TVORBA NÁŘEČNÍCH MAP
s využitím ArcGIS Maps for Adobe Creative Cloud
Nářečí jsou kusem naší historie. Nedovolme jim zaniknout.
Česká nářečí
Nářečí českého jazyka postupně zanikají. Působením řady faktorů se z každodenní běžné mluvy vytrácejí jednotlivá slova i celé skupiny slov. V důsledku probíhajících změn společensko-hospodářských poměrů se neustále proměňuje způsob života, někdy jsou změny výraznější, jindy postupují pomaleji. Na stírání nářečních diferencí má vliv především transformace venkova, k níž přispěly zejména kolektivizace zemědělství v 50. letech 20. století a vylidňování vesnic v důsledku stěhování obyvatel za prací. Narůstá vzdělanost a masivní působení sdělovacích prostředků. Lidé častěji cestují, a dostávají se tak snadněji do kontaktu s obyvateli ze vzdálenějších částí naší vlasti, kteří mluví jiným nářečím
Téměř výhradně používala nářečí v každodenním životě ještě generace narozená koncem 9. a počátkem 20. století, jejíž mluvu se naštěstí podařilo zachytit výzkumy dialektologického oddělení, zejména výzkumem pro Český jazykový atlas, uskutečněným v letech 1964–1972 podle Dotazníku pro výzkum českých nářečí. Dnešními výzkumy se potvrzuje, že mládež již mnohá nářeční slova nezná nebo je zná jen z doslechu, např. pidravý ,šilhavý', čučka ,čočka', bohdál ,čáp', turkyň ,kukuřice', hafera ,borůvka'. Některé nářeční výrazy se naopak uchovávají v mluvě mladé generace i dnes, např. ve Slezsku synek ,chlapec' a kobzol ,brambor', na Moravě piják ,klíště', gatě ,kalhoty' a trnka ,švestka'.
Ústup nářečí je proces, jemuž nelze zabránit. Lidé, kteří mají o svou mateřštinu opravdový zájem, často s obavami sledují, jak řeč jejich rodičů a prarodičů upadá v zapomnění. Jak se tedy zachovat? Jak tento problém řešit? Nářečí je třeba zaznamenávat, popisovat, vědecky zpracovávat a jako unikátní kulturní nehmotné dědictví uchovávat pro další generace a vhodnou formou je zpřístupňovat.
Výzkum nářečí
Vědní disciplína zkoumající nářečí neboli dialekty se nazývá dialektologie. Nářečí lze definovat jako tradiční teritoriální národní útvar národního jazyka, který je vymezen v geografickém prostoru. V dialektologii se uplatňuje tzv. jazykový zeměpis, jenž se zabývá územní diferenciací lingvistických jevů, tj. výzkumem rozdílů studovaných nářečí a jejich prostorového rozšíření. Výsledkem jsou jazykové mapy a jazykové atlasy, které lze považovat za komplexní výpověď o nářeční situaci na daném území. Ty v současné době vznikají po celém světě s rozsahem mapování od lokálních dialektů až po jazykové rodiny.
Soustavný výzkum nářečí českého jazyka byl zahájen po druhé světové válce. Do této doby byly na českém území prováděny méně komplexní výzkumy. Systematický jazykovězeměpisný výzkum českých nářečí započal v Čechách v roce 1947 v Ústavu pro jazyk český, založeném v roce 1946. Na Moravě se výzkum rozvinul především po vzniku dialektologického oddělení ÚJČ v Brně (1952). Průzkumy prováděné nejprve korespondenční metodou posloužily dialektologům jako počáteční přehled prostorového stavu nářečí českého jazyka. Dotazníky byly zaslány do každé obce, v níž se nacházela škola. Než se však přistoupilo k samotnému terénnímu průzkumu, museli pražští a brněnští dialektologové vyřešit základní otázky týkající se vzniku každého jazykového atlasu, mezi něž patřily způsob samotného terénního výzkumu, určení sítě zkoumaných bodů či sestavení speciálního dotazníku, jež by postihoval rozdíly ve všech rovinách jazykového systému. Jako hlavní cíl bylo stanoveno podání synchronního obrazu stavu českých nářečí v době šetření, jehož výsledkem se měl stát Český jazykový atlas. I po dokončení Českého jazykového atlasu stále probíhá dialektologický výzkum na území České republiky. Kromě studia tradičních nářečí se dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR zabývá také problematikou běžné mluvy ve městech i v pohraničí.
Jak se kdysi tvořily nářeční mapy?
Analýza a interpretace získaných záznamů dialektology
Překreslování a vizualizace analyzovaných dat do finální kartografické podoby
Český jazykový atlas
- Výsledek mapování nářečí
- 1 558 map a 1 578 komentářů
- 1., 2. a 3. díl – nářeční lexikální zásoba
- 4. díl – jevy morfologické
- 5. díl – jevy hláskoslovné a syntaktické, tvoření adverbií, výzkum městské mluvy, svazky izoglos
- Dodatky – 70 nahrávek (2 CD), rejstřík, …
- komplexní a komplikované kartografické dílo využívající jenom dvou barev!
Jak tvoříme nářeční mapy dnes?
Od původní mapy z Českého jazykového atlasu k dnešní mapě z Atlasu nářečí Českého jazyka
...od Českého jazykového atlasu k Atlasu nářečí českého jazyka
Digitalizace
Většina výzkumného obsahu byla uchovávana ve psané podobě nebo jednoduchých tabulkách. Pro potřeby dalšího zpracování prostřednictvým GIS bylo nutné data upravit to jednotné struktury, která následně vstupovala do procesu algoritmizace.
Algoritmizace
Ke zefektivnění procesu tvorby nářečných map byl vyvinut software ProMAP, který byl navržen tak, aby vytvořil ze vstupního CSV souboru prostorovou vrstvu obsahující konkrétní nářeční varianty daného slova pro všechny částí obcí ČR automaticky. Tento zásadní krok umožnil odproštění od výlučně manuální tvorby map k poloautomatické.
Vstupní data
Vzniklá prostorová vrstva je exportována do formátu GeoJSON, který je jednoduše zpracovatelný desktopovými i online GIS softwary.
Příprava k vizualizaci
Posledním krokem je přidání do atributové tabulky výskyt dubletních hodnot (dalších variant slov v jedné lokalitě), které generovaný GeoJSON neobsahuje. Po takovéto úpravě je datový soubor připraven k vizualizaci.
Kartografická evoluce nářečních map
Tvorba Atlasu nářečí českého jazyka v prostředí Arcgis Pro a Adobe Creative Cloud
Tvorba v arcgis pro s využitím balíčku
Příprava dat
Před samotnou tvorbou v softwaru Arcgis Pro je potřeba překonvertovat vstupní GeoJSON vrstvu pomocí nástroje JSON to Features. Tím se vykreslí daná vrstva a je možné s ní pracovat.
Druhým důležitým krokem je Join dubletních variant jednotlivých slov na základě společného ID konkrétní částí obce, díky čemu bude možné vykreslovat dublety.
Vizualizace variant
Jednotlivé varianty konkrétního slova se vizualizují pomocí Symbology - unique values, kde podle dané varianty zaznamenané v atributové tabulce je možné vykreslit výskyt slov.
Barvy jsou předem stanoveny v odsouhlaseném znakovém klíči mapy, které byly odsouhlasené dialektologmi. Podobné barvy vždy zobrazují podobné varianty slov. Rastr slouží ke zobrazení změny v konkrétním slově - buď v jeho základě nebo v koncovce.
Důležitým krokem je nastavení masky (masking) podle definovaného pohraničí, které nevstupovalo do výskumu.
Vizualizace dublet
Dublety se vizualizují na základě připojení (join) příslušného csv souboru dublet k vrstvě výzkumných lokalit na základě ID dané lokality.
Dle vytvořených atributů ("dubleta", "dubleta2", ...) se stanovuje pozive bodu vizualizujícího konkrétní varianty slova.
Barva výplně bodového symbolu vždy odpovídá stanovené barvě slova, ohraničení zas indikuje, jestli se jedná o dubletní nebo nedubletní variant.
Nastavení popisků
Navržené nářeční mapy obsahují několik úrovní popisků. Od úrovně popisující vybrané městské lokality až po popis areálů konkrétních variant slov v mapě.
S popisky je vždy pracováno po nastavení v grafice - tzn. jsou konvertovány do grafiky pomocí nástroje convert to graphics. Tím je zaručeno, že jsou plně editovatelné a uchovány v nové vrstvě.
Export do AIX
K finální tvorbě mapy bylo využito prostředí Adobe Illustrator s extenzí ArcGIS Maps for Adobe Creative Cloud. Díky jejímu využití je zaručená větší kompatibilita mezi projektem v ArcGIS Pro a nástroji Adobe, kde se vrstvy z GIS projektu promítnout stejně do vrstev v Adobe llustrator, co je výrazný progres.
K zachování této možnosti je nutno exportovat nastaveného layoutu v předem definovaném měřítku a velikosti stránky do formátu AIX.
Editace v Adobe Illustrator
Práce v grafickém softwaru je finální fázy přípravy mapy před následným exportem. Upravují se zde poslední nedostatky v umístění popisku, do-editovávají chyby v symbologii nebo ručně upravují vybrané prvky a aplikují efekty.
Následný výběr metody exportu závisí od finálního použití mapy. Pro námi volený export při použití v atlase bylo voleno uložení do nativního formátu AI, při zachování barevného profilu CMYK.
Import do Adobe Indesign
Každý z Atlasů nářečí českého jazyka byl sestavován v softwaru Adobe Indesign, který umožňuje využití široké škály nástrojů v knižní tvorbě.
Software sloužil k umísťování separátně vytvořených elementů atlasu (mapy, legendy, měřítka, textových polí, ...) do předem nastylovaného layoutu. Aktivní propojení s externími zdroji vstupních elementů zaručuje, že i po jejich úpravě se změny promítnou přímo v projektu.
Export
Poslední fází rozpracovaného projektu je export. K tiskovým účelům se používá formát PDF/X-1a:2001, který zaručuje zachování barevného profilu, zvolených fontů a vektorový zápis objektů při rozlišení 300 DPI.
Atlas, který si můžete prohlédnout níže, vznikl v době, která se zdá být pro publikaci tohoto typu velmi příhodná. Příhodná je z hlediska široké uživatelské veřejnosti, protože běžní uživatelé jazyka se stále velmi živě zajímají o problematiku nářečí a šířeji řečeno o všechny oblasti jazyka a jeho žánry, ve kterých se uplatňuje jiný než spisovný jazyk. „Jak se kde mluví“ je oblíbené konverzační téma na nejrůznějších společenských setkáních a bývá často spojeno s veselou diskusí o tom, odkud kdo pochází, jak se v místě jeho původu nebo bydliště mluví, jaké jazykové prostředky dotyčný nebo jeho blízcí používají apod. Příhodná je doba pro vydání atlasu také proto, že už dlouho pozorujeme postupné mizení nářečí, a tak jejich poznání a uchovávání poznatků o nich je rok od roku potřebnější a cennější z hlediska zachování kulturní a historické paměti národa. A konečně je tu důvod vědecký. Brněnští dialektologové z Ústavu pro jazyk český završili významnou fázi svých výzkumů už jedním ceněným dílem, Českým jazykovým atlasem, a svoje poznatky nyní mohou dále prohlubovat a prezentovat je ještě plastičtěji v moderní, interaktivní a prostorově neomezené elektronické formě.
K historii národa a jeho kulturnímu dědictví patří neodmyslitelně jazyk. Výsledky zkoumání jazyka přinášejí doklady o tom, jak lidé dříve nahlíželi na svět kolem sebe, jak smýšleli a žili.
Způsob života se za poslední desítky let výrazně proměnil a spolu s tím se postupně mění i vyjadřování. Některá nářeční slova, která byla ještě před půl stoletím součástí každodenní komunikace, jsou už zapomenuta, v gramatické rovině jsou nářeční hlásky a tvary nahrazovány nadnářečními či spisovnými a jejich existenci dokládají mnohdy už jen archivní materiály uložené v dialektologickém oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. Činnost dialektologického oddělení je od jeho vzniku v roce 1946 zaměřena právě na uchování nářečního bohatství, jeho archivování, zpracování a zprostředkování všem zájemcům o dialekty českého jazyka.
Ty, kteří si uvědomují, že nářečí je součástí jejich regionální identity a každodenního života a že je potřeba o ně pečovat a udržovat je, aby bylo uchováno také dalším pokolením, najdeme mezi zástupci všech generací. Patří k nim laičtí sběratelé nářečí, ale i studenti vysokých a středních škol, kteří díky studiu dialektů prohlubují nejen znalosti o své rodné řeči, ale i o historii svého kraje.
Pro zájemce o dřívější podobu našich nářečí a pro ty, kteří se chtějí na zachycení jejich současného stavu podílet i aktivně, je v rámci společného dialektologicko-geoinformatického projektu, dokumentujícího mizející nářeční jevy, vyvíjen komplex veřejně dostupných interaktivních nástrojů. S jejich pomocí vzniká mapová a multimediální prezentace vybraných nářečních jevů; výsledkem projektu bude mj. webový nářeční geoportál a dvě databáze. Nově vytvořené nástroje nejenže umožní zcela inovativním způsobem zpřístupnit výsledky dialektologických výzkumů Ústavu pro jazyk český, ale také výrazně zjednoduší práci s mnoharozměrnými nářečními gramatickými daty, a usnadní tak splnění naléhavého úkolu: zdokumentovat naše nářečí v jejich dnešní podobě.
Jedním z výsledků projektu je Atlas nářečí českého jazyka – krácení vokálů (Olomouc 2020), který přibližuje problematiku krácení samohlásek v našich nářečích novou formou. Atlas je jedinečný svým vizuálním stylem analytických a syntetických nářečních map v nově sestaveném znakovém klíči. Analytické mapy znázorňují krácení vokálů u 16 vybraných slov. Z těchto map byly na základě typizace a regionalizace sestaveny mapy syntetické: mapy 6 typů a 13 regionů krácení vokálů představují vyvrcholení společné dialektologicko-kartografické práce a přinášejí hodnotné dialektologické výsledky. Na tento atlas navazuje Atlas nářečí českého jazyka – instrumentál plurálu, jenž představuje na 39 analytických mapách nářeční formy instrumentálu plurálu vybraných slov a na dalších 6 mapách typy instrumentálu plurálu a regiony jejich rozšíření.
Na projektu spolupracují odborníci dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., v Brně a Katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Poskytovatelem podpory je Ministerstvo kultury v rámci programu NAKI II.
Podrobnější informace jsou dostupné na www.geoinformatics.upol.cz/app/nareci .
Atlas nářečí Českého jazyka
Atlas nářečí českého jazyka: krácení vokálů si můžete prohlédnout online pod následujícím odkazem:
Geoportál DiaMa
Mapová aplikace DiaMa umožňuje interaktivní vizualizaci forem nářečí pro vybraná slova. Nejprve vyberte požadované slovo z formuláře níže, čímž dojde k interaktivní vizualizaci do mapy. Mapu lze následně pomocí dotykové obrazovky libovolně přibližovat, oddalovat a posouvat. Po "kliknutí" na vybranou oblast (část obce) se zobrazí vyskakovací okno s informacemi.
DIAMA | Nářečí českého jazyka interaktivně
Zvuková mapa
Poslechněte si nahrávky z Archivu zvukových záznamů nářečních promluv, uloženého v dialektologickém oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR. Základ tohoto archivu tvoří nahrávky pořizované ve vybraných obcích během terénního výzkumu pro Český jazykový atlas v 60. a 70. letech 20. století. Tyto audiozáznamy (nahrané ještě na starých kotoučových magnetofonech) byly ve spolupráci s Českým rozhlasem převedeny do digitální podoby.
Nářečí online
Česká nářečí | Výstava 19. 9. 2022 - 19. 11. 2022