Letem měnícím se světem

Mapa s příběhem k výstavě Měnící se svět

Jen málokteré období v dějinách lidstva se neslo ve znamení takového množství změn jako epocha posledních mezolitických lovců a sběračů a prvních neolitických zemědělců. Jedná se o dobu, která začala zhruba 10 tisíc let př. n. l. a trvala celých dalších pět tisíciletí. Za tu dobu se proměnilo téměř vše, od klimatu a přírodního prostředí přes vlastní lidskou kulturu až po částečnou obměnu obyvatelstva Evropy. Představme si nyní, alespoň v rychlosti, tento měnící se svět, o kterém se více dozvíte na naší výstavě…

Měnící se svět

01 / 05

Konec doby ledové

Mezolit je spojený s počátkem holocénu v době před asi 12 tisíci lety. Tehdy dochází k velkým klimatickým změnám, zejména oteplení a zvlhčení podnebí. S tím souvisí i tání velkých ledovců, které se v době ledové nacházely hned na několika místech v Evropě.

Podoba kontinentu

Překotné klimatické změny spojené se začátkem holocénu značně ovlivnily reliéf nejenom řady menších oblastí, ale také celé Evropy. Některá dnešní moře byla svého času pevninou, kde žily lovecké populace. Naopak místa, kam lze dnes bez problémů vstoupit suchou nohou byla pod hladinou různých jezer a řek.

Fauna

Na všechny změny spojené s koncem doby ledové samozřejmě reagovala i zvířata a rostliny. Nastává tak velká proměna celého životního prostředí tehdejších lidí. Z Evropy zcela nebo ve velkém mizí fauna spojená s předchozí dobou ledovou. Naopak ji nahrazují zvířata, která jsou běžná i v současnosti. Přesto bychom i zde našli několik druhů, které byly ještě v pravěku nebo i mladších obdobích na našem území vyhubeny – například pratura nebo zubra.

Lidé

I lidé se museli přizpůsobit všem nástrahám měnícího se světa. O jejich životě máme nejvíce poznatků skrze předměty, které po těchto lovcích zůstaly – hovoříme tedy o artefaktech. Ty mohou obsahovat celou řadu poznatků, které nemusí být na první pohled čitelné. Například z prostých kamenných nástrojů je možné vyčíst, kam všude sahaly kontakty východočeských mezolitických lovců.

Další změna na obzoru!

Podobně jako v Evropě, nastávají rozsáhlé změny způsobené koncem doby ledové i na jiných místech. Na Předním východě lidé domestikují hospodářská zvířata a začínají praktikovat zemědělství. Dávají tak vzniknout období nazývanému neolit. Éra lovců tak pomalu končí…

Mapa významných evropských lokalit mezolitu

01 / 09

Český ráj

Archeologicky nesmírně důležitý region. Právě zde se nachází značná koncentrace tábořišť mezolitických lovců. Ti zde přebývali pod místními skalními převisy a pozůstatky po nich jsou dodnes dobře zachovány pro archeologický výzkum.

Autor fotografie: Petr Šída

Holmegaard

Z této dánské lokality pochází unikátní nález. Archeologům se zde totiž podařilo objevit hned několik dřevěných mezolitických luků starých okolo 9000 let. Zbraně byly vyhotoveny z jilmového dřeva a jejich délka činí okolo 160 cm.

Kunda-Lammasmägi

Významné estonské naleziště, které bylo v období mezolitu tábořištěm rybářů na ostrově uprostřed dnes již neexistujícího jezera. O tom, že hlavním způsobem obživy tehdejších obyvatel bylo rybářství, svědčí zejména bohatá kolekce kostěných harpun, která tuto lokalitu proslavila.

Lepenski Vir

Srbské naleziště ležící na řece Dunaji je dalším evropským unikátem. Během mezolitu se zde nacházelo rozsáhlé a opakovaně obývané tábořiště lovců, sběračů a rybářů. Velkou vzácností jsou dochované půdorysy domů, v nichž tito lidé žili. Ty totiž ukazují na poměrně stálé osídlení, což je u loveckých společností poměrně neobvyklé.

Star Carr

Další tábořiště mezolitických lovců, tentokráte z druhého konce Evropy. Lokalita Star Carr se nachází v Anglii a její stáří se pohybuje okolo 11 tisíc let. Tehdy se nacházela na břehu velkého jezera, které místní lidé využívali ke své obživě. Přírodní podmínky zajistily, že se archeologům do dnešní doby zachovaly artefakty z jinak poměrně vzácných materiálů, zejména ze dřeva.

Téviec

Mezolitické pohřebiště na jednom z ostrovů na západ od francouzského pobřeží. Mrtví zde byli pohřbíváni před více než 6,5 tisíciletími.

Co tuto lokalitu činí ještě zajímavější, jsou doklady násilí na pohřbených.

Typickým příkladem je ženský dvojhrob. Obě mladé ženy sice byly dochovány v jámě, která byla obložena jelením parožím a různými mušličkami a nebožky měly rovněž okolo krků náhrdelníky z mušlí, nicméně obě zemřely velice násilnou smrtí. Na jejich kostech a zejména potom na lebkách se nacházelo několik poranění způsobených řadou tupých i ostrých úderů, přičemž řada z nich nebyla slučitelná se životem. Jedna ze zemřelých měla dokonce hlavu prostřelenou šípem.

Vedbaek

Další naleziště s hroby lovců a sběračů se nachází v Dánsku a je staré více než 7 tisíc let. Několik zde pohřebených jedinců, konkrétně mužů, obdrželo jako výbavu do posmrtného života jelení paroží. To jim bylo složeno buď pod hlavu, nebo ramena a zemřelí tak spočinuli na něm. Přesný důvod tohoto počínání samozřejmě není znám, nicméně často se u takto pohřebných jedinců uvažuje o jejich roli v tehdejší společnosti na místě šamana.

Zamostje

Tábořiště mezolitických rybářů z období před více než 6,5 tisíci lety se nachází na západě Ruska. Podobně jako na jiných nalezištích v této části Evropy se i zde podařilo objevit velké množství archeologických nálezů spojených s rybolovem. Za všechny je možné uvést zejména zajímavou kolekci malých rybářských háčků vyhotovených ze zvířecích kostí.

Zvejnieki

Rozsáhlé pohřebiště, na němž docházelo k pohřbívání zemřelých od mezolitu až po dobu bronzovou se nachází v Lotyšsku. Hroby mezolitických lovců tak představují jen část zdejších objevů, nicméně právě pro toto období je lokalita klíčová. Pochovaní lovci byli na poslední cestu vybavováni celou řadou artefaktů, přičemž velkou část z nich tvořily různé kostěné předměty stylizované do podoby losí hlavy.

A co východní Čechy?

I v našem regionu jsou archeologické pozůstatky po mezolitických lovcích, sběračích a rybářích, kteří zde žili přibližně v době mezi 10 a 5,5 tisíci let před naším letopočtem. Sice zde nenacházíme mezolitické hroby nebo artefakty ze dřeva, nicméně i východočeské nálezy stojí za zájem. Představme si výběr tří klíčových lokalit.

Hřibojedy

Naleziště známé od přelomu 60. a 70. let 20. století, které bylo roku 1978 i archeologicky zkoumáno. Pochází odsud bohatá kolekce několika set kusů kamenných artefaktů odrážejících veškeré činnosti tehdejších lidí – výrobu kamenných nástrojů, lov i zpracování různých materiálů. Podle rozptylu a četnosti artefaktů se zdá, že místo bylo jednorázovým, ale sezonně dlouhodoběji osídleným tábořištěm, kde mezolitičtí lidé sídlili spíše v mladší fázi období (cca po 7000 př. n. l.).

Vlčkov

Naleziště je známé již od 90. let minulého století a k jeho archeologickému výzkumu došlo v roce 2001 a poté roku 2011. Pochází odsud jedna z nejčetnějších kolekcí mezolitických kamenných artefaktů v celých východních Čechách – více než 3000 kusů. Velká část zdejších nálezů dokládá výrobu kamenných nástrojů mezolitickými lovci přímo v této lokalitě. Zajímavé jsou zdejší mikrolity, tedy miniaturní kusy kamene opracované do podoby nástroje, v tomto případě hrotů.

Český ráj

V tomto případě se nejedná o jedinou lokalitu, ale o celou oblast. V celém Českém ráji se nachází několik desítek tábořišť. Jejich výzkum probíhá v podstatě již od konce druhé světové války, nicméně intenzivnější bádání zde započalo po roce 2013 a pokračuje i v současnosti. Díky zachovalosti zdejších archeologických situací a také územnímu rozsahu celé oblasti jsou zde zastoupeny všechny možné druhy tábořišť tehdejších lidí napříč celým mezolitem. Hovoříme tak o krátkodobých, jednorázových stanicích, ale také o stálejších táborech.

Přijdete na výstavu?

Abychom vás ještě více nalákali na naši výstavu o posledních lovcích, níže si můžete prohlédnout 3D model mezolitického obydlí ze srbské lokality Lepenski Vir. Ten vznikl přímo pro potřeby naší výstavy „Měnící se svět“, kde ho samozřejmě také naleznete. A vyjma něj i několik dalších. Dorazíte?