Nové rozvodnice ČR

Plocha povodí patří podle normy ČSN 75 1400 mezi standardní hydrologické údaje a je zároveň nezbytným a základním vstupním údajem při odvozování dalších standardních i nestandardních hydrologických údajů (např. N-letých nebo M-denní průtoků). Podle vyhlášky 252/2013 Sb. má za povinnost evidovat plochy povodí a jejich identifikátor Český hydrometeorologický ústav.

Při aktualizaci rozvodnic byl použit zejména digitální model reliéfu 5. generace (DMR5G) a vodní toky ZABAGED zpřesněné pomocí leteckého laserového skenování (zdrojem dat je Zeměměřický úřad). Mimo to byly využívány další datové zdroje, např. letecké snímky či základní mapa 1:10 000 přes ArcGIS Server ČUZK. Struktura vodních toků byla přebírána z datových sad vodních toků DIBAVOD a CEVT.

Současně jsou při aktualizaci rozvodnic zohledňovány a průběžně zapracovávány výsledky harmonizace vodních toků řešené v rámci projektu Rozvoj ISVS Voda pod patronací ministerstva zemědělství (MZe), kde je ČHMÚ zapojen jako jedna ze spolupracujících organizací.

• Využití platformy ArcGIS společnosti ESRI
• Oracle databáze s SDE nadstavbou pro možnost sdílené editace a multiuživatelského přístupu
• ArcGIS Enterprise Standard pro poskytování a sdílení podkladových dat uložených v Oracle databázi
• Desktopová aplikace ArcGIS Pro Advanced pro správu a editaci datové sady rozvodnic (a dalších vrstev)

Základní editace/aktualizace rozvodnic probíhala prostřednictvím desktopové aplikace ArcGIS Pro licence Advanced na odděleních hydrologie sedmi poboček ČHMÚ (viz obr. vlevo), a také v centru na oddělení povrchových vod. V Oracle databázi byla uložena a prostřednictvím Portálu ArcGIS Serveru sdílena veškerá potřebná podkladová data. Využívání podkladových dat prostřednictvím relační databáze a ArcGIS Enterprise zajišťovalo aktuálnost a jednotnost dat napříč jednotlivými zpracovateli.

Hydrologické rastrové analýzy (nástroje) využívají digitálního modelu reliéfu (v našem případě DMR5G) pro výpočet a stanovení hydrologických prvků povodí - říční sítě a rozvodnic.Tyto nástroje byly zakomponovány do programového rozšíření ArcGIS Pro (Toolbox s názvem "HydroDEM"). Při aktualizaci rozvodnic posloužily nástroje hydrologických analýz ke zpřesnění vedení rozvodnice hlavně v nížinných oblastech.

Během aktualizace rozvodnic bylo kategorizováno a jednotně řešeno podzemní vedení páteřních vodních toků, což může způsobit, že část území nad podzemní částí toku může být odvodňována do jiného povodí.

V Praze a okolí byly rozvodnice aktualizovány s využitím informací o kanalizační síti, které poskytla Pražská vodohospodářská společnost a. s. (PVS). Rozvodnice na území Prahy a nejbližšího okolí tak nemusejí plně odpovídat orografii daného území, ale spíše odvodňovaným plochám hydraulického srážkoodtokového modelu kanalizační sítě (obr. vlevo). Centrální část Prahy je odvodňována kmenovými stokami na ústřední čistírnu odpadních vod (obr. vpravo).

Oblasti hnědouhelných lomů podkrušnohorské pánve byly v nových rozvodnicích vymezeny jako bezodtoké oblasti s kvantitativním stanovením převodů vody do okolních přirozených recipientů. Jedná se o významná bezodtoká území lomů Jiří, Nástup, Vršany, ČSA, Bílina a jezera Medard, kde se plocha, kterou zabírají těžební jámy, nezapočítává do celkové plochy povodí Ohře, resp. Labe v rozvodnicích povodí 1., 2. a 3. řádu. V rozvodnicích povodí 4. řádu mají tyto plochy přiřazený odlišný atribut ČHP pro následující povodí s hodnotou 8-88-88-8888 (stejným způsobem jsou označená povodí, která nemají recipient z důvodu odtoku do zahraničí, zde je přiřazen atribut 9-99-99-9999). Popis atributů povodí všech řádů je k dispozici  zde .

Česká republika jakožto „střecha Evropy“ odvádí převážnou část povrchové vody říční sítí z ČR směrem do zahraničí. Jsou ale případy, kdy je část území odvodňována ze zahraničí (např. horní úsek Ohře, Lužnice, Dyje nebo Olše) anebo je na území ČR jen malá část zahraničního povodí (týká se všech hraničních povodí s Polskem, Německem, Rakouskem i Slovenskem). Zde bylo napojení rozvodnic řešeno ve spolupráci se zahraničními partnery.

Ve výsledku se podařilo získat rozvodnice od všech okolních států, ovšem s různou podrobností a aktuálností. To bylo závislé na tom, v jakém stádiu zpracování byly jednotlivé státy s aktualizací digitálního modelu reliéfu na svém území. Napojení našich rozvodnic na hranicích bylo provedeno s ohledem na to, aby bylo co nejvíce zachováno poskytnuté zahraniční vedení rozvodnice a zároveň aby rozvodnice na české straně odpovídaly DMR5G.

Společně se zveřejněním nových rozvodnic byl spuštěn webový portál, kde je možné si rozvodnice prohlížet v mapové aplikaci nebo si je stáhnout v rozličných formátech (shapefile, geojson, geopackage) a souřadnicových systémech. Na portálu jsou k dispozici také další geoprostorová data povinně zveřejňovaná na základě vyhlášky 252/2013 Sb. (Vyhláška o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy).

Český hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 2050/17, Praha 4 - Komořany, 143 06

e-mail: radovan.tyl@chmi.cz