Denní motýli a neznámá Praha
Bílá místa v poznání motýlů Prahy
Během letošního léta probíhá na území hlavního města Prahy mapování denních motýlů. Cílem je zjistit, jaké druhy se zde dnes vyskytují.
Počet druhů denních motýlů na území Prahy
Bílá místa pražských motýlů
Po celé Evropě je v posledních desetiletích pozorován velký úbytek motýlů. Cílem plošné mapovací akce je zjistit, jaká je situace na území Prahy, odkud je z minulosti známý výskyt tří čtvrtin všech druhů denních motýlů České republiky. Výsledkem sběru dat pak bude atlas rozšíření denních motýlů Prahy .
Většina pražských motýlů žije na místech, která jsou chráněná jako přírodní památka nebo rezervace. Nejsou to ale jen tato zvláště chráněná území. V Praze je i mnoho parků a zahrad, městských trávníků a celkově zeleně. I takové zanedbané opuštěné brownfieldy jsou často místem s bohatým výskytem různých druhů rostlin a živočichů. Zajímavé z hlediska výskytu motýlů jsou také okrajové části Prahy nebo okolí Vltavy a menších pražských potoků. Zde všude mohou motýli být. Jen o nich třeba nevíme.
Pomozte proto zjistit, kde všude naši motýli v Praze žijí, a zaplňte na mapě bílá místa. Zkusit to můžete třeba v okolí svého bydliště, školy, parku nebo jiného místa, kam rádi chodíte. Za motýly můžete vyrazit i tam, kde jste nikdy nebyli.
Mapujte
Stačí si k tomu nainstalovat mobilní aplikaci BioLog a vyrazit do Prahy na průzkum. Svá pozorování tak můžete zadávat přímo na místě nebo po svém návratu přes webové rozhraní aplikace . Pozorované motýly ale vyfoťte. S fotografií totiž bude snazší jejich identifikace. Fotografii připojte k záznamu o pozorování, záznam uložte a přes aplikaci odešlete. Pokud nejste na motýly odborníky a nejste si s určením druhu jistí, pomůže právě fotka. Odeslané záznamy pozorování se do mapy promítnou druhý den od odeslání. Do BioLoga zadávejte jen druhy, které bezpečně poznáte a druhy, které se vám podařilo vyfotit.
Pomocí aplikace BioLog můžete zapisovat i všechny ostatní druhy živočichů, rostlin nebo hub, které znáte. Pozor ale na blízce příbuzné nebo podobné druhy, které mohou chybět i v řadě amatérských příruček. Pomůžete tak zaplnit další bílá místa naší biodiverzity . Skvělým druhem k pozorování a mapování je třeba i veverka obecná. Žije nejen v lesích, ale také v městských parcích. Když nám o ní dáte vědět, a do poznámky připíšete, jakou měla barvu (rezavá nebo tmavá), bude možné zjistit, jestli její barva nějak souvisí s nadmořskou výškou. Více informací o mapování veverky obecné se dozvíte ze storymapy ke kampani Na veverku s mobilem .
Proč je sběr údajů o výskytu druhů důležitý?
Všechna nálezová data, tedy záznamy o výskytu nejen motýlů, ale i ostatních živočichů, rostlin a hub, která jsou datovaná a mají určené místo nálezu, jsou potřebná pro výzkumy zaměřené na biologii a ekologii těchto druhů. Neobejde se bez nich druhová, ani územní ochrana. Možnost využití dat ze strany ochránců přírody a vědců závisí na kvalitě i množství získaných dat. Kromě toho hraje roli také jejich dostupnost, a to ideálně v jedné obsáhlé databázi.
K tomu všemu slouží Nálezová databáze ochrany přírody (ND OP). Spravuje ji Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR).
ND OP obsahuje data z projektů, publikací, průzkumů nebo jiných databází (například BioLib, Avif, eBird). Nálezovými daty přispívá i veřejnost. V současné době obsahuje ND OP více než 27 milionů záznamů o výskytu druhů na území České republiky.
Jak se bílá místa pražských motýlů vybírají?
Na čtvercových mapovacích polích o přibližné velikosti 1,25x 1,25 km (pole síťového mapování 3. řádu) se hodnotí počet přesně lokalizovaných záznamů výskytu druhů denních motýlů. Pokud v daném poli žádný záznam neexistuje, je takové pole označeno jako bílé místo.
