Územní studie Svinov - Polská, Mongolská
Úvod
O projektu
Nezastavěná plocha o rozloze 23 ha mezi V. stavebním obvodem Poruby a zástavbou rodinných domů ve Svinově je vnitřní prostorová rezerva města uvnitř jednoho ze tří obytných center Ostravy, která je dle územního plánu určena pro výstavbu rodinných a bytových domů. Zastavěním takto rozsáhlého území vznikne nová obytná lokalita s novými obyvateli a novými nároky na dopravní a technickou infrastrukturu. Aby se však takto velké území stalo vitálním, obytným a udržitelným místem pro život a dobře navazovalo na své okolí, potřebuje před návrhem samotných domů, nastavit pravidla a podmínky pro novou zástavbu, uliční prostranství i správné navázání na své okolí. Nastavení těchto pravidel pro území jako celek je urbanistický úkol, zpracovaný v této územní studii.
Velká část tohoto území je v majetku města, které potřebuje podklad pro rozhodování o rozvoji této lokality v jednotlivých krocích. Na pozemcích v soukromém vlastnictví jsou již nyní zpracovávány záměry vzniku nové zástavby v různých fázích rozpracovanosti. Všichni významní aktéři v území byli zahrnuti do procesu zpracování studie.
Zadání
Magistrát města Ostravy rozhodl o pořízení územní studie č. 22/IV - 02/2021 Svinov-Polská, Mongolská. Tato studie byla zpracovávána na základě § 30 zákona 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „stavební zákon“.
Územní studie stanoví zásady komplexního prostorového řešení nové zástavby při respektování funkční a prostorové regulace stanovené platným Územním plánem Ostravy. Územní studie prověří a konkretizuje podmínky využití této plochy v souladu s cíli a úkoly územního plánování.
Územní studie vyřeší napojení dané lokality na dopravní a technickou infrastrukturu. Umístění a budoucí provoz nových objektů v této lokalitě musí zohlednit stávající způsob využití okolních ploch.
Rozsah řešeného území odpovídá požadavkům na logické urbanistické řešení dosud nezastavěného území, které je primárně ve vlastnictví města. Zároveň územní studie nahrazuje tři registrované územní studie. Podle těchto územních studií jsou již připravovány a schváleny některé záměry, proto studie s větší podrobností řeší především plochy v severozápadní části nezastavěného území.
Cílem je vytvořit podmínky pro vznik tzv. města krátkých vzdáleností s kvalitním a atraktivním bydlením, najít vhodnou strukturu a logické dopravní napojení v širším území, navrhnout kvalitní a přiměřená veřejná prostranství pro nové i stávající obyvatele, určit regulaci zástavby, tak aby byla zajištěna přiměřená hustota obyvatelstva.
Smysl a cíle
Územní studie je dokument, který ověřuje a zpřesňuje možnosti a podmínky změn v území. V praxi to znamená, že se územní studie pořizuje pro ta území, která jsou příliš velká nebo složitá. Bez koncepčního návrhu, který by postihl celek, zde není možné navrhovat novou zástavbu.
Územní studie slouží jako podklad pro rozhodování v území, protože popisuje vztah a prostorové nároky jednotlivých prvků na celkový obraz řešeného území, tak aby nedošlo k jejich kolizi. Územní studií se musí řídit všichni aktéři v území, ať už se jedná o město či soukromé developery. Tím budou zajištěny podmínky a pravidla pro správný rozvoj území.
- Komplexní návrh podmínek pro rozvoj uvnitř i vně lokality, ve vazbách na své okolí tak, aby se tato nová lokalita stala obytnou, vitální a udržitelnou částí města.
Návrh základní struktury území, prostorové parametry nové zástavby, vymezení stavebních bloků a jejich regulativů, doporučení vhodné typologie zástavby včetně bilancí a odhadovaných kapacit.
Určení struktury, hierarchie a charakterů ulic a veřejných prostranství.
Koncepce modrozelené infrastruktury s doporučením jednotlivých opatření.
Koncepce dopravní infrastruktury tak, aby byla v souladu s řešením širšího území, vytvořila podmínky pro bezpečnou a plynulou pěší a cyklistickou dopravu, včetně podrobnější regulace statické dopravy.
Koncepce technické infrastruktury včetně vedení tras, požadovaných kapacit a detailního návrhu uličních pro stranství a umisťování všech prvků.
Účel
- Příprava území pro budoucí rozvoj.
• Rozhodování v území při prodeji a směnách pozemků.
• Zadání podrobnějších projektových dokumentací.
• Podklad pro přípravu a realizaci investic veřejných pro stranství, dopravní, technické i občanské infrastruktury.
• Rozhodování stavebních úřadů při umisťování stavebních záměrů v území.
Analytická část
Širší vztahy
Území podél ulice Polská – Mongolská se nachází na rozhraní dvou městských částí Ostravy. Severozápadně od ulic Polská a Mongolská se nachází městská část Poruba, konkrétně její V. stavební obvod, jihovýchodně od těchto ulic začíná městský obvod Svinov a rozkládá se zde i celé řešené území.
Jde o rozhraní dvou zcela odlišných typů struktury zástavby, rozmístění občanské vybavenosti, charakteru i způsobu života.
Porubský V. stavební obvod je modernistické město, s vysokými obytnými budovami. Mezi nimi jsou rozsáhlá trvale přístupná veřejná prostranství, občanská vybavenost rovnoměrně rozprostřena do celé struktury zástavby v intencích socialistického zónového plánování.
Svinov oproti tomu má vesnický charakter staveb i formu veřejných prostranství. Téměř veškerá vybavenost je koncentrována podél ulice Bílovecká a Polanecká.
Oba obvody jsou součástí jednoho ze tří obytných center Ostravy. Tomu musí odpovídat i snaha po logickém propojení uliční sítě i zástavby. Řešené území je jednou z největších rozvojových ploch uvnitř obytných center Ostravy. Tato rozsáhlá volná plocha, která je posledních padesát let určena k zástavbě různých forem, by měla zajistit plynulé propojení, dotvořit strukturu zástavby a ukončit kompoziční osu Hlavní třídy, která dnes končí na křižovatce Polská, Ukrajinská a Mongolská.
Celá lokalita je velmi dobře dopravně napojena. Nachází se totiž přímo na jedné z významných městských ulic Polská. V docházkové vzdálenosti je městská třída Opavská s rozsáhlou občanskou vybaveností a především mimořádně kvalitní veřejnou dopravou. Nejbližší rychlostní komunikace je Rudná, která umožňuje rychlé spojení s celým regionem. Ve vzdálenosti cca 1,2 km se nachází Nádraží Ostrava-Svinov, které má velký význam z hlediska mezinárodní i regionální dopravy. Zároveň skrze řešené území prochází páteřní cyklotrasa spojující centrum Poruby s Poodřím.
Z modelu dopravního zatížení komunikací je patrné, že okolní ulice nejsou nadměrně zatíženy dopravou. Problematické jsou křižovatky Mongolská x Opavská a Polská x Francouzská. Existuje obava, že skrze řešené území vznikne průjezd mezi Porubou a MÚK D1, Rudná, což by zatížilo nejen řešené území, ale především existující rezidenční části Svinova.
Pro budoucí fungování lokality není nutné budovat velké kapacity pro občanskou vybavenost. Je zde možnost navázat na občanskou vybavenost především v V. porubském stavebním obvodu a doplnit ji potřebnou novou vybaveností a zároveň posílit kvalitní veřejná prostranství ve Svinově.
Historický vývoj
Svinov - vesnice
První písemná zmínka z roku 1265.
Původní zástavba se nachází kolem říčky Porubka a dnešní ulice Bílovecká.
V polovině 19. století nastává významný hospodářský rozvoj a nárůst obyvatelstva po dokončení Severní dráhy Ferdinandovy.
1893 zahájen provoz válcovny trub ve Svinově.
Na přelomu 19. a 20. století má Svinov již zemědělsko - prů myslový charakter.
1936 obec Svinov povýšena na město s pěti a půl tisíci oby vateli.
1957 připojení městského obvodu Svinov k Ostravě.
Nová Ostrava
1946 - článek “Nová Ostrava - město budoucnosti” v deníku československé strany národně socialistické Nové slovo.
1948 - výstavba hornického sídliště s typizovanými třípatrovými zděnými domy (tzv. Dvouletky) podél dnešní ulice Porubská.
1948 - nástup totalitního komunistického režimu.
1949 - zahájena příprava územního plánu Ostravského kraje.
1950-1951 Stavoprojekt středisko Ostrava připravilo Územní plán Ostravy. Tým pod vedením architekta Vladimíra Meduny právě sem umisťuje Novou Ostravu, město, které mělo reprezentovat komunistický režim a jeho architekturu, tvořenou na základě metody socialistického realismu přejaté ze Sovětského svazu.
Územní rezerva
V prvních kresbách Nové Ostravy byly plány na přeložení Odry západně od stávajícího toku.
1966 - probíhá výstavba V. porubského obvodu, zástavba je silně ovlivněna architektonickým myšlením 60. let. Tvoří ho kombinace obytných sektorů z montovaných bodových a deskových domů, které doplňují solitéry občanské vybavenosti nebo výškových dominant.
Snaha vybudovat centrum Poruby jde do ztracena. Zůstalo u představ z architektonické soutěže uspořádané městem v roce 1965.
1974 – mapa dopravního řešení města Ostravy počítá s vedením dálnice kousek za ulicí Polská (v místě řešeného území).
Nová obytná krajina
Řešené území bylo také oblíbeným zadáním studentských prací. Všechny nám známé práce pod vedením prof. Kyselky a doc. Špačkové uvažovaly nad budoucí možnou náplní podobně - umisťovaly sem novou obytnou lokalitu.
Ze září 2010 je také územní studie Jižní Svahy od architekta Cyrila Kajnara, která byla podkladem pro současnou podobu územního plánu a registrovaných územních studií.
Problémový výkres a závěry analytické části
Problémový výkres
Potenciál exponovaného místa na konci kompoziční osy ulice Ukrajinská (osa Hlavní třídy) není využit.
• Není dořešen terén, který se svažuje ke Svinovu.
• Snadné pěší propojení mezi Svinovem a V. stavebním obvodem je třeba zachovat, dosud se však neřešilo také adekvátní propojení pro cyklisty i se sítí sdílených kol.
• Charakter ulice Polská je nevhodný a vyžaduje proměnu. Novou zástavbou u Kauflandu i u řešeného území může Polská získat charakter významné městské ulice s aktivním parterem.
• Pohyb pěších je limitován přechody na komunikacích.
• Občanská vybavenost není dostatečná. I s ohledem na novou výstavbu je nutné ji doplnit adekvátně počtu nových obyvatel v celém území, případně podle dlouhodobé poptávky v okolí.
• Volná uliční čára způsobuje těžce definovatelný současný charakter ul. Polská – Mongolská.
• Respektovat nadzemní vedení velmi vysokého napětí (110kV).
Návrhová část
Schwarzplan
Zobrazení stávající a navržené struktury zástavby ukazuje, v jakém vztahu je návrh ke svému okolí. V rámci tohoto zob razení je možné vidět postupnou proměnu struktury zástavby a měřítka staveb a veřejných prostranství.
Navržená struktura zástavby je orientační, ilustruje jedno z možných řešení v rámci stanovených regulativů.
Urbanistická koncepce
Ilustrace řešení struktury zástavby, která může vzniknout v rámci stanovené regulace. Nejde o směrodatný návrh. V rámci jednotlivých ploch může vzniknout jiná zástavba, která musí respektovat regulační výkres.
Vizualizace uličních profilů:
Regulační podmínky
Hlavní výkres
Hlavní výkres je jedním z regulačních výkresů územní studie, který ovlivňuje funkční využití území.
Území je rozděleno na dvě části, na území s převzatým a nově navrženým řešením.
Převzaté řešení je zpracováno podle platných dokumentací, které byly vyhotoveny na základě dříve zpracovaných územních studií pro jednotlivé části. V převzatém řešení došlo ke korekcím, které mají vliv na nově navržené řešení a jsou projednány s majiteli pozemků.
Navržené řešení je zpracováno v podrobnosti územní studie. Ta stanovuje přesnou prostorovou regulaci zástavby, požadavky na modrozelenou infrastrukturu nebo dopravní a technickou infrastrukturu. Zároveň je řešené území částečně zpracováno v podrobnosti studie veřejných prostranství.
Tato regulace vychází z územního plánu a zpřesňuj e jej pro potřeby této územní studie a návrhu zástavby.
Primární funkční využití řešeného území je rezidenční zástavba. Především podél ulic Polská a Sabinova jsou zastavitelné bloky určeny pro bydlení v bytových domech s aktivním parterem. Jihovýchodním směrem jsou bloky určeny pro bydlení v rodinných domech.
V rámci řešeného území je definováno i pět nestavebních bloků určených pro veřejná prostranství.
Regulační výkres
Cílem regulačního výkresu je nastavit přesná pravidla pro objemové řešení zástavby území.
Jeho hlavním úkolem je určit stavební a nestavební bloky, k čemuž slouží stavební čáry. Můžeme si představit, že uliční čáry zobrazují také základní parcelaci území, která se může u stavebních bloků dále dělit.
Jedním z cílů územní studie je postupný přechod mezi modernistickou zástavbou V. porubského stavebního obvodu a různorodou zástavbou rodinných domů ve Svinově. Proto jsou v území přesněji definovány maximální výšky zástavby. Podle výškové regulace je možné u některých staveb umisťovat podkroví, nebo ustoupené podlaží.
V rámci řešení celkového území je potřeba, aby vznikly prostory pro služby a komerci s ohledem na počet obyvatel. Proto jsou zde navrženy plochy, ve kterých musí být stavební připravenost pro nerezidenční funkce. Jde především o důležitá nároží a parter v blízkosti parkového náměstí.
Pro navrženou strukturu území jsou důležitá nároží. Ty je možné pojednat odlišně od zbylých částí bloku. Buď možností ustoupit od stavební čáry, nebo vytvořením předprostoru pro funkce, které se nachází v parteru a umístit do veřejného prostranství například předzahrádky. Ze stejného důvodu je možné navrhnout zaoblené nebo zkosené nároží. Zároveň je možné takovéto specifické nároží zvýšit až o dvě podlaží.
V některých částech řešeného území nechceme stavební bloky dále dělit, ale umožnit rozdělení bloků v dalších projekčních fázích s tím, že musí být zachována skrze toto území prostupnost pro pěší a cyklisty.
Klíčová prostupnost je skrze blok 02, a to z důvodu pěšího napojení k parkovému náměstí a k ulici Polská s aktivním parterem a zastávkami MHD. Tím je docíleno dobré prostupnosti území v nejintenzivnějších částech mezi bydlením a občanskou vybaveností a službami.
Stavební čáry
Regulační výkres definuje míru a způsob zastavění podél uličních čar pomocí tří různých typů stavebních čar. Ty říkají, jak mají být jednotlivé stavby osazeny ve stavebních blocích.
Stavební čára uzavřená reguluje výstavbu, tak aby vznikla kompaktní uzavřená zástavba, podobně jako je v nejstarších částech města. Tato čára je v návrhu použita především podél ulice Polská, v důležitých nárožích a u zástavby řadových domů. Podél ulice Polská je její použití motivováno tím, aby zde budoucí zástavba byla co možná nejvíce kompaktní, obsahovala dostatek funkcí a zároveň oddělila městský ruch od klidných vnitrobloků. V nárožích je tato čára použita proto, aby pevně založila strukturu ulic.
Stavební čára otevřená je využita v těch částech území, kde chceme docílit vzniku průhledů do vnitrobloků. Je navržena především u bytové zástavby, kde by měla zabránit úplnému uzavření zástavby podél ulice, a nebo u rodinné zástavby, kde by měla vzniknout zástavba viladomů.
Stavební čára volná vymezuje hranici zastavitelné části bloku. Nejčastěji tvoří boční nebo zadní linii, po kterou je možné stavět. Obecně umožňuje volnější pojetí zástavby.
