Vrchlabí - Hohenelbe

Protektorátní architektura ve Vrchlabí

Miloš Hořejš

Ve Vrchlabí došlo k sociální výstavbě již krátce po připojení města k Třetí říši. Stavělo se na pěti lokalitách, a i když bylo použito typizovaných staveb nesoucích prvky prosazovaného heimatstilu, každá kolonie se vyznačuje jinými typy domů. Jako první byla vystavěna kolonie rozložená kolem dnešních ulic Ludvíka Svobody a Petra Bezruče. Jednalo se devět jednopodlažních samostatně stojících domů. Další kolonie třech samostatně stojících patrových domů vznikla na jižním okraji města podél dnešní ulice Jana Švermy a Dělnická. Kolonie přízemních domů s obytným podkrovím vznikla podél ulic Kolonie a Na Kopci. Čtvrtá rozsáhlá kolonie montovaných domů pro pracovníky firmy Lorenz vznikla v Hořejším Vrchlabí a poslední rozsáhlá dělnická kolonie montovaných dřevěných dvojdomků nazývaná místními dodnes příznačně Berlín vznikla kolem roku 1943 v dnešní Luční ulici.

obytná kolonie

ulice Ludvíka Svobody (č. p. 811, 815, 816, 817, 818, 819) a domy v ulici Petra Bezruče (č. p. 812, 813 a 814)

Jedná se o kolonii domů situovaných v ulicích nesoucích dnes jména Ludvíka Svobody a Petra Bezruče Ludvíka Svobody (č. p. 811, 815, 816, 817, 818, 819) a domy v ulici Petra Bezruče (č. p. 812, 813 a 814). Domy jsou postaveny v nacisty prosazovaném heimatstilu. Jednopodlažní samostatně stojící skupina osmy domů se vyznačují vysokou stanovou střechou a pravidelným rytmem pěti okenních os. Na střechách je pro osvětlení obytných podkrovních prostor použito průběžného vikýře. Výrazně rustikální charakter je podtržen odkazy na venkovské stavitelství v podobě lamelových dřevěných okenic (použity pouze v přízemí), štítů domu několika typů hledající inspiraci v lomenicích horských pohraničních oblastí Trutnovska, Broumovsko či Orlických hor. Domy mají dřevem podbité a zdobnými trámy podepřené korunní římsy a rustikální vzezření pomáhají i dodnes na většině domů zachované probarvené hrubě strukturované a proškrabávané omítky. Centrální vstup je lemovaný lizénami, domy jsou opatřeny kamennou podezdívkou. Na každém patře se nacházejí vždy dva symetricky rozložené většinou třípokojové byty s kuchyní, koupelnou a WC. K domu č. p. 811 v ulice Ludvíka Svobody je dochováno několik německy psaných dokumentů z roku 1939–1944, ze kterých nelze požadované informace zjistit, že první stavební povolení bylo vydáno již v roce 1939, další stavební povolení (Bauschein) pro 3 domy s možností bydlení pro 4 rodiny v každém z nich bylo vystaveno 2. srpna 1940. Jednalo se o č. p. 811, 812 a 813 které byly dokončeny v září 1940. Další stavební povolení bylo pro 2 domy s možností bydlení pro 4 rodiny vystaveno 7. května 1942. Stavbu provádělo družstvo Reichsbahn Siedlungsgesellschaft Schlesien in Breslau/Osídlovací společnost Říšských drah ve Slezsku se sídlem ve Vratislavi. Pod plány č. p. 815 z roku 1940 a 1943 je označen jako stavebník družstvo Heimstätte Sudetenland, Treuhandstelle für Wohnungs und Kleinsiedlungswesen G.m.b.H. - Organ der Statlichen Wohnungspolitik, Hauptgeschäftsstelle Reichenberg. U domů č. p. 813 č. p. 814 v ulici Petra Bezruče je na plánech jako stavitel vyznačeno družstvo Heimstätte Sudetenland. Jednalo se o jedno z družstev (často se na severu Čech objevuje i Neue Heimat z Liberce), které si vzalo za úkol podporu výstavby pro německé soukmenovce v Říšské župě Sudety, ale i v Protektorátu Čechy a Morava . Mezi družstvy panovala v mezích možností i mírná rivalita, proto je zajímavá účast - Siedlungsgesellschaft Schlesien in Breslau u č. p. 811.

  • Městský úřad Vrchlabí, stavební spisy jednotlých č. p.

obytná kolonie "Berlín"

Luční ulice č. p. 345–360

V Luční ulici č. p. 345–360 se nachází rozsáhlá kolonie montovaných dřevěných dvojdomků nazývaná místními Berlín. Když nacistické Německo mobilizovalo veškerý svůj průmyslový potenciál pro válečné potřeby, došlo i na nevyužité továrny ve Vrchlabí. Volné kapacity byl zejména ve skomírající Rotterově firmě v Hořejším Vrchlabí a pak ve zkrachovalé přádelně lnu firmy Jerie. Právě zde zahájil říšský podnik Stolzenberg výrobu součástek pro letecký průmysl. Volné pracovní síly ve městě brzo došly, takže byli do výroby zařazeni. Pro práci byli vedle místních zaměstnanců využíváni zejména váleční zajatci, ale na kvalifikovaná a vedoucí pracovní místa bylo třeba přivést odborníky, pro které bylo nutno zajistit ubytování. Proto byla zahájena výstavba zcela nového sídliště. Plány pocházejí z roku 1942 a šlo o typové domky vystavěné družstvem Neue Heimat z Liberce. Stavbu posléze převzal přímo stavební úřad Luftwaffe ve Vratislavi, pro níž firma Stolzenberg pracovala. Pod projektem je podepsán architekt Windisch. Domy se měly vystavět na původně lesní půdě, náležející hraběti Jaromíru Czernin-Morzinovi, jehož velkostatek Vrchlabí se nacházel pod vnucenou správou nacisty ovládaného pozemkového úřadu (Bodenamt). Celkový záměr počítal výstavbou 90 bytových jednotek ve 45 dvojdomcích. Realizována byla však jen první ze tří etap, tedy 10 dvojdomků a 2 slepé přístupové cesty odbočující z Luční ulice. Ty měly být následně protaženy k domům další etapy. Domky mají zděný suterén, ve kterém se nacházel sklep. Přízemí již tvořila lehká dřevěná konstrukce s vloženou izolací a vnějším pláštěm z tmavě natřených prken a latí, který dával celé kolonii typický vzhled. V přízemí se nacházela vstupní síň, toaleta, koupelna, kuchyň a ložnice. V podkroví pak další tři místnosti, z nichž dvě šlo obývat i v zimě. Zděné byly pouze komíny a dělící příčka dvojdomku. Na svou dobu poskytovaly domky poměrně služné bydlení. Po válce zůstaly domky v majetku podniku Zbrojovka, Nářadí či TOS Vrchlabí, které provozovaly výrobu v někdejší firmě Stolzenberg. Postupně byly domky odprodávány do soukromých rukou. Od 60. let je tak jejich noví majitelé začali doplňovat vchodovými verandami a zejména garážemi, které jen částečně stírají původní jednotu celého sídliště.

  • LOUDA, Jiří: Proč Berlín?; in: Puls, Časopis města Vrchlabí, 3 (březen)/ 2015, s. 24

obytná kolonie

ulice Jana Švermy čp. 187, 189 a Dělnické č. p. 188

Jednopodlažní řadové samostatně stojící domy čp. 187, 188 a 189 v dnešní ulici Jana Švermy. Domy jsou postaveny v nacisty prosazovaném heimatstilu s vysokou stanovou střechou a pravidelným rytmem pěti okenních os. Na střechách s dodnes dochovanou původní pálenou střešními taškou, je v ose vchodu umístěn vikýř. Rustikální charakter je podtržen dodnes dochovanými probarvenými hrubě strukturovanými a proškrabávané omítky. Odkazem na venkovské stavitelství jsou i kamenné podezdívky z neopracovaného kamene. Centrální vstupy byly lemovány lizénami. Domy jsou podsklepené a vstupy a schodiště do sklepa jsou opatřené kovaným zábradlím. Na každém z pater jsou dvě třípokojové bytové jednotky s kuchyní, koupelnou a WC.

obytná kolonie Na Kopci

ulice Kolonie a Na Kopci

Soubor dnes již značně pozměněných přízemních domů s obytným podkrovím s lomenicovým štítem pravděpodobně se čtyřmi okenními osami s dělenými okny.

Hořejší Vrchlabí

Rozsáhlý komplex čp. 354–416 montovaných domů pro pracovníky firmy Lorenz v Herlíkovicích