ÚS MOČB - analýza - rozvoj
rozvojový potenciál
ROZVOJOVÝ POTENCIÁL
Analýza území je rozdělena do tří tematických částí. Jednotlivá téma jsou zpracována pomocí jednoduchých schémat zachycujících problematiku:
- historického vývoje aglomerace
- současného stavu v území z hlediska zástavby a známého rozvojového potenciálu
- současného stavu dopravy a známého plánovaného rozvoje
HISTORICKÝ VÝVOJ AGLOMERACE
1265 - založení královského města na soutoku řek Vltavy a Malše
OBDOBÍ STŘEDOVĚKU – 17.STOLETÍ
- urbanizace předměstské zóny na severu města – „Staré město“
- nejdříve v okolí měšťanské dvory zejména na východním a jihovýchodním předměstí
- později vlivem města – vznik specifické a typicky středověké sídelní struktury zemědělského zázemí (tzv. dvorcové vsi)
PRVNÍ POLOVINA 19. STOLETÍ
- 1825 - definitivní rozhodnutí o zrušení hradeb
- vznik parkového pásu se silnicí propojující císařské silnice
- vyvedení přímé Rudolfovské třídy
- koněspřežní železnice 1825–1832
- vltavská plavba
PRVNÍ POLOVINA 19. STOLETÍ
- vybudování železnice
- počátky rozvoje průmyslu
- příliv obyvatel z venkova
- mezi vnitřním městem a nádražím prostor pro rozvoj předměstí
DRUHÁ POLOVINA 19. STOLETÍ - PRVNÍ POLOVINA 20. STOLETÍ
- rozvoj průmyslu, vznik nových továren
- příliv obyvatel
- zastavění území mezi centrem a nádražím
- postupný rozvoj zástavby předměstí
- propojení s Rožnovem
- okolní obce – rozrůstání rodinnou často vilovou zástavbou
- lze pojmenovat jako první suburbanizace
PROSTOR PŘED VLAKOVÝM NÁDRAŽÍM
50. - 70. LÉTA 20. STOLETÍ
- vznik vojenského letiště Plané
- rozvoj těžkého průmyslu – vznik nových průmyslových obvodů
- obytná výstavba soustředěna hlavně do intravilánu, v menší míře rodinná zástavba na okrajích aglomerace
- významné dopravní stavby, nové mosty, přesun železniční trati na Plzeň severněji
- vznik sportovišť a parku Stromovka „za řekou“ – první rozvoj města tímto směrem
STROMOVKA
KONEC 20. STOLETÍ
- zahájení výstavby Temelína – impulz k výstavbě sídlišť na levém břehu Vltavy – zapojení levobřežního území do souvislé aglomerace – historické centrum ve středu aglomerace
- 90. léta počátek rozvoje zástavby v okrajových polohách aglomerace – např. Srubec, České Vrbné, Staré Hodějovice
POHLED NA SÍDLIŠTĚ ŠUMAVU, MÁJ, VLTAVU
KONEC 20. STOLETÍ
- rozvoj na okraji aglomerace, rozvoj Včelné – postupné propojení
KONEC 20. STOLETÍ
2. rozvoj na okraji aglomerace – průmyslové areály Suchomel, obchodní zóna České Vrbné
KONEC 20. STOLETÍ
3. rozvoj na okraji aglomerace – Stromovka, rozvoj Litvínovic
KONEC 20. STOLETÍ
4. rozvoj Srubec, Stará Pohůrka
KONEC 20. STOLETÍ
5. rozvoj Adamov, Rudolfov
SOUČASNÝ STAV V ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZÁSTAVBY A ZNÁMÝ ROZVOJOVÝ POTENCIÁL
České Budějovice byly založeny jako královské město, jehož význam stoupal a ovlivňoval i okolní území. Nyní je statutární město České Budějovice metropolí Jihočeského kraje a jeho významný vliv na okolní území přetrvává. Vazbu na město vytváří zejména široká nabídka zaměstnání, občanské vybavenosti ve všech oblastech. Přírodní prostředí v okolí je potenciálem pro rekreaci obyvatel metropole.
Rozvoj jednotlivých oblastí ovlivňuje více vzájemně provázaných a vzájemně se ovlivňujících faktorů. Prvním faktorem je nabídka zaměstnání, která vyvolává rozvoj bydlení, a naopak potenciál pracovní síly podporuje rozvoj pracovních příležitostí. Dalším faktorem je nabídka občanské vybavenosti. Obecně platí, že větší koncentrace obyvatelstva umožňuje širší škálu i vyšší kvalitu občanské vybavenosti ve všech jejích oblastech. Naproti uvedeným pozitivům ale vyvolává vyšší hustotu zástavby a ztrátu přírodního prostředí. Zásadním faktorem, pokud se jedná o dosah vlivu, je otázka dostupnosti. Na základě uvedených faktorů bylo pro potřeby této studie bylo vytipováno území s největším vlivem a velmi úzkou vazbou – JÁDROVÉ ÚZEMÍ a území s vazbami volnějšími – ŠIRŠÍ ÚZEMÍ.
SCHÉMA 1
Aktuální stav využívání území – zástavba, krajinné prostředí
Ze zjednodušené mapy (CORINE Land Cover, 2020) v rozsahu ŠIRŠÍHO ÚZEMÍ je patrné rozmístění sídel, respektive zástavby. Zřejmá je největší koncentrace zástavby v metropoli. Dále potom v obcích s dobrou dostupností do metropole – v nejbližších obcích nacházejících se v JÁDROVÉM ÚZEMÍ a v obcích na dopravních tazích. Jelikož pro posouzení dostupnosti hraje významnou roli časové hledisko byl vyhodnocen okruh dosahu pro vybrané významné cíle v Českých Budějovicích do 20 a 30 min.
SCHÉMA 2
Dojížďka za prací – významná vazba na metropoli
SCHÉMA 3
Dojížďka nemocnice – 20 a 30 min.
SCHÉMA 4
Dojížďka Bosch – 20 a 30 min.
SCHÉMA 5
Dojížďka Globus – 20 a 30 min.
ROZVOJOVÝ POTENCIÁL
Pro účely této studie byl prověřen rozvojový potenciál dotčených obcí dle ploch zahrnutých do jejich územních plánů. Schémata poskytují základní přehled o množství (výměře) navržených rozvojových ploch v jednotlivých obcích na území prověřované oblasti. Rozvojový potenciál byl zjišťován pro čtyři základní oblasti.
Rozvoj samotných Českých Budějovic byl historicky ovlivněn přírodní bariérou řek Vltavy a Malše, technickou bariérou železnice a nově nyní přibývá dálnice. Všechny tyto bariéry se vyskytují v severojižním směru. Tyto bariery byly rozrůstáním města překonány a přímo dalšímu rozvoji nebrání. Nicméně způsobují komplikace zejména v dopravě, jelikož je možno je omezeně překonávat pouze v konkrétních místech – mosty, podjezdy. Významné dopravní trasy zároveň jsou, a vždy byly, významnými zdroji energie a impulsem k dalšímu rozvoji aglomerace.
BYDLENÍ
Ze schématického znázornění je zřejmé, že největší množství rozvojových ploch pro bydlení je v obcích v blízkosti Českých Budějovic nebo vzdálenějších s dobrým dopravním napojením, kde se projevuje zájem bydlení „mimo město“ Tato poloha umožňuje využívat veškerý potenciál metropole, ale nárůst obyvatel v těchto oblastech přináší veškeré problémy spojeny se suburbanizací. Nejvýznamnější jsou nároky kladené na dopravní infrastrukturu. Další významný rozvojový potenciál je zaznamenán u obcí (měst) od metropole vzdálenějších, ale s možností zaměstnání v místě, dojížďkou do Českých Budějovic nebo jiného většího města, nabídkou základní občanské vybavenosti, zejména mateřské, základní školy, obchodů, lékaře.
OBČANSKÁ VYBAVENOST
Z dalšího schématu je patrné, že není navrhováno velké množství rozvojových ploch pro občanské vybavení. Všechny tyto rozvojové plochy mají potenciál zajištění občanské vybavenosti pro samotná sídla, tak i pro metropoli, a to díky jejich dobré dopravní dostupnosti z Českých Budějovic. V územních plánech není charakter občanské vybavenosti, pro kterou jsou plochy navrženy konkretizován. Nabízí tedy širokou možnost využití.
REKREACE
Dále je ze schématického znázornění zřejmé, že plochy pro rekreaci významného plošného rozsahu nejsou navrhovány. Obvykle jsou navrhovány plochy lokálního významu pro tu kterou obec.
Nicméně území má díky svému výrazně přírodnímu prostředí významný rekreační potenciál. Právě z důvodu vazby na krajinu je jeho analýza zahrnuta do části věnované přírodnímu a rekreačnímu potenciálu.
VÝROBA A SKLADOVÁNÍ
Dále je ze schématického znázornění zřejmé, že s výjimkou Temelína a Dřítně jsou rozvojové plochy pro výrobu a skladování významného rozsahu navrhovány u kapacitních dopravních cest. Jaderná elektrárna Temelín, resp. společnosti podílející se na jejím provozu, je historicky velmi významným zaměstnavatelem v neposlední řadě také pro občany metropole. V územních plánech není většinou konkretizováno, zda jsou plochy navrženy pro výrobu nebo skladování.
Z hlediska dopadů do území se ale jedná o značný rozdíl.
V této oblasti jsou známa konkrétní území s významným potenciálem – letiště České Budějovice, asanační plochy Mydlovary a Vráto, teplárna Vráto (zařízení na energetické využití odpadu ZEVO Vráto).
