností, které se nám nabízejí. Církev se rychle učí zacházet s elektronickými komunikačními prostředky, s digitalizací, které zjednodušují administrativu a umožňují propojení a sdílení na dálku. Nové rozložení seniorátů vidíme také jako příležitost posílit vědomí sounáležitosti a společenství našich sborů. Nejde jen o věc správní, nýbrž také a předně duchovní.

„Senioráty fungují ve svých spádových regionech jako významný aktér.“

Východiskem pro předkládané návrhy týkající se kompetencí a fungování seniorátů včetně jejich případného geografického přeskupení byl Strategický plán ČCE, který přijal synod v roce 2019.

Komise pro reformu správy církve, kterou synodní rada v roce 2020 pověřila plněním těchto dílčích úkolů, připravila návrh nového rozčlenění seniorátů. Byla přitom vedena těmito zásadami:

1. Hranice nových seniorátů budou stanoveny s ohledem na očekávaný stav po přechodu na samofinancování, nikoli podle dnešního stavu.
2. Hranice nových seniorátů co nejvíce respektují stávající administrativní členění České republiky na kraje a okresy.
3. Každý seniorát musí být dosti velký, aby mohl kvalitně obsadit funkce a aby synergie (společné akce, propojování lidí) byla zřetelná a povzbuzující.
4. Seniorát nesmí být příliš velký, aby šestičlenný seniorátní výbor dokázal sledovat situaci ve všech sborech z hlediska duchovního, personálního, projektového apod. Očekáváme, že časem bude mít každý seniorát cca 20–30 sborů.
5. Senioráty by měly být přibližně stejně silné, aby se žádný ze seniorátů necítil odloučeně od silnějších částí církve. Každý ze seniorátů musí mít silné sbory, o které se může opřít.
6. Společenstevní roli v rámci seniorátu budou hrát menší spontánní jednotky, v nichž je možno udržovat pocit sounáležitosti.
7. Každý seniorát bude mít dostatečnou administrativní podporu.
8. Přechodné období bude trvat do roku 2026.

Pokud byste chtěli někomu poslat odkaz na jednu z map, můžete využít odkaz, který naleznete v záhlaví textové části každé mapy, nebo v následujícím seznamu:

1.  Nové senioráty 
2.  Nové senioráty podle účasti na bohoslužbách 
3.  Nové senioráty podle relativní účasti 
4.  Nové senioráty podle okresů a účasti 
5.  Nové senioráty podle okresů a relativní účasti 
6.  Nové senioráty podle obětavosti 
7.  Nové senioráty podle relativní obětavosti 
8.  Nové senioráty podle okresů a obětavosti 
9.  Nové senioráty podle okresů a relativní obětavosti 
10.  Dojezdové vzdálenosti 

Napadá vás něco dalšího, co bychom mohli na mapě zobrazit? Kontaktujte br. Adama Csukáse na e-mailové adrese  pravnik@e-cirkev.cz .

Pracujete raději s tabulkovým procesorem? Připravili jsme pro vás tabulkový přehled, v němž naleznete klíčové informace o sborech, kazatelských stanicích, okresech a nově navržených seniorátech na jednom místě. (Pokud jde o kazatelské stanice, v tabulkovém přehledu je jejich zařazení do navrhovaných seniorátů na rozdíl od mapy vždy správné.)

1. Jak to bude s mládeží? Nedovedeme si představit, že mládež bude v nových velkých seniorátech „fungovat“.

Situace se liší seniorát od seniorátu. Zatímco v I. až III. seniorátu k žádným významnějším územním změnám nedochází, IV. až VI. seniorát představují nové, větší celky. Zaprvé si nemyslíme, že by byla mládež tolik „fixována“ na správní hranice současných seniorátů – což pak se neschází napříč jejich hranicemi? Zadruhé, ani vzdálenosti v největších seniorátech nebudou nepřekonatelné. Zatřetí, počítá se s tím, že v největších seniorátech se bude scházet několik skupin seniorátní mládeže na menších územích. 2. Jak to bude s pastorálkami? Nedovedeme si představit dojíždět na pastorálky každý měsíc 100 km.

Hned v několika dnešních seniorátech je to však běžná praxe. Pastorálky se určitě můžou konat v menších skupinách na několika místech současně, přičemž celoseniorátní pastorálky se budou konat jednou za čas. Není důvod, proč by si to každý seniorát nemohl zařídit, jak uzná za vhodné. V řádech je zmínka pouze o tom, že faráři, jáhni a pokud možno i kaplani jsou povinni účastnit se seniorátních pastorálních konferencí (čl. 1 odst. 3 a 16 odst. 2 Řádu pro kazatele). Vše ostatní je čistě v gesci seniorátu.

3. Jaký je rozdíl mezi správní a společenstevní rolí seniorátu?

Vedle správní role, která má pomoci zajistit koncepční a po správní stránce rozumné a funkční působení církve v dané oblasti, má seniorát podporovat také duchovní společenství sborů. Společenstevní role seniorátu vychází z vědomí vzájemné sounáležitosti místních sborů. Děje se především v setkáváních zaměřených na vzájemnou podporu při hledání a vyznávání radostné víry (setkávání generační, vzdělávací, tematická atd.).

Na rozdíl od správní role seniorátu, kterou je potřeba pro celou církev definovat jednoznačně a jednotně, musí společenstevní role růst zespodu. Aktivita ve sdílení a setkávání mezi sbory nemůže vzejít z rozhodnutí na celocírkevní úrovni, ale musí vycházet z konkrétních potřeb sborů, které k sobě mají blízko a mohou a mají si být vzájemně inspirací, podporou a pomocí.

Při hledání a stanovení podoby setkávání a práce s dětmi, mládeží, starší generací, nebo třeba formy pastorálek apod. je potřeba vycházet z dost odlišné situace sborů v různých místech republiky. Konkrétní uspořádání tak zřejmě bude mít v jednotlivých seniorátech rozličnou podobu a bude výsledkem rozhovorů a práce v každém jednotlivém seniorátu. Dobrým řešením mohou být třeba pravidelná setkání v menších místních oblastech/okrscích (třeba i rozdílně pro práci s dětmi nebo s mládeží nebo s presbytery) a jednou za čas společné setkání pro celý seniorát. Ve větším seniorátu by také mělo být lépe možné najít pro tyto činnosti vhodné a ochotné pracovníky. 4. Prý se počítá s větší administrativní podporou seniorátních výborů. Jak to bude fungovat?

Původně se počítalo se zřízením několika oblastních církevních kanceláří. Nemělo jít o úřady s pevným sídlem a vývěsním štítem, spíše o síť spolupracovníků a externistů. Po zkušenostech s koordinací pomoci ukrajinským uprchlíkům se však ukázalo, že ÚCK dokáže v rámci oddělení pomoci Ukrajině velmi dobře koordinovat pomoc napříč Českou republikou.

Proto nyní uvažujeme o tom, že bychom v rámci ÚCK zřídili oddělení podpory seniorátů, v němž by pracovali nanejvýš dva referenti (zřejmě se sídlem mimo Prahu), případně též několik externistů (grantařů, stavařů), kteří by pomáhali seniorátním výborům zvládat agendu, v níž jsou jejich členové zastupitelní (administrativní činnosti jako sběr statistických údajů nebo pomoc při povolávání kazatelů, investiční akce, dotační a grantové záležitosti atp.).

Máme za to, že si to můžeme dovolit. Zaprvé, komplexní administrativní podpora SV v současnosti prakticky neexistuje, což se musí změnit – seniory bychom neměli platit za vyplňování tabulek. Zadruhé, díky digitalizaci se v ÚCK daří šetřit pracovní úvazky – např. digitalizace povolávání kazatelů umožnila zrušit v systemizaci 0,75 úvazku. Kombinací zefektivňování práce ÚCK a zvýšením repartic je možné toto oddělení „ufinancovat“. 5. Může fungovat seniorát, který má 70 až 80 sborů?

Předpokládáme, že v V. a VI. seniorátu časem dojde k významné redukci samostatných farních sborů. Mapovou vrstvu, která by obsahovala sbory, u nichž předpokládáme sloučení s jiným sborem nebo zrušení, však momentálně nepřipravujeme. Komise pro reformu správy církve při přípravě rozhraničovacích zásad pracovala s modelem, který vytvořila na základě dostupných údajů o sborech a kazatelských stanicích při vědomí, že vanutí Ducha svatého se do statistických výkazů nemusí promítnout.

Skutečný stav daného sboru a možnosti jeho rozvoje dokážou nejlépe posoudit orgány seniorátu – seniorátní výbor a konvent. Otázka, které sbory jsou natolik životaschopné, že mohou dobře plnit své úkoly i po přechodu na samofinancování, musí být zodpovězena v seniorátu. Teprve poté lze tyto údaje promítnout do mapy.

Pro staršovstva je rozhovor o reformě seniorátů příležitostí zamyslet se nad tím, jestli bude sbor nadále fungovat samostatně. Při tomto rozhodování si může vybrat  z široké škály možností , které nabízí církevní řády.

6. A co senioři? Budou zvládat „seniorování“ v seniorátu zabírajícím polovinu Čech spolu s „farářováním“ ve sboru? A co seniorátní kurátoři?

Agenda seniorátních výborů velkých seniorátů je někdy tak rozsáhlá, že vysoce převažuje časový a energetický součet dostupných možností zvoleného seniora, jeho náměstků i nefarářských členů výboru. Nikdo z nich se přece nevěnuje práci v seniorátním výboru v rámci své hlavní pracovní náplně. Nejčastějším aktuálním řešením nastalého deficitu je zaměstnání seniorátního faráře nebo pastoračního pracovníka.

Pro případ příznivých okolností (např. možnost seniora snížit si / zrušit úvazek na svém domovském sboru nebo souběh potřebného obdarování a životní situace umožňující „úvazkové“ nasazení seniorátního kurátora) by měly mít seniorátní výbory možnost zaměstnat zvoleného seniora na vysoký či plný úvazek jen pro seniorskou práci nebo zaměstnat rovněž některého nefarářského člena seniorátního výboru, obdobně, jako to je už nyní možné u synodního kurátora a jeho náměstků.

Nejvhodnější variantou by zřejmě bylo, kdyby se po volbě seniorátního výboru mohl nový seniorátní výbor rozhodnout sám, kterou variantu zvolí, s vědomím, že řády i finanční zabezpečení umožňují různé nastavení rolí i pracovních úvazků. To by zřejmě vyžadovalo sjednocení volebního období členů seniorátních výborů, aby jejich mandáty nezačínaly a nekončily v různých časech, opět analogicky se současnou situací u synodní rady. 7. Kolik bude reforma seniorátů stát?

Motivací reformy není finanční úspora. Senioráty neměníme proto, abychom ušetřili, ale abychom umožnili církvi lépe zvládat úkoly, které jí byly svěřeny (autoritou větší než synod). Úspora na seniorských a konseniorských příplatcích bude vzhledem k bilanci Personálního fondu zanedbatelná. Zřízení oddělení podpory seniorátů v rámci ÚCK (1 až 2 úvazky), ve velkých seniorátech případně uvolnění seniorů nebo seniorátních kurátorů, a také zvýšení rozpočtu na cestovní náhrady, to všechno bude představovat vyšší nároky na celocírkevní a seniorátní repartice. Když však rozpočítáme náklady na mzdu dvou referentů ÚCK a případně uvolněného seniora na navrhované větší senioráty, v nichž se pouze obětavost (bez příjmů z hospodářské činnosti) pohybuje v průměru kolem 30 až 40 milionů Kč za rok, máme za to, že si to můžeme dovolit.

Příklad: V. seniorát má podle údajů k 31. 12. 2021 celkem 78 sborů (víme, že některé mezitím zanikly, tohle je zjednodušený model). Předpokládejme, že časem se počet sborů v seniorátu ustálí na 30. Průměrná mzda v ÚCK byla v roce 2021 cca 30 000 Kč. Indikativní výši odvodu do PF pro rok 2027 stanovil synod v roce 2022 ve výši 500 000 Kč. Pokud dopřejeme referentům oddělení podpory seniorátů důstojnější mzdu 35 000 Kč, celkový náklad zaměstnavatele (vč. odvodů) činí 46 830 Kč za referenta měsíčně neboli 1 123 920 Kč za oba referenty ročně. Jedna šestina – počítáme s šesti velkými senioráty – činí 187 320 Kč. Připočteme-li k této částce odvod za seniora do PF, dospějeme k částce 687 320 Kč ročně pro celý seniorát neboli přibližně 23 000 Kč ročně pro každý ze 30 předpokládaných sborů v seniorátu. O tuto částku by se musela zvýšit obětavost v každém sboru, aby byla bilance reformy seniorátů vyrovnaná. (Obětavost sborů v seniorátu činila v roce 2021 celkem 28 494 637 Kč.)

Čísla budeme upřesňovat v rámci celocírkevního rozhovoru tak, aby měl synod v roce 2024 dostatečné ekonomické údaje pro odpovědné rozhodování o reformě. 8. Bude zachována samostatnost Ochranovského seniorátu?

Usnesení synodu přenechává rozhodnutí v této věci konventu Ochranovského seniorátu. Interaktivní mapy na této stránce jsou samozřejmě určitým zjednodušením, a proto jsou ochranovské sbory zobrazované v rámci územních seniorátů a všechny výpočty pracují s 6 senioráty. Pokud by se konvent Ochranovského seniorátu rozhodl pro samostatnost, měla by ČCE 7 seniorátů, přičemž Ochranovský seniorát by měl zvláštní postavení, které by se muselo upřesnit (podíl na celocírkevních reparticích atd.).